neděle 23. ledna 2011

Nowy śniyg

Dzisio zaczło w Olmiku zaś śnieżyć. Przed 8 jo szeł do Lidlu, boch nimioł mlyczko. Ino żech zrobił 3 kroki od drzwi..a uż żech jechoł.. Próbowoł jo iść powoli, ale stejnie klejzało to jak świnia. W momencie, kiedy jo przechodzoł droge, tak żech ze sebóm gwizdnył, bo mi to podjechało. Samochód żodyn nie jechoł, ale prawy "nadpośladek" mie dość boloł. Ale jeżech w porządku. To nie stety nie poradzym powiedzieć o łańcuszku, co noszym na lewej rynce. Urwoł se mi, ale myślym, że to pójdzie sprawić u złotnika.

Taki osiołek ze mnie..:-)

Je ale fakt, żech wogóle nie czakoł, że by to na polu tak klejzało..a aji samochody miały sym tam problem se rozjechać.

Bądźcie ostrożni!!!

The pieces of our lives

Dneska jsem si uvědomil, jak málo významné detaily mého života představují pro některé naprosto významné záležitosti jejich životů. Jak jednou řekl klasik, btw byl jsem to já:-):


Život je jedna velká skládačka a každý kousek života tvoří řetězec události, kteréžto plynule přecházejí v ucelený děj, jenž není pro náhodně kolemjdoucího k pochopení..


Seděl jsem si dneska v kavárně, poručil si irskou kávu. Jen mezi řečí jsem řekl Myšce, doufám, že mi tam daj pořádného panáka whisk(e)y! Ujedl jsem trochu šlehačky, ponořil lžičku do kávy a před položením na talířek jsem ji decentně otřel rty. Cítil jsem to. To to nebyl jenom jeden panák, ale zřejmě dva. Slečně to muselo pořádně ulítnout, když toho Jamesona nalívala do kávy. Ale nebyl důvod si ztěžovat, káva za ty peníze byla velice dobrá. Doma bych si ji tak určitě neudělal..už jenom proto, že nemám onen druh alkoholu...

Klábosili jsme o všem možném..do toho, aniž by jsme byli rušeni, se slečna servírka zeptala páru vedle sedícího, co by si rádi objednali... Pán chtěl kávu v kavárně:-) slečna si objednala čokoládu, na to by nic divného nebylo, kdyby se nezeptala na jednu věc. Zda čokoládu dělají z prášku nebo z čokolády? V prvním momentě jsem to nijak nevnímal, ale pak se mi to usídlilo v hlavě, že jsem dokonce na pár vteřin přerušil společný rozhovor s Myškou a věnoval se myšlence  čokolády z prášku nebo čokolády.

Zajímavé! Nikdy jsem o tom tak neuvažoval, nepřemýšlel, bylo mi to vcelku jedno. Nicméně pro tu slečnu to bylo životně důležité rozhodnutí. Nakonec si dala presso a bez povšimnutí mého dumáni si dál oba povídali..

Její rozhodnutí si (ne)objednat čokoládu ovlivnilo tři naprosto cizí lidi.

pátek 21. ledna 2011