středa 23. prosince 2009

Facebook aneb co mě drží nad vodou

Za posledního půl roku mě oslovilo asi 15 mých kamarádů a přátel, zda-li pak už mám ten profil na fejsbúku. Z počátku jsem na ně čuměl, jak čerstvě vyoraná myš a nevěděl, která bije..z časem jsem se naučil žít s pocitem, že facebook se rozvíjí a čím dál, tím víc lidí z mého okolí je tak říkajíc na seznamu..
Ty tzv. sociální sítě, jak se to odborně nazývá byly pro mně vždy záhadou. Internet jsem začal používat přesně před deseti lety, účet na icq jsem si založil snad v prváků v Olomouci, youtube jsem objevil až potom, co všichni kolem mně byli za vodou, blog jsem si zřídil před rokem a půl a skypem volám od letošního února. Teď tu je zase facebook a mě to přidělává další vrásky kolem mých modrých očí, nechce se mi do toho, ale jak vidím ty kvanta lidu (a krásných žen, co mě oslovují v souvislosti s profilem na FB), co se dobrovolně zapsali na server a využívají služeb, tak zřejmě za několik málo měsíců podlehnu i já (nejen kvůli těm ženám). To je prognóza, jaká bude realita netuším. Nicméně v momentální situaci a postavení nemám potřebu si pamatovat další heslo a uživatelské jméno, tvářit se s spokojeně, debatovat a přihlašovat se do všech možných fanklubů a jiných reprezentativních FB profilů.

Ten, kdo chce se mnou mluvit, komunikovat či zajít na pivo, tak si dokáže poradit a sehnat na mně kontakt, na druhou stranu to není až tak těžké. Ne že bych byl nějaká persona grata, ale jsem známý (nejenom kvůli jménu a příjmení:-)) - jestli jsem kvůli tomu zatracovaný nebo obdivovaný :-), to netuším - to nechám na Vás:-) Nicméně není těžké mě najít:-):-):-)

FB je dnes pojem, ale já děkuji, možná příště. Trochu mi to připomíná historku, kdy můj dobrý kamarád jednou v Olomouci reagoval slovy Děkuji, nic nechci na ženu, která po něm chtěla 5korun. Jako bych se v té historce viděl, kamarádi se mě ptají, zda nemám profil a já jim odpovídám, Děkuji, nic nechci. Trochu postavený na hlavu. Ale tohle je FB a takový je můj život. Nerad jdu s davem ihned, potřebuji čas, který využívám, že jdu hlavou proti zdi, někdy i proti samotnému davu (a je na škodu, že ten dav neztělesňují  zástupy hezkých ženských:-) - to bych šel s davem raz dva:-)).

btw: toto je 250 příspěvek na blogu.-)

Žádné komentáře: