Takže jak jsem slíbil před hodně dávnou dobou..několik postřehů a prakticky už vzpomínek na proběhnuvší katederní exkurzi.
Nebylo parné léto, avšak slunce o sobě dalo znát v 7 ráno 12. dubna 2010, kdy se dav 30 osob dychtících po zážitcích z následujících dní sešel nedaleko univerzitních kolejí očekávaje klimatizovaný autobus s karetním stolkem...
Cesta byla příjemná..hudba v uších, časopis v ruce, Hankas Duo po pravici, Ondra po levici... první a poslední zastávka na pumpě v ČR a Honza Becherů už tekl skoro proudem..:-)
Do Krakowa jsme dojeli všichni. Na přilehlém parkovišti jsme nechali stát svému osudu náš autobus a já spolu s dr. Podolským jsme šli vyřídím ubytování na kolejích (které jsem dopředu rezervoval - Dom Studencki Żaczek). Ubytování nás velmi mile překvapilo..všechno nové a skoro nepoužité, za jedněmi dveřmi dvě postele a sprcha..a to vše za pár korun.
Po krátkém vydechnutí jsem zvedl svůj imaginární průvodcovský deštník a vedl jsem skupinu na Wawel a do centra Krakowa, což bylo pro tento den náš hlavní cíl. Počasí nám přálo. Fotky, ač jsem mnoho nefotil, tak se vyvedly a i první den (i přes zapálení svíček u katyňského pomníku pod Wawelem) měl svoje osobité kouzlo.
Koupil jsem si další tričko..
Druhého dne jsme se vydali do židovské čtvrti, později než jsme plánovali..ale s odstupem času, to až tak negativní dopad nemělo, že naše dvě prvačky trochu zaspali a 28 lidí na ně čekalo jak kreténi... Busem jsme se pak přesunuli na Mount Kościuszko, jak jej nazývám.. Parádní výhled a úžasně dochovaná stavba. Dr. Viktořík měl krásný projev o fortech včetně plánu a nákresů.. Počasí se nám trochu zkazilo, ale nikoho to doufám nemrzelo, ptž to byl konec všem outdoorovým aktivitám. Čekala nás už jenom přednáška na půdě krakowské katedry historie a Wieliczka.
Obojí mělo svůj půvab, tedy alespoň pro mně. Bylo fajn, že nás dr. hab. Baczkowski zavedl do nejkrásnější auly na světě. Kdo z kurzantů viděl, byl 100% uchvácen, kéž by UPOL měl stejně překrásnou či minimálně alespoň trochu více důstojnou (Franta P. jistě promine a ty plastiky na stěnách kdyby měly nožičky, tak utečnou samy). Večer jsme se domluvili na kolektivní pivko, ale v dosti početné bandě jsme měli problém sehnat cokoliv dostatečně velkého. Ale přesto se povedlo.. Dámy se daly zlákat na piwo z sokiem a já se po třech energetických bombách s vitamínem B vydal na osamělou procházku Krakowem, která byla korunována nádherným výhledem na noční, a tím pádem i osvětlený, Wawel... stál jsem a hleděl jsem, vzpomínal a..no prostě měl jsem svoji slabou chvilku, kdy o životě přemítal jsem ...
Třetí den naší výpravy byl ve znamení deště, tunelování a spánku. Ve Wieliczce jsme nebyl víc jak deset let a přes počáteční časový sklus, to byla fajn prohlídka..i když vím, že příštích 10 let zase do solného dolu nemusím, zvláště, když to stojí takové nehorázné peníze... ale co už. Déšť byl opravdu nepříjemný... cesta zpáteční byla pro většinu ospalá.. i já jsem se špunty v uších proplouval krajinou snů..
Do Olmika jsme se vrátili až večer kolem 19h (tuším) a už v autobuse jsem zavelel, že kdo bude mít chuť, tak do Dogy na jedno povýletní s Ondrou jdeme.. Hezká tradice se nám z toho tvoří..jen doufám, že i příští exkurze bude vydařená, aby bylo co zapít...
Žádné komentáře:
Okomentovat