sobota 24. května 2008

Stoletý stařec

Stoletý stařec na břehu Olzy
sedí a divá se zpátky.
Stříbrným zrcadlem sleduje život,
své vlastní kroky minulosti.

Slaná voda po tvářích mu ztéká,
nostalgie ho přepadla.
Zbitý a zmodralý,
tak tam jen leží,
ale není sám…

Její krásné oči zná tolik let
a pořad je zkoumá.
Na kráse nikterak neztratila,
je stále kouzelná!!!

Anděl, co střežil ho ty dlouhá léta!
Slunce, které tak miloval!
Ta žena, co se k jeho ramenům přitiskla…

… je stejná!!!
Okomentovat