sobota 26. prosince 2009

PF 2010



Citát Husáka tak jak ho neznáte...

Dnes jsem obdržel email, hlavní obsah ani tak není zde důležitý, jako jeho závěr. Kolega z oboru končil svůj email přeformulovaným citátem Gustáva Husáka (pův. verzi výpovědi naleznete zde). Dospěl jsem k názoru, že bych ho mohl uveřejnit:

Jak jsme byli nakupovat baterky:-)

Již včera večer jsme se s Tatínkem domluvili, že půjdeme dnes dopoledne do Tesca obhlídnout povánoční slevy a koupit baterky do bezdrátové myši, kterou jsme dali Mamince k Vánocům.

Dnes bylo poměrně hezky, sice v porovnání se včerejšími rekordními vánočními teplotami byli poněkud chladněji, avšak přesto procházka do Tesca byla velice příjemná. Trochu mě překvapily ty davy koupěchtivých osob, neb jejich vozíky byly skoro vrchovaté, jako by jejich nenažranost neznala mezí. Samozřejmě mezi nimi byly různorodé skupiny nákupčích. Jedni dělali předčasné nákupy na silvestra, druzí nakupovali ještě nějaké dárky, třetí proměňovali své dárkové poukázky, čtvrtí přišli obhlídnout první povánoční slevy a pátí měli prostě hlad.

pátek 25. prosince 2009

Vánoční stromeček, který nebyl

Tak jako každým rokem zdobím stromeček den před Štědrým dnem. I letos tato tradice byla v plánu, ale jak se ukázalo zdobení se nekonalo.

čtvrtek 24. prosince 2009

Merry SunMas...my friends!

Jako dziecko żech se ni móg tego dnia doczekać. Zdobiyni strómku, zapachu sałaty, ciasteczek, ryby, no i w kóńcu rozpakowywanie podarunków. Święta były dla mnie zawsze bardzo mocno związane ze śniegym, sańkowaniym, stawianiym śnieguloka, kulowaniym se. Sóm to same miłe wzpomnienia.

středa 23. prosince 2009

Facebook aneb co mě drží nad vodou

Za posledního půl roku mě oslovilo asi 15 mých kamarádů a přátel, zda-li pak už mám ten profil na fejsbúku. Z počátku jsem na ně čuměl, jak čerstvě vyoraná myš a nevěděl, která bije..z časem jsem se naučil žít s pocitem, že facebook se rozvíjí a čím dál, tím víc lidí z mého okolí je tak říkajíc na seznamu..

ZS 2009/2010 aneb ples to jistí:-)

Mojí drazí, strašně rychle to uteklo. Ještě včera jsem přijížděl z dovolené do Olomouce..a zítra už je Štědrý den. Tento semestr byl pro mně strašně hektický, uspěchaný. Koncem listopadu jsme si všiml, že nestíhám některé věci, že je odkládám ze dne na den, z týdne na týden, takže jsem si preventivně začal psát, co všechno musím udělat a oranžovým zvýrazňovačem škrtal vykonanou práci... Tento semestr byl zase svého druhu :-)

neděle 20. prosince 2009

Je čas Vánoc..aneb od Ježíška ke Clausovi:-)

"Vánoce jsou zvláštní svátky. Oslavují narození ježíška, který se přitom narodil úplně jindy. Během nich rozdává dárky turecký biskup Svatý Mikuláš (Saint Nicholas), který se díky Holanďanům přejmenoval na Sinter Klaas, díky Dánům odstěhoval do Grónska, zřejmě díky daňovým úlevám založil firmu na severním pólu, díky Coca Cole začal nosit trochu kýčovité červené oblečení a díky Američanům se vrátil do Evropy jako Santa klaus. Tenhle schizofrenní chlapík, pak ve společnosti čertů nejdřív 5. prosince straší děti a potom ve společnosti sobů rozdává dárky 24. prosince."

zdroj: http://www.pf-2010.cz/

pátek 11. prosince 2009

Máme na to mandát z ústavy, ale demokracie je pak v říti!

Tuto středu večer (9.12.09) se uskutečnila třetí Valná hromada CISH, o.s. Dlouho jsem čekal, doufal ve změnu, měl jsem naději, že naši milí členové přijdou, alespoň na Valnou nebo do Valné jich podstatná část vystoupí a zjednoduší nám tím byrokratické procedury. No to se bohužel nestalo, ačkoliv jsme se měli o čem bavit, co projednávat, nikoliv však, co schvalovat! Chyběl nám jeden člen, abychom byli usnášení schopni. Přijde mi to, jako výsměch demokracie. A co je horší, že to vnímám jako výsměch Cechu. Štve mě to. NEdokážu pochopit, proč někteří, resp polovina členů, která chyběla, se nedokázala alespoň v rámci slušnosti omluvit, že nepřijde (bylo několik výjimek, které leccos naznačili - budiž omluveni, abych nebyl tak krutý ke všem). Ani ve snu mě nenapadlo delegovat hlas na jiného člena prostřednictvím plné moci, to se jaksi moc nepraktikuje, ale evidentně to byla cesta. Na druhou stranu, možnost tohoto návrhu jste měli všichni. Měli jste možnost změnit datum Valné i na úkor, že Valnou svolává Hlavní výbor (ten jaksi určuje datum, neříkám, že pod vlivem většiny, ale každopádně prostor pro diskuzi zde byl). To, že jste tak neučinili může mít různé důvody, ale pokud už je někdo v organizaci, která dobře funguje na KHI a má výsledky, tak by bylo při nejmenším vhodné, aby jste projevili alespoň trochu aktivity.

Vážení, tím že jste nepřišli, jste mi jasně ukázali, že o dění v Cechu nemáte žádný zájem, tudíž Vás chci vyzvat k posouzení Vašeho setrvání ve strukturách Cechu. A myslím to zcela vážně! Cech nemůže stagnovat a díky Vám jsme se neposunuli na Valné, kromě voleb, ani o píď.


Výše napsaný text nepochází ani tak z úst nově zvoleného Starosty CISH, ale z úst člověka, kterému osud spolku NENÍ lhostejný a byl přítomen na Valné.

Rok 1938 - spravedlnost nebo hřích?

Níže psaný text byl přednesen na Studentské vědecké konferenci - katederní kolo, dne 10. prosince 2009.






1. září 2009 se uskutečnil na Westerplatte vzpomínkový akt u příležitosti 70. výročí výbuchu druhé světové války. Součástí vzpomínkového aktu, který začal již v brzkých ranních hodinách[1], byl i projev polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který se omluvil České republice za účast Polska v roce 1938 při dělení státu. Hovořil, že to nebyla jenom chyba, ale že to byl hřích polské vlády, když v té době a za takových okolností požadovala ultimativní připojení Zaolzí k Polsku, a že se k tomu současné Polsko dokáže přiznat.[2] Tato silná slova a gesto, které prezident pronesl, byly ihned přijímány na různých stranách rozpačitě. Grzegorz Gąsior, historik z Varšavské university, říká, že v Polsku se poněkud automaticky mluví o hanbě a ukřivdění Čechů záborem Zaolzí v roce 1938. Realita samozřejmě byla poněkud komplikovanější, nicméně povědomí a vědomosti Poláků a Čechů o národnostně smíšeném regionu uvnitř českého státu jsou v podstatě nulové.[3]

sobota 5. prosince 2009

Recenzja - A jednak zostanie - praca zbiorowa pod redakcją dr. R. Barona

Jelikoż żech se nie doczkoł publikowanio we Zwrocie, tak se pozwolym udostepniyć własnóm recenzję na swoim blogu. Przyjemnego czytanio:-)




„A jednak zostanie po Nas ta siła fatalna”
Kilka słów i parę uwag nt. jubileuszowej publikacji.

A jednak zostanie… W stulecie założenia Gimnazjum im. Juliusza Słowackiego w Orłowej na Śląsku Cieszyńskim (1909-2009), pod. red. Romana Barona, Orłowa – Czeski Cieszyn 2009, 455 ss.



Pod redakcją dr. Romana Barona została w bieżącym roku wydana publikacja upamiętniająca setną rocznicę założenia Gimnazjum im. Juliusza Słowackiego w Orłowej na Śląsku Cieszyńskim. Dzięki staraniom Macierzy Szkolnej Księstwa Cieszyńskiego i Towarzystwa Szkoły Ludowej została 23 września 1909 roku otwarta szkoła, która zaopatrzyła Zaolzie na cały jeden wiek potrzebną inteligencją.

pondělí 16. listopadu 2009

Fotoprezentace ze života..

Kdo neví, tak letos jsem měl narozky..25..v pořadí..

o prázdninách vznikla jedna fotoprezentace, na kterou jsem zapomněl, ale pří úklidu v počítači jsem na ni narazil nahrál na rapidshare a tady ji dávám k dispozici..jak byl můj původní záměr.

ničeho se nelekejte, pokud si prezentaci stáhnete,, na všech fotkách jsem já:-)

http://muj2.edisk.cz/stahnout-soubor/86456/25lat_ppt_cze.rar_31.08MB.html


Tak jak jsem předpokládal, původní verze ke stažení nefungovala, tak je to teď na edisku..a doufám, že už bude vše ok.


Have a fun:-)

i koń by się uśmiał..

Bůh: Petře, poraď mi, prosím, kde si mam zajet na dovolenou? Jsem znaven povinnostmi, potřebuji si odpočinout.
Sv. Petr: Zkuste třeba Měsíc. Jsou tam hezké pláže.
Bůh: To je sice pravd, ale je tam nuda a nikdo tam není.
Sv. Petr: A co Země?
Bůh: Tam jsem byl naposled před 2000 lety, potkal jsem tam hezkou mladou židovku a ještě dnes si o tom lidi povídají..

čtvrtek 12. listopadu 2009

sajowski wieczór z kolegami z ławy szkolnej

Jak pisałem poprzednio, to dzień rozpoczął się wyśmienicie.. i wogóle nie wiedziałem, że w tej samej atmosferze spokoju i radości będzie wieczór wczorajszego dnia. Chociaż mieliśmy zebranie naszej organizacji studenctkiej, które było długie i w nie których momentach męczące (prznajmniej dla mnie), to przebiegała jeszcze jedna akcja. Mianowicie Bażantówka ołomunieckiego SAJ-u. Z wielkim zpóźnieniem, ponad dwugodzinowym, ale o to więcej nacieszony na znajome mi twarze, które więcej jak pół roku nie widziałem, przybyłem do klubu.

Czułem się jak w domu, ta zmiana środowiska przyszła mi na dobre, ponieważ lubie swoich czeskich kolegów z uczelni, ale wrócić na dotychczasowe łono macierzy i pogadać w języku ojczystym z ludźmi, z którymi ma się coś więcej wspólnego niż studia jest bardziej fascynujące niż cokolwiek innego. Tym nie chcę, że by się obrazili moji koledzy z fachu, ale tak to jest. Było to zupełnie inne towarzystwo, inne problemy i nie było historii, cechu, balu historyków..poprostu rozmawialiśmy na różne ciekawe tematy, które mi czasami brakują w naszym dyskusjach.

Szkoda tylko, że było trzeba iść się kłaść do łóżka, ale już nie mamy 19 lat.. troche starsi, rozumniejsi, w większości z tytułami i doświadczeniami. Jednak i podróż ostatnią tramwają miała swój urok:-) Nie byłem sam, byłem z mi blizkimi.. dziękuję.. było naprawde świetnie:-)

Oby byśmy się znów spotkali i pogawędzili.. Cieszę się.. bywajcie zdrowi i 3majcie się!!!!

Svatomartinské víno aneb jak je za málo peněz hodně muziky:-)

Už před nějakým  časem jsem si všiml, že v 1. olomoucké vinotéce chystají na 11.11.09 akční slevy na sudová vína (19,90/l)..i hodlal jsem této vcelku vyjímečně dobré nabídky využít (sice u nich víno nění vůbec nijak drahé za normalních cen, ale to by byl hřích nevyužít tak skvělé příležitosti). Vlastní akční ceny sudového vína doplňovala akce s novým, čerstvě vymačkaným svatomartinským vínem. Když jste měli štěstí a byli mezi prvními 100 zákazníky, tak při nákupu jedne láhve na osobu svatomartínského vína, jste obdrželi poukázku na jednu porci svatomartinské husy (buď U Anděla nebo u Červeného volka - a to pro prvních 40; dalších 60 dostalo k jedné sedmičce martina druhou grátis). Je ještě potřeba zdůraznit, že celá akce začala, jak jinak v 11hodin.

I když jsem věděl, že prodej martina je až od jedenácti, tak jsem se ale mylně domníval, že budou mít otevřeno klasicky podle otvíračky. Tudíž jsem se vydal před desatou k vinotéce, jaký byl můj údiv, že teprve vybalují vína z vozu a ihned mi došlo, co se děje, resp. že mě čeká víc 45min čekání. Nicméně, nebral jsem to jako prohru, ba naopak rozhodl jsem se setrvat a koupit si jednu lahvinku martina..husa na oběd je přeci jenom husa na oběd.

Slečny prodavačky vyšly z vinotéky něco před 11 a rozdali už poměrně početné řadě pořadníkové lístečky, jak samy říkaly, abychoms e neprali, kdo půjde první a kdo poslední:-) Byl jsem 3. K těm lístečkům se ještě váže jedná příhoda, a to ta, že by byly slosovatelné. Losovalo se celkem 12 výherců sedmičkové pálavy z roku 2008 s přívlastkem. Zřejmě někdo nademnou drží ochrannou ruku, a tak jsem měl štěstí a jednu flašku vyhrál. Nechám si toto ročníkové víno na obzvláštní příležitost.

Takže jsme prakticky uštřil dost peněz, měl dobrý oběd..a na duši takový příjemný pocit pohody:-)

neděle 8. listopadu 2009

foto z pasování:-) .. again..

sice jsem se už chystal spát, ale napsala mi jedna kočka, že prý fotky z pasování pro mně má :-) takže jsem neváhal a nahrával na server...ono stejně bych se k nim nedostal dřív, jak zítra o tom to čase (23:15), takže dopohody:-)

http://picasaweb.google.com/cish.bloger.cz/Pasovani2009JazzTibetClubIIISada#

have a enjoy:-)

Afromental... poprostu fenomenalni...

Byłem w sobotę u Dziadków, po dłuższym okresie spędzonym w Ołomuńcu, ..no w każdym razie w Teleexpresie usłyszałem Radio Song..i na tyle mnie to zafascynowało, że na youtube znalazłem więcej. Fajni chłopcy.. aż się dziwiłem, że Marek Sierocki o nich mówi, że są Polacy... ponieważ dotąd nie spotkałem się z tak fajnymi tekstami, aranżacją itp. polskiej muzyki nowoczesnej.. uwielbiam Lady Pank, Czerwone Gitary, Perfect..ale to zupełnie inne caffe:-) zob: http://pl.wikipedia.org/wiki/Afromental














btw: afromental współpracował na pierwszym polskim tanecznym filmie "Kochaj i tańcz" (Love and Dance) - nie widziałem, chociaż priemiera była 3 marca, a to byłem w Krakowie..ale wg muzyki i soundtracku (http://www.emarkt.pl/kochaj-i-tancz-soundtrack-album-2-plytowy-cd-p-35662.html), to chyba będę musiał ten film zobaczyć:-)

foto z pasování:-)

http://picasaweb.google.com/cish.bloger.cz/Pasovani2009JazzTibetClubPrvniSada#


http://picasaweb.google.com/cish.bloger.cz/Pasovani2009JazzTibetClubIISada# 

Pasování 2009 ..a to byla akce:-)

Nestíhal jsem ... bolelo mě v krku.. ale bylo krásně, kdo nebyl, nechť závidí... kdo byl, může potvrdit, že letošní pasování bylo prostě úžasné, stejně jako poslední..minimálně:-)

to že jsem nestíhal a že mě bolelo v krku..no všechno si vybere svou daň.. nechci zde napsat, že jsem organizoval pasování, spíš jsem se na tom svou menší měrou podílel, ale nijak výrazně (pasování je především o scénce a programu vůbec)..nicméně dal jsem si úkol, že promluvím s prváky, do větší nebo menší míry se mi to povedlo..ale před začátkem pasování to bylo obzvlášť náročné...

i když program nebyl v prvním patře úplně v rohu vůbec slyšet, tak si myslím, že se to dá překousnout a říct, že byl dobrý a že letošní pasování mělo smysl a bylo úspěšné...

jedna věc se mi však na pasování obzvlášť líbila...bylo po půlnoci a přišla za mnou servírka, že když to tady vedu..tak v kolik budeme končit... trochu mě to rozesmálo..trochu mě to povzneslo na mém egoistickém obláčku..ale zůstal jsem při zemi..a odpověděl, že se domluvím s ostatními, co to tady vedou:-)

měl jsem u sebe foťak a fotil jsem s větrem o závod.. vzniklo přes 150 hezkých fotek, ale bylo třeba vybrat ty více podařené..

i když jsme změnili lokál, tak účast byla vcelku dobrá.. stejně tak jsem viděl u 99, 9proc. účastníků že se baví..a mají úsměv na rtech, což je pro mně, jakýmsi poděkování, že jsou šťastni..rádi..ne že jsem se podílel na nějaké akce, ale že nějaká akce je, a že se sešli se svými kamarády a přáteli..a mohli se příjemně pobavit.. to mě těší víc..prakticky ze všechno nejvíc...


už teď se těším na příští pasování.. uvidíme, snad již příjdu, jako obyčejný smrtelník a ne jako organizátor:-)

pátek 23. října 2009

Pasování Prváků KHI

3. listopadu v Jazz Tibet Clubu od 19hodin  proběhne tradiční pasování všech prváků Katedry historie bez rozdílu oboru a kombinací.

Všichni jste srdečně zvání.. no  a  prváci..to mají tak nějak povinně, že!:-)

více na webu khi a v den konání akce:-)

a tady je mapka, kdy by jste náhodou nevěděli, kde je JAZZ:

Zvětšit mapu

3. ročník kulečníkového turnaje..aneb jak jsem se sám ze stolu smetl

Byl podzimní večer, jedna dvacátého října, jel jsem ulici tramvají..a přemýšlel jsem o svých parádních šťouších:-) říkal jsem si, že letos by už top mohlo konečně vyjít..a mohl bych brát nějakou fidorku... leč nestalo se tak, ačkoliv atmosféra byla nádherná.. účastníků plný stůl...tak bohužel se mi nevedlo, jak bych sám asi chtěl..

kulec jsme nehrál asi rok..tedy pokud pominu občas v Krakově na počítači nějakou ujetou kulcoidní hru.. ale live..to bylo až tuto středu.. cvičné kolo proběhlo celkem v pohodě... los mi určil papírově slabého soupeře..ale jinak velmi nebezpečného..nicméně nebál jsem se..a hrál jako drak..ďábel jsem byl..

chybělo však trocha štěstí... spolu s černou padla i bílá.. špatně jsem si spočítal úhel dopadu bílé... nevěnoval jsem tomu mnoho pozornosti, neb jsem viděl jasně černou v díře...

zřejmě osud tak tomu chtěl.. nevadí..snad vyhraji příští turnaj...a Přátelé..není přece důležité vyhrát, ale zúčastnit se, ne??:-)

pedagogický pondělní blok

uff..tak co k tomu říct.. posledně mě to dost namíchlo.. neb jsem opravdu mohl strávit pondělní odpoledne úplně jinak.. třeba v náručí krásné ženy, v knihovně četbou...na pohovce u televize nebo více prozaicky..a to do slova..psaním diplomky..

místo toho jsem proseděl tři hodiny v aule..u nevkusných a nepraktických pro psaní sedadel..a následně jeden a půl hodiny didaktického přemítání o způsobu výuky dějepisu.. no děs..

dobrá..abych nebyl zlý na všechny strany...tak didaktika je fajn.. sice člověk si musí vnímat v tak nekřesťanskou hodinu..ale na druhou stranu si tam užije podstatně víc srandy..než v aule..kde je pouhým mlčícím příjemcem vědomostí  a kde jeho ruka vykonává prapodivné čmáranice na papíře, které všichni nazývají zápiskami...

no jelikož potřebuji jít do archivu studovat a fotit pár věci k diplomce, tak s velkým žalem a bolestem na hrudi musím konstatovat, že se pro mně pondělní semináře konat nebudou...

chtělo by se napsat cherchez la femme, ale to bych lhal..do archivu jdu sám, kvůli egocentrickým důvodům...:-)

double TT - thesis and time..

Zdarec, dwa tygodnie uciykły jak woda..a jo nic nie napisoł do swojego bloczku. No po prowdzie nie było ani moc czasu.. jeżech od początku roku akademickiego jaksi w jednym kole, a nie poradzym se zastawić a furt mie  cosi ciśnie z tyłu... Sice teraz jo se naszeł troszeczeke wolnego, ale ni na długo.. praca dyplomowo, jak by stoła, jak by se pisała.. trudno powiedzieć..kroki robiym małe..ale asi ni zaś tak wielki, jak o nich mówił Armstrong na Księżycu.

neděle 11. října 2009

ČD - času dost aneb jak jsem domů cestoval

Tato slovní hříčka je stará a velmi známa. Popravdě, kdo z Vás ji aspoň jednou nepoužil, když se vztekal, že právě jeho vlak nejede?

Bylo krásné podzimní odpoledne..já se po třech týdnech měl vrátit domů (nejen vyprat a vyžehlit:-)) a ač jsem měl pocit a v duši plno otázek proč jedu domů, když v Olmiku je tak krásně, tak jsem se těšil. Na olomouckém nádraží jsem potkal o rok mladší spolužačku z gymplu, dali jsme se do řeči, sedli spolu do kupéčka a cesta ubíhala.

Mezistátní vlak EC 147 Jan Perner Praha - Žilina má jedno zásadní specifikum (se kterým jsem se nesetkal a že jezdím s ČD už dlouho), a to, že v Bohumíně na stejném nástupišti přesednete na stejně pojmenovaný rychlík. Nevím proč, můžu jen vymýšlet hypotézy a jiné tézy, ale  nemám je jak vědecky podložit, tudíž mi je v celku jedno proč musím přestupovat.

Ale abych se vrátil k původní myšlence, ale dřív si ještě skočím na záchod.......

po 5min


....jsem zpět:-)
takže v Bohumíně, kde plánovaný přestup na R 147 Jan Perner, jsme si všimli, že výjezd vlaku je opožděn o 20min, což by samo o sobě nebylo tak strašné. Nicméně po nějaké té chvilce jsme se od průvodčího dozvěděli, že na koleji mezi Bystřicí a Jablunkovem byla nehoda a odklízení může způsobit až hodinové zdržení na nádraží. Rozhodli jsme se jednat. Nejdřív, že pojedeme busem - zastávku jsme nenašli a dál od nádraží se nám nechtělo jet. Ještě nás napadlo jet pozdějším osobákem, ale oni taky vypsali zpoždění i pro tento vlak. Takže jsem se rozhodl, že zavolám domů, zda by nebyl někdo ochoten nás svést domů. Po necelém 20min čekání dorazila maminka a zavezla nás domů.

Jestli vlaky měly další zpoždění to nevím, neslyšel jsem je vyjíždět a z mostu nad železnicí, prý, byly vidět. Večer na netu jsem to nijak nezjišťoval, tak netuším. Každopádně v této prodlevě byly ČD nevinně, ačkoliv situaci mohli, dle mého názoru, řešit jinak (tzn. poslat vlak aspoň do Třince - tam je dost místa na otočení mašinky).

Bon voyge, Přátelé:-)

bacil mě bacil

Taky jsem se stal z mnoha šílenců v tomto ročním období, kteří chrchlaj, kašlaj, smrkaj a nechávají lékarnám vydělat na živobití. Nějaký hnusný a zlý bacil mě bacil. Bacila jsem pocítil už ve čtvrtek ráno, ale nijak jsem ho nevnímal, jen jsem měl pocit, že mám plný nos. No než jsem dojel domů (což je mimochodem fajn historka - ale asi jak pro koho), tak jsem nabyl dojmů, že to nebude jen ucpaný nos.

Taky jsem měl pravdu, rýma se rozjela na plné obrátky. V sobotu jsme slavili babiččiny narozeniny a mě se muselo přitížit, neb dneska mě tak začalo bolet v krku, ale snažím se to vyhánět vším možným. Je to všechno na dobré cestě, ale moc toho nenamluvím..ne že bych nechtěl...spíš moc nemůžu:-( snad se to blízkém čase zlepší...

nejhorším asi na mých zatím třech dnech nemoci byly ty vodopády, které ač přes snahu všeho se nedaly zastavit. Uvidíme, co zítra..jak přežiji cestu do Olomouce a svůj didaktický blok:-)

Přidáno další fotografie z dovolené z Českého švýcarska 2009

No konečně jsem se dostal k tomu, abych nahrál zbylé fotky na server. Takže naleznete foto z odpočinkových výletů z Děčína a Terezína a když si projdete fotky výšlapu na Pravčickou bránu, tak tam taky přibyly nějaké nepublikované:-)

příjemné prohlížení:-)

http://picasaweb.google.com/benpytlik/Urlop7909PravcickaBrana#
http://picasaweb.google.com/benpytlik/Urlop9909Decin#
http://picasaweb.google.com/benpytlik/Urlop11909Terezin#

úterý 6. října 2009

Vzpomínky na starou katedru aneb jak jsem měl pauzu v didaktickém bloku!

Bylo pondělí 5. října a já jsem se dobře vypsal. Dopoledne jsem si skočil do knihovny omrknout pár knížek, zastavil jsem se ještě na KHI, zda li pak s něco zásadního neděje a pokračoval zpět domů. Na oběd mě nenapadlo nic lepšího než smíchat hamánka s uvařenou rýži – byla to pochoutka, můžu jen doporučitJ

Od 13:15 mi začínal můj didaktický nebo též pedagogický blok, prostě jednoduše řečeno odpoledne věnované pedagogice, psychologii a oborové didaktice. Čekal jsem, že to bude větší pohodička a tak trochu odpočívárna, ale jak se ukázalo, paní přednášející mají o cílí a přístupu nás studenty zcela jiný názor než já! Což je na jednu stranu pochopitelné a škoda, ale na druhou se zřejmě něco naučímJ Nebudu Vás zbytečně zatěžovat informacemi o portfoliu či o povinné četbě a výběru vhodných (5-15 pojmů z každé publikace) nebo o případném citátu, jako ústřední myšlence našeho příštího učitelského života.

Nicméně mezi pedagogikou a psychologii byla trochu větší 15min pauza..a já se rozhodl, jako správný patriot, podívat se do míst, které mě tři roky provázely mým studijním životem. Člověk by ani nevěřil, co udělá hezky vybělená stěna a červený koberec na podlaze. Chodba bývalé Katedry historie se změnila k nepoznání. Neměl jsem odvahu se podívat dál než za skleněné dveře, ale i tak i facelift katedry úžasný, ačkoliv ho narušují zažloutlé dveře učeben. Jo a mám ještě jeden postřeh, z bývalého kabinetu vedle schodiště jsou teď pánské záchodky s modrými dlaždičkamiJ Určitě provětrám i tyto prostory v dohledné doběJ

sobota 3. října 2009

komputer znów zkuszo moje nerwy..

nima to ani pore minut, co mi mój notebook spadnył a zamarznył... a to totalnie! Nie myślym tym, że spadnył ze stoła albo inaczy...poprostu niebieski monitor, pore keców o problemu z hardwerym a kóniec! Nie szło z tym gnyć, na nic nie reagowoł, musioł jo wykonać bardzo nie popularny krok a zrestartować go na twardo, wyciągając baterke i kabel z sieci:-( ni ma to moc przijemne, kiedy człowiek pisze diplomke..a krom tego mo mnostwo gupot w komputerze.. trzeba bydzie cosi spolić na divko:-P

Asi je czas zacznyć rozmyślać o nowym notebooku.. ale tak łatwe to asi nie bydzie, bo brakuje wiedza o aktualnych produktach (co zaś nima aż tak szpatne), ale też ni ma dostatecznych funduszy, kiere by pokrały kupno nowego komputera... zobaczymy, może wygróm sportke:-):-):-)

pátek 2. října 2009

71 let uplynulo od vstupu polských jednotek do Československa

Čas utíká rychleji než sami chceme...

Při psaní mé diplomové práce, která se zaměřuje na rok 1938, mi včera večer došlo, že právě před 71 lety Zaolzí se stalo novým územím tehdejšího Polska. Celá Evropa byla ponořena do strachu a obav před novou válkou. Sudetští Němci byli čím dál drzejší ve svých požadavcích. Neočekávali, že by jim Beneš vyšel nějak vstříc, chtěli pouze vyvolat konflikt s mezinárodním rozsahem. Ve své podstatě se jim to i celkem podařilo. A ačkoliv "koaliční" partneři míru se snažili dozvědět něco o postavení Polska a jeho zamýšlených krocích, tak se jim jednoznačná odpověď na dané téma nikdy nedostavila.

I pro Polsko to nebylo jednoduché na konci meziválečného období. Z obou stran se na ní tlačil jeden medvěd vetší než druhá orlice. I když s oběma státy měla podepsané smlouvy o neútočení, ale doby od Piłsudského se změnily a nastalá politická situace v Evropě už byla ovlivněna pachem krve ve vzduchu. Polsko se, i když nechtě, muselo rozhodnout zda zůstane pasivní a přijme snad odkaz Mnichovské konference a nebo bude aktivní, a bude se snažit předejít výsledku konference čtyřky.

No a jelikož Poláci vždy měli pocit určitého mesiášství a nikdy nebyli pasivním národem, tak jejich reakce se i dala celkem očekávat. Do jisté míry využili utlačovaného postavení Československa, bojíc se, aby Zaolzí nepřipadlo III. Říší, ale myslím si, že karty na zeleném hracím stole byly již dávno předtím rozdané. Polské ultimátum přišlo jako rána z nebes. Tento krok byl Polákům vytýkán, nicméně nezměnil běh dějin, které směřovaly k masivní válce. A i když Chamberlain vykřikoval už na letišti, po příletu z Mnichova, že přivezl mír, tak vlastně přivezl peklo, protože když hada si na prsou krmíš, jednou i Ty se potravou staneš! Peklo se rozpoutalo, prakticky hned po Mnichovu, jak uvnitř odstoupených územích (vč. Zaolzí), tak i vně II. republiky.

Situace na Zaolzí, jako na odstoupeném území, byla poněkud jiná, odlišná od sudetských žup. Nastal zde obrat v národnostním cítění, a co je horší, taky v utlačování - nucené vystěhování, vyhazování z práce, bytů. Neočekávaný přísun polské inteligence z "nové vlasti" a jejich okamžitá aklimatizace a převzetí úřadů, které chtěli převzít místní. Byl to nepoměr, který se odrazil především na sousedských vztazích obou etnik.

čtvrtek 1. října 2009

Když máme ruce jako opice...

Společenská angažovanost, vlastní kolektivní iniciativa je výborná věc! Když se to vezme za ten správný konec lana, tak se netahají zbytečně nitky, ale opravdu celé lano.. a taháme ho všichni svorně, společně tak, jak se to má dělat. Inu práce pro společnost není jenom o duševní námaze vymyslet nějakou hezkou společenskou událost roku, ale je to i o svalech a fyzické kondici.

O tom jsem se přesvědčil za poslední dva večery, kdy se s několika dalšími studenty jsem velmi aktivně vypomohl při stěhování několika desítek kusů nábytku. Věřte nebo ne, ale vím, jaké to je být opici..teda minimálně, co se délky paží týče. Přitom skoro nekončícím posouvání a přenášení z místa na místo se mi moje ruce pěkně natáhly a to nemluvě o předloketní části bicepsů. Jelikož jsem teď byl nucen vstát, neb jsem šel hledat klíče od bytu a ejhle..bolí mě i výsostně záda:-)

Na druhou stranu...není to tak zlý, jak to popisuji. Já rád pomůžu, pokud můžu a vím co a jak. Z výše uvedeného hlediska jsem i rad, že další přesuny se budou dít až příští týden, tak bude dostatek času na regeneraci duševní i fyzickou!

pondělí 28. září 2009

nový design blogu

Už delší čas jsem přemýšlel, že bych si nějak hezky graficky upravil blog.. No a tak nějak to dopalo.. Sice netuším, jak tato verze blogu bude fungovat, ale doufám, že se osvědčí..než mě zase napadne ji vyměnit za mladší "dvacítku". Nechal jsem se ve velké míře inspirovat a nahrál jsem již hotovou šablonu, jenom ji časem lehce upravím k mé spokojenosti a smysluplné dokonalosti:-) Hledal jsem dlouho a trpělivě, chtěl jsem něco zajímavého, moderního.. prostě něco, co zaujme na první pohled..a i když je celá šablona skoro monotonně zbarvená, tak mi nabízí, skvělý design.

Ještě netuším, co všechno upravím, ale rozhodně to bude barva některých použitých písem. Nejvíc mi vyhovují 3 sloupce, i když prostřední mohl byl lepé zpracován, tak v podstatě jsem spokojený (jednak změna by byla na dlouho trať a časově velmi náročná, takže se do toho nebudu pouštět).

Hodím zde hlasování o designu blogu, tak doufám, že se zúčastníte:-)

neděle 27. září 2009

Je Váš pes fenolog?

Mí psi nebyli! Jeden byl pravý ořech pro domácnost a druhý pes byla fena dalmatina, takže sklony k fenologii jistě neměla:-)

Jistě se ptáte, co je to ta fenologie? Název jsem nevymyslel já, vyjímečně, ale pochází od někoho jiného. Smyslem této vědy je mít vyvinuté smysly. Jelikož jsme lidi, takže o vyvinutých smyslech se nedá hovořit, tudíž fenologie je záležitost čistě psí. A abych byl přesnější, je to záležitost čistě samců, ty samičky ještě nemám tak prostudované:-) Ne, ale vážně.

Fenologie je prostě psí věda, která nám pojednává o psím blahu na procházce. Všimněte si, že když na procházce Váš pes zachytí vůni fenky, tak začne slintat, ňuchat v místě a okamžitě to počůrá. Stopu samozřejmě udržuje a ani ti největší siláci, pak nemají šanci, takového fenologa od zmiňované fenčí stopy odtrhnout. To čůrání je velmi důležité, kromě toho, že někteří psi si takto značkují své teritorium, tak psí fenologové tímto dávají najevo (samičce - neb je zde určitá vysoká šance, že pániček se samičko budou mít stejný okruh), že jsou si vědomi něžného pohlaví (a tak nějak očekávají, že se by se s ní mohli sejít nebo naopak, že fenka pak ucítí jejich vůni):-)

Dejte proto prostor svým miláčkům, jen ať čmuchají, ňuchají a mají radost, že nějaká fenka jim krásné voní:-)

sobota 26. září 2009

326. výročí bitvy u Vídně - foto

http://picasaweb.google.com/benpytlik/2292009Oslavy326VyrociBitvyUVidne#

Biurokracja odsunięta...

W pierwszym tygodniu szkoły miałem naplanowane zyskać wszystkie potrzebne mi potwierdzenia, ale jak się okazało, było to wręcz nie możliwe.
Po pierwsze – dni urzędowe oddziału dla spraw studenckich są tylko we wtorkowe i czwartkowe dopołudnie, w środe cały dzień.
Po drugie – zaraz wiedziałem, że iść po potwierdzenia we wtorek jest głupota, bo kto by chciał stać w kolejce kilka godzin i w milczeniu czekać.
Po trzecie – w środe odbyły się imatrykulację, więc cały department of justice był zamknięty.
Po czwarte – w czwartek miały być zkrócone godziny urzędowe, więc zrezygnowałem zupełnie.

I tak się tutaj pracuje, oczywiście miałem jeszcze pozapisywać sobie erasmusa do indeksu, ale zupełnie o tym zapomniałem.


Mniejmy jednak nadzieję, iż mój wujek w Niemczech nie będzie miał problem z pamięcią i przypomni mi wszystkie zalegliwości biurokracyjno-szkolne w przyszłym tygodniu.

Życzę Wam słonecznego weekendu:-)

Hucznie się zaczęło!!!

Jak bywa od paru lat tradycją, spotykamy się w większej grupce ludzi i tematycznie rozpoczynamy każdy semestr nauki. W tym roku padła decyzja, by świętować 326. rocznicę wiedeńskiej wiktorii pod Wiedniem. Ale akcja Wam powiem, Moi Drodzy. Kogo zabrakło, niech teraz żałuje! Piliśmy polską wódkę i jedli miód turecki (a w restauracji była możliwość zamówić kawę wiedeńską:-)). Było wyśmienicie. Akcja nie była zbyt długa, a nie była ani krótka, po prostu, taka jaka ma być. Podobało mi się. Zrobiłem kilka zdjęć uczestników akcji.

Początek semestru..i co dalej???

Tak ja..zaś nóm to zaczło, po tygodniach spokojnego odpoczywania i szkrobania sie na brzuchu, znów studia pukają na drzwi i proszą, żebyśmy zajęli ławy szkolne (z uśmiechem na twarzy oczywiście :-)). Pono jesteśmy wypoczęci i pełni siły, by w nowym roku akademicznym walczyć o swoją lepszą przyszłość. Nie wiem. Chyba, jak kto. Wracając z wakacji, względnie z Erasmusa, byłem i stale jestem przygotowany i, jak by to powiedzieć chyba, nacieszony na nowy rok mych studiów. Mam nadzieję, że nie ostatni. Bo akurat w tym roku mam przedstąpić przed komisję i wykonać magisterski egzamin państwowy. Szalone wyzwanie, ale o to w życiu chodzi, nie? Żyjemy przecież poto, by wyzwania pokonywać i wydrapywać się szczebel po szczeblu aż do miejsc, które zowiemy celami naszego życia. Pięknie to brzmi, cele życia naszego. Ale czy po to żyjemy? No nie wiem, chyba każdy z nas to ma inaczej. Jeden od dzieciństwa pragnie być marynarzem, by w końcu znalazł pracę w oczyszczalni ścieków... inni harują - trzy kierunki studują, a potem pracę znaleźć nie mogą. Bywa różnie, źle i dobrze.

Nie mam zielonego pojęcia, co mnie w ciągu tego roku spotka. Jednak wiem, co mogę zrobić, by być lepszy..ciężko pracować, by dobrze się spisać. Walczyć wściekle na wszystki frontach, pokonywać przeszkody, skakać i się pełzać.. poprostu studiować:-)

Życzę Wam Moi Drodzy wspaniałego roku akademicznego, pełnego wrażeń i wygranych bitew, które zaowocują wygraną walką:-)

čtvrtek 17. září 2009

to jsou blechy kočičí, ty na člověka nejdou...

Troche parafrazowany cytat ze znómego filmu:-) Ale nasze kocurki majóm błeszki, uż od delszego czasu my pozorowali, że se wiyncyj szkrobióm, ale dopiero dzisio se zdecydowało, że uż kupiymy frontline a powalczymy, aby my se nie zabłesili:-)

Po teraz szło wszystko fajnie, ale w momencie, jak jo chcioł potrzymać tego nejwiykszego diobła, tak se nie dała pokapać a walczyła z ostrymi pazurkami, jak dziwo. W pewnym momencie jo jóm uż nie poradzioł utrzymać i też to tak dopadło. Moja lewo rynka je pieknie poszkrobano, ale mogym se za to sóm, mało żech kotka trzymoł. Ale co, to tygodnia to bydzie ok..a kocurki aspońć nie bydóm mieć błeszki:-)

08. cesta z města do města

Dovolená nám pěkně rychle utekla, když nad tím v týdenním odstupem přemýšlím..ale byla moc fajn, užil jsme si a relativně jsme si i odpočinul. Říkám, že relativně, protože řídit auto a být na českých silnicích v plné koncentraci je někdy nadlidský výkon, neboť by jste nevěřili kolik bláznů brázdí české, moravské a slezské louky a háje:-) No a taky jsem vezl svůj největší a nejkrásnější poklad...:-)

Vyjížděli jsme kolem půl9, v průběhu balení věcí do auta se objevilo neznámé, velice zvídavé kotě, které mělo pořád tendenci lézt po autě, být v autě a nakonec s námi chtělo i odjet...neb nám bránilo ve výjezdu a dvakrát mi vlezlo na kapotu, až jsem musel požádat další ubytované, zda by ono kotě na chvíli nechytli..jinak bychom zřejmě nevyjeli. Za to jim moc děkuji, doufám, že měli větší štěstí a kotě je neotravovalo moc dlouho.

Cesta byla poklidná. Za Hradcem Králové jsem již ale pocítil únavu, stejně jsme museli zastavit kvůli jídlu a já měl již delší dobou nutkavou potřebu, pokud mi rozumíte. Zhruba po 5hodinách a 315km jsme celí a zdraví dojeli do Olomouce. Vyšlo nám i počasí, ptž hlásili na víkend nějaký ten déšť, ale kromě, doslova, 5kapek nic nekáplo:-)

úterý 15. září 2009

07. friday..last day of our holiday:-(

Rychle to uteklo, šíleně rychle, stejně jako prázdniny...

Podle předpovědi počasí jsme věděli, že nemá být valně, takže jsme se rozhodli vyžít se kulturně a podívat se do okolí po něčem zajímavém. Po chvilce výběru jsme dospěli k názoru, že pevnost Terezín bude tou správnou volbou, jak strávit náš poslední den dovolené.

S odjezdem jsme nespěchali, taky nebylo proč:-) po půl deváté jsem nastartoval a vydali jsme se směrem na Litoměřice. Cesta byly příjemná a po hodince a čtvrt jsme dorazili na místo. Na poslední odbočce v Litoměřicích jsme se rozhodli, že pojedeme jinou trasou zpět, neb v protisměru se tvořila taková kolona..a vypadala na dobrých 30min. Jestli zpáteční objížďka přes Roudnici nad Labem byla ta správná volba to dodnes netuším, jen vím, že v Žandově jsem blbě odbočil a nějaký ten km jsem si najel navíc.. ono když je špatné značení..tak se jede dost špatně:-)

Při vjezdu do Terezína mě ihned ohromili valy, bastiony, fortifikační zdi, kterými projíždíte. Terezín jako město není nejmladší, první fortifikační snahy pocházejí z 2.pol.18.stol, a i když měl Terezín statut pevnosti do roku 1888, tak nikdy nebyl využit ve válce. Všem bylo jednodušší jej obejít:-) Parkování je zdarma všude ve městě, jen u Malé pevnosti je placené (60kč/2h - což Vám na prohlídku Malé pevnosti i s průvodcem bohatě stačí). Pokud nemáte kartu České spořitelny, tak doporučuji někde natankovat peníze, v samotném Terezíně krom zmiňovaného peněžního ústavu nic jiného není. Aktuálně zde žije 800 obyvatel (taky to na atmosféře města bylo znát - je to totálně mrtvé město). Když už jsme u těch čísel, tak budu pokračovat... před válkou (WWII) jich zde žilo 1200, v době fungování pevnosti o několik tisíc víc, avšak v době vytvoření ghetta zde bylo doslova napráskáno až 60000 lidí, což znamená, že na jednoho člověka připadalo 1,65 čt.m. drsný!

Jakmile najdete Muzeum ghetta..není to problém, na náměstí se snadno zorientujete a když si ho obejdete, tak naleznete mapu města (jsem si ji vyfotil, ale fotky zůstaly v Olmiku, ale dodám:-)).. tak jako student studentům doporučuji koupit si kombinovanou vstupenku za 150kč na osobu, je to trochu víc, než obyvkle, ale rozhodně se vyplatí. Jednak máte přístup do vlastního muzea, židovské modlitebny, kolumbária, židovského hřbitova a krematoria, bývalé magdeburské kasárny a samozřejmě do Malé pevnosti, kde je k dispozici průvodce.

Míša měla vtipnou poznámku v muzeum, že být tady o několik hodin déle, tak se z připravené stálé expozice člověk připraví ke státnicím, a taky že jo, informací je tam víc než dost...rozhodně stojí to se tam podívat!

Jako výlet to byl perfektní, jen co mě mrzelo, že se klade největší důraz na období II. světové války a pevnost jako architektonický skvost je zatlačována do pozadí (sice si v Malé pevnosti projdete 0,5km střeleckým tunelem, ale to je jen kapka v moři v informacích o fungování pevnosti).

Takže pokud máte dost síly a odvahy si projít místa vyhlazovaní Židů, místa nakažená tyfem, vidět místa, která pro desetitisíce znamenaly denodenní utrpení, tak směle směr Terezín. Ujišťují Vás, že to místo má svou atmosféru, silnou atmosféru..a pokud jste byli v Osvětimi, tak Terezín Vás moc nepřekvapí, ale ani Vás nenechá chladným..

Fotogalerie z dovolené...

Je čas Vás seznámit s krásami, které jsem poznal, viděl a prošel. Nejsou to všechny fotografie, několik jich chybí, ty však doplním v průběhu příštího týdne a hodím sem na ně odkaz.

http://picasaweb.google.com/benpytlik/Urlop6909Dresden#
http://picasaweb.google.com/benpytlik/Urlop7909PravcickaBrana#
http://picasaweb.google.com/benpytlik/Urlop8909Jetrichovice#
http://picasaweb.google.com/benpytlik/Urlop10909KyjovskeUdoli#


have a enjoy:-)

06. Krásy kyjovského údolí převážně jsme viděli po naučné stezce:-)

Ano, je to tak, ve čtvrtek jsme se rozhodli zajet na sever od Chřibské do vesničky Kyjov u Krásné Lípy. Chvíli jsme hledali nějaké vhodné parkoviště, ale pak jsem zaparkoval u kontejnerů, neb mě to nebavilo hledat..a pak jsme nechtěl se zbytečně vracet k autu po absolvování celého okruhu.

Od minulých dvou výletů se tento lišil hned několika věcmi:
- za prvé šli jsme 95proc. cesty sami, bez německých důchodců a jiných výletníků;
- za druhé cesta, tím mám namysli to, po čem jsme šli, byla více klikatá, zajímavější, řekl bych o poznání těžší, ale o to více jsme si užili srandy (tedy min. v první a ve třetí třetině trasy, mezitím jsme museli šlapat po asfaltu).

Některé úseky se doslova táhly a když už člověk myslel, že za tím stromem bude něco zajímavého a jiného, tak se šeredně spletl. Nicméně Köglerova naučná stezka, kterou jsme absolvovali byla příjemná, sice jsme ji neprošli celou, ale i tak se mi moc líbila, hlavně ta tráva v lesích byla úplně o něčem jiná. Jen mě mrzí, že když se do těch míst vrátím za několik let, tak je nejspíš nepoznám, neb nově vypadající zasazené jehličnany budou mít za 10let přeinejmenším o 2m víc a lesní panorámata budou v pytli... Ke konci výletu už jsme oba pociťovali únavu, byl to náš nejdelší výlet, bezmála 7hodinový:-)

Kdybych měl popsat krajinu, tak bych nejspíš parafrázoval klasika na samotě u lesa a řekl bych, že tam bylo krásně..:-)

pondělí 14. září 2009

05. odpočinkový den za slunečného počasí s medvědem, Marcelem a knížaty ze zámku 4 armád

Jelikož jsme byli po úterním trase celkem unaveni, tak nebylo rozumné zase zalézt mezi pískovce a obdivovat místní krásu přírody. Rozhodli jsme se, že pojedeme do civilizace..mezi lidi a zvířata. Avšak první návštěvou v Děčíně byla čerpací stanice..benzin je prevít, ten Vám dojde rychle:-) Následně jsme se vydali hledat místní zámek, který se vznáší nad Labem, vybaveni plánkem Děčína z penzionu jsme parkoviště našli celkem rychle a jedinou přístupovou cestou, zvanou Dlouhou jízdou jsme se dostali do zámku, kde po půlhodince čekání na průvodce jsme vyrazili na okruh. Nebyl sice nic moc ..neb velikost zámku je obrovská, takže zde byl trochu nepoměr mezi tím, co jsme viděli a vidět mohli, nicméně bylo to zajímavé, někdy i poučné. Děčínský zámek má vcelku zajímavou historii, ale mě se líbily historky průvodkyně, která nám vyprávěla, jak starší návštěvníci ji často říkají, že zde spali či zde po službě odpočívali. Ano je to tak, jako celá řada jiných historických objektů byla hojně využívaná pro vojenské potřeby, tak i zde v děčínském zámku se vystřídali 4armády. Nejdřív česká, po roce 1932, kdy Thunové prodali zámek československému státu, následné nacistická armáda, potom na pár let komunistická a po roce 1968 na dobro zámek zničila sovětská armáda. U této příležitosti byla letos otevřena výstava, která byla prodloužená do konce roku, takže pokud máte zájem..není co řešit:-)

Ze zámku jsme se přesunuli autem k zoo. Cesta byla slušně značená, ale na poslední odbočce jsem nezahnul, neb se mi nezdála, ale bohužel byla to ona.. strmá cesta do kopce po dlažebních kostkách, kde maximálka činila ani né 15km/h..a na druhé auto v protisměru nebylo moc místa..no prostě humus. Zoo, nemenší v republice - jen 6ha, bylo úžasné. Jelikož nám počasí vyšlo o mnohém lépe než ve Dvoře, tak zvířátka byla povětšinou venku.. nejlíp se měl medvěd, si hověl opřen tlamou o strom, jezevčí nora červěně podsvícená..já hledal jezevce ..a on se přitom na mně díval..fascinující. Uchvátil mě taky Marcel, sice Míša tvrdila, že to Marcel není, ale já si myslím, že Marcel to byl. A víte vůbec kdo byl, resp. je Marcel? Pokud ne, tak si někdy podívejte na Přátelé:-) Zpětně nám došlo, že v děčínském zoo by se mohly natáčet nové příhody Medvídka Pú, neb medvídek odpočíval, Iáček pořád iáčkovál, prásátko se taky našlo, králíček určitě taky, sova spala a tygr..ten si počítal pruhy:-)

Ze zoo cesta vedla vedla přes Kaufland do Chřibské. Bylo to fajn výlet..:-)

hezký den:-)

pátek 11. září 2009

04. za náročný výstup odměna v podobě nádherné vyhlídky

Nebylo ani tak brzo ráno, to je většinou tady pěkná kosa a nemá smysl vstávat v 6 a šlapat trasy od 7ráno, my to obyčejně posouvali až na 9..ty výšlapy:-) Dojeli jsme do Jetřichovic, zanechali auta na poblízkém parkovišti a vydali se pěšky na předem vymyšlený okruh. Výstup náročný, hlavně pro nás, kteří jsme celý rok zavřeni doma před notebookem, takže kondice je v háji a ono tady je taková kopec schody, větve, kořený, zábradlí atd. Mariina vyhlídka je skvělá, doporučuji. Následná cesta po červené Vás zavede až na hrad Šaunštejn. Trasa není moc náročná, jste prakticky na určitém "hřebeni", ale v určitých momentech je to nahoru a dolů. Samotný Šaunštejn je vytesaný skalní loupežnických hrad z 15. stol., výstup až nahoru je dost riskantní, úzké meziskalní prostory a dlouhý žebřík v ostrém úhlu jsou jen pro otrlé bez závratě a klaustrofobie:-) Ale až vylezete nahoru, tak je to neméně nádherný výhled. A ty panorámata:-)

Zpáteční cesta nebyla moc dobrá, měl jsem nové vysoké boty, takže jsem jako dárek dostal pěkný puchýř, který mi neumožnil absolvovat celou cestu zpátky. K autu jsem se vrátili po lesní cestě... k penzionu jsme přijeli po 15h, lehce unaveni, ale plni zážitků...

pondělí 7. září 2009

03. bílí kapři, sloní zadky ve skalách, Pravčická brána a hordy německých důchodců po cestě…

Dneska se mi vůbec nechtělo vstávat, zato Míša byla příslovečné ranní ptáče a vstala dávno přede mnou.. Ráno jsme chtěli zajet autem do obchodu do Dolní Chřibské, jelikož jsme včera usoudili, že obchod, co je pod penzionem zřejmě není funkční. Jaké ale nás čekalo překvapení, když jsme zjistili, že obchůdek funguje a jeho vedoucím je pár z východní Asie:-), tudíž aby jste si také zasmáli, takl obchůdek, do kterého jsme nakonec jeli je asi 20m od penzionu.. :-)
V plánu byl menší okruh přes Edmundovu soutěsku, Pravčickou bránu a zpět do výchozího bodu v Mezní louce. Parkoviště bylo z dálky vidět, že je placené, takže jsem zamířil na jiné, které se taktéž ukázalo, jako placené. Ale tam už jsme zůstali. Po zelené jsme se vydali k soutěskám, kde po lodičce jsem se dopravili do Hřenska. Průvodce nám vyprávěl různé historky, ukazoval výběžky ve skalách, které snad něco znamenají a nějak vypadají, viděli jsme také bílého kapra a potkali německé turisty, kteří šli do protisměru a já je litoval, že se budou drápat do kopce, který bych sám nechtěl jít. Z Hřenska jsme se přesunuli (samozřejmě po svých) po červené k Pravčické bráně, chvíli poseděli, vydechli, vyschli, porozhlédli se na vyhlídkách, které jsou opravdu fascinující a pokračovali zpět k autíčku. U parkoviště jsme si koupili nějaké pohledy, já se přezul a uháněli jsme do Chřibské. Ušetřil jsme 100kč za parkování, což je moc dobře, takže když skončí dnes CSI Las Vegas, tak si zajedeme na teplou večeři a tu stovku projíme:-)
Výlet byl fajn, moc se vydařil, krásně se oteplilo a já jsem spokojený!

Když budete projíždět okolo, zastavte se..stojí to zato:-)

02. nach Dresden und zurück

V noci na pokoji bylo trochu kosa, ani dnes se to o moc nezlepšilo..nicméně po půl7 jsme vstávali, abychom stejně rychle jako ranní ptáčata nasedli do vozu a vydali se do Německa do Drážďan. Cesta byla poklidná, jakmile člověk přejede přes hranice, tak ihned zjistí, že je někde jinde..všechno je tak nějak uklizené, čisté, opravené..a hlavně je cesta velmi pečlivě značená, takže se nedá ztratit (sice na zpáteční cestě jsem udělal jeden kiks, ale to byla moje chyba; pozemní značení hlavně na křižovatkách je dobrá věc, to bych zavedl i v ČR). Za necelé 2h (výjezd z Chřibské před půl8 ráno) jsme byli v Drážďanech. V centru města je hned několik parkovišť, v drtivě většině jsou placená a cestou značená, dokonce se Vám na tabuli ukáže kolik je volných míst a zda je parkoviště otevřeno. Po nalezení vhodného parkoviště jsme s Míšou studovali parkovací stroj, takže pro Vás, kteří se v nejbližší době chystáte do Drážďan, tak si připravte ve všední dny za hoďku jedno euro, v neděli a o svátcích jen 50centů, dennítarif – 24h – stojí v neděli a o svátcích 3eura, jak to přes týden si nepamatuji. Parkovišť je dost, podzemní, nadzemní, celé domy i bloky atd.

Vybrali jsme si celkem slušnou dobu, nebylo ani moc aut, ani moc lidí. Původně jsme přemýšleli, že pojedeme přes týden, ale to by bylo více lidu úplně všude. Obchoďáky byly pozavírané, na kafe do početných kaváren a restaurací nemělo smysl chodit, už jen proto, že chtějí za to nekřesťanské peníze, jak na naše studentské poměry. Takže na místě byla především prohlídka města. Trochu foukalo a k tomu svítilo slunce, ne že by byla zima, ale nebylo tisíckrát v některých místech příjemně, nicméně výlet byl fajn. Prošli jsme si Zwinger, náměstí, nábřeží kolem Labe atd. Samozřejmě mohli jsme využít služeb některých muzeí nebo galerii, ale i tak si myslím, že tříhodinový pobyt u západních sousedů byl fajn. Jediným mankamentem byly všudypřítomné opravy a rekonstrukce budov, cest atd., které trochu znepříjemňovaly prohlídku, což je patrné na fotkách (které umístím v nejbližší době, avšak nejpozději na počátku příštího týdne:-)).

Cestou zpátky jsme se chtěli zastavit v pevnosti Königstein, ale po uvážení poměru cena/výkon, jsme se rozhodli pokračovat dál do České republiky, kde jsme si zajeli na nákup do Děčína. Z Děčína vedla objížďka tak blbě značená, že jsme skončili ve vesnici, kde jsme ani původně nechtěli. V této vesnici, jenž její jméno si nepamatuji, pro změnu opravovali vodovodní ropovod a tak nějak zapomněli, že by mohli naznačit jinou trasu a ne postavit značku zákaz vjezdu do ulice, kudy nás směrovky navedly, naštěstí hodný pán nám poradil a tak v poklidu jsme se už vrátili do Chřibské na pokoj.

sobota 5. září 2009

01. Cesta do Chřibské

Zdravím Vás moji věrní čtenáři!

Někteří z Vás jistě ví, že dnes jsem se odebral z rodných luhů a hájů a s Míšou si vyjel na dovolenou do Chřibské, poblíž Národního parku Česko-saské švýcarsko. Již ve čtvrtek jsem přijel do Olomouce, přivezl si na byt několik věcí, abych Vám to napsal trochu srozumitelněji, tak kromě mně se do auta už nikdo nevlezl, nevím proč, možná kvůli všem peřinám a kabátům:-) Nicméně po včerejším základním nákupu jsme dnes ráno něco po půl8 vyjeli na Mohelnici, směr Chřibská.

Cesta byla v zásadě příjemná, co se do Hradce Králové týče. Následně jsme jeli do Zoo ve Dvoře Králové, kde jsme strávili asi 2hodinky, dali si menší oběd a pokračovali v cestě. Trochu nás mrzelo, že když jsme dojížděli do Dvora, tak začalo jemně poprchávat, a tak prohlídka nebyla příliš úspěšná, ačkoliv zoo je moc pěkné a všem doporučuji k prohlídce. Jenom si dejte pozor na parkování, pod zoo je placené (soukromá firma), dobře značené, neplacené parkoviště naleznete výš, když pojedete dál do kopce, možná uvidíte po levé straně zákaz vjezdu na parkoviště, toho se nebojte (to je výjezd) a jeďte dál, další vjezd je ten správný.

Z Dvora jsme se vydali směrem na Lázně Bělohrad, Mnichovo Hradiště (promiňtě Pane Kronikáři, že nebyl čas se u Vás zastavit:-)), Mimoň, Nový Bor (kde jsme se lehce ztratili kvůli blbému značení na kruháči), Kamenický Šenov, Českou Kamenici a konečně Krásné pole v Chřibské.

Sice jsme náš Penzion Laura hledali delší dobu, ptž označení bylo jen u sjezdu z hlavního tahu, ale nakonec našli. Jediný problém, který jsme zatím zaznamenali je parkování, neboť dvorek je malý na tři auta a tudíž jsem nucen stát ve vzjezdu a bráním tak výjedzu ostatním vozům, nicméně jsem se domluvil s majitelkou, zda mohu zaparkovat mimo dvorek na trávě pod penzione, nenamítala:-) Autíčko tak bude nadohled z okna a mimo hlavní silnici, nebude ani bránit nikomu z vyjetí z dvorka a bude pohoda pro všechny. Bydlíme v dvoulůžkovém apartmánu s vybavenou kuchyňkou, satelitem, wifinou a hezkou sprchou. Je tu sice lehce chladněji, ale to snad nebude problém:-) Topná sezona ještě nezačala, ale pokdu nebude hnusně i venku, tak tady to bude snesitelně. Majitelka je příjemná, její pejsek a kočička jsou přítulní, takže všechno zatím je skvělý a já jsme spokojený:-)

Začíná se vyjasňovat, Babica peče švestkový koláč a já záčínám mít hlad..

hezký zbytek večera:-)

pondělí 31. srpna 2009

Sierpień br. był i się zmył:-)

Sierpień za nami..a ja mało przyczynków na blog napisałem, troche przeczuwałem, że tak będzie, ponieważ cały miesiąc byłem w jednym kole i było trudno pogodzić się z takim stanem rzeczy.

Otóż wszystko zaczęło się praktyką w Ośrodku Dokumentacyjnym Kongresu Polaków w Rep. Czeskiej. Praktyka była spokojna i zabardzo nie męcząca, jednak wracając autobusem po 14godzinie w upalne dni, było istnym piekłem. Z drugiej strony było fajnie, scannowałem spuściznę Józefa Burka, którą Ośrodku wręczył śp. Józef Kula. J. Burek był w czasie IIWŚ aktywnym członkiem ruchu oporu i więźniem obozów koncentracyjnych. Dzięki jego wytrwałości zostały spisane życiorysy jego kolegów, współtowarzyszy ruchu oporu. Naskenowałem około 2000 A4 i zdjęć.

Następnie po praktyce byłem jakiś czas u swojej ukochanej w Ołomuńcu. Tam też miałem szczęście i znalazłem sobie i moim trzem kolegom historykom mieszkanie. Jest ono sytuowane na skraju centrum miasta, w pieknej, spokojnej okolicy, ciut dalej niż miałem do szkoły z akademika. Jednak myślę, że się będzię dobrze mieszkać!

Również finiszuję strony internetowe ołomunieckiej firmy produkującej drewnianne okna, drzwi etc. Kiedy będzie gotowe, to ujawnie adres:-)

Ostatni tydzień sierpnia nie należał do tych najlepszych, poprostu tak średnio na jeża:-) W każdym bądź radzie miałem i mam stale w głowie plany, myśli, fahrplany, playlisty..spisy wszystkiego, co muszę i chcę zabrać na urlop i do mojego mieszkania, a że tych rzeczy jest sporo.

Na zakończenie chcę Was wszystkich przeprosić, że mnie nie było. Cenię sobie, iż przynajmniej sprawdzicie, czy nie ma co nowego na moim blogu. Mam nadzieję, że z nowym rokiem akademicznym będzie więcej sensacji, przygód i że przyczynków na blogu!!!

3majcie się i bądźcie zdrowi!

benjamin

středa 5. srpna 2009

praktyka..praca...pisanie...potrzeba czasu, którego nie mam:-(

Nie wiem dlaczego, nikt mi jeszcze tego nie wytłumaczył, ale czas to wielki pierón..uciyko mi szybciej niż bym oczekiwał.. ale takie chyba życie. Już od moich urodzin mam taki pomysł świetny..ale jeszcze nie zdradzę, mam nadzieję, że mi się go podczas wikendu uda zrealizować, a wynik potem możecie sami zkrytykować:-)

Od zeszłego tygodnia nie bardzo się w mym życiu zmieniło..ale naprzykład moje drogie koleżanki są zaręczone, diamenty zaręczynowe większe nic paznokieć..a ja im tego troszeczkę zazdroszczę..tep bym chciał:-) W wolnych chwilach projektowałem, czy jak ten proces tworzenia opisać, strony internetowe. Mam przygotowane trzy prezentacje, zobaczymy, która zwycięży w ostatecznej decyzji.

Ale żeby nie zanudzać, to wyjaśnię termin praktyka w temacie przyczynku. Otóż z góry dane za kredyty trzeba odbyć obowiązkową praktykę. Ja wybrałem Ośrodek Dokumentacyjny Kongresu Polaków w Rep. Czeskiej i zrobiłem bardzo dobrze. Przyjemna współpraca i jeszcze przyjemniejsi ludzie. W Ośrodku mam i łatwą pracę..skenuję dokumenty, życiorysy i porządkuję je w  "kartonach" (sorry, nie przypominam sobie polskiego odpowiednika) wg alfabetu. Od wczoraj mi się udało naskenować 241 A4, a to nie jestem ani w 1/6 całego materiału. Praktykę będę miał do przyszłego tygodnia.

Przedwczoraj do druku wysłałem recenzję publikacji jubileuszowej orłowskiego Gimnazjum (którą można stale zakupić w Kongresie za 300 Kcz) i mam nadzieję, że się pokaże w najbliższym Zwrocie. Trzeba by było  zacząć porządnie pisać pracę dyplomową, ale brakuje wszystkiego.... nie, nie jest aż tak źle, jednak brakuje mi koncentracji i spokoju..

úterý 28. července 2009

Wieczór z Goralijóm...jak Bartoška z Donutilym pół żartem, pół serio o naszej ziemi rodzimej...

Cześć,

nie wiym, czyście połapali, ale wczoraj był dalszy odcinek z serii "Na cestě"..tym razym po Goraliji. Tu mocie link na online-podziw(i)ani:-) :

http://www.ceskatelevize.cz/program/10213086597-02.08.2009-01:55-1-na-ceste-po-gorolsku.html?online=1


Mail Bohdana Małysza mnie inspirowoł, żeby napisać kilka zdań o całym dokumencie, programie, krótkim filmie czy jak ten nie dorobiony obraz z dźwiękym nazwać, względnie też życiu i Zaolziu. Może to zabrzmi zbyt egoistycznie i z dużym wiadrem poczucia wielkości, ale polskie akcenty w całym programie były znikome. Oczekiwoł jo troche inne, bardziej otwarte w ramach wspólnej Europy, gdzie przeszłość, historia, krziwdy i hańba są wybaczone. Ale jak widać, media to mocny rywal na polu teorii prawdy i kłamstwa.

Jak najbardziej się z gadzam z Bohdanem Małyszem, co do nadużywania słowa Gorolsko, Goralija. Nie wiym jak w innych rodzinach, ale u nas w dómu tego typu słów używamy rzadko. Raczej mówimy o okolicy miast, wiosek niż mówić o Goraliji, jako całości. Programu nie oglądałem od początku, więc nie wiem, czy było użyte słowo Zaolzie(Zaolší/Zaolží/Zaolzí - bo spotkałem się z różnymi odmianami) - ale nie przypuszczam - i wytłumaczone, jak to jest z Polakami na tym terenie, ponieważ to by był odpowiedni moment, by zrobić szybką powtórkę z historii regionalnej i uświadomić masy ludu w res publice. Trochę mnie też przeraziło, że nie zostało w jakikolwiek zposób użyte słowo Těšínsko. A myślę, że mogło... ale nie wiem, jakie były motywy autorów, bo wszyscy wiem, że nie ma Těšínsko, jak Těšínsko..:-)

Z kwaśnym uśmiechem na twarzy i powolnym atakiem serca słuchałem odpowiedzi na pytanie, co to takiego ten język "po naszymu". Nie wiem, czy miałem płakać czy dzwonić po karetkę..to było nie samowite, jak w pięć minut można powiedzieć tyle kłamst i półprawd, że aż hańba autorom. Nie ma sensu walczyć z tymi, którzy o bitwie nie chcą ani słyszeć! W naszym życiu liczy się jedno..a tym jest tożsamość, kiedy nie będziemy wiedzieć kim naprawdę w sercu jesteśmy, to nie możemy myśleć o wyższych, lepszych celach naszej polityki bycia w Republice Czeskiej, a już wogóle nie na Zaolziu, gdzie tożsamość jest podstawą życia.

Być częścią składową naszej mniejszości wymaga odpowiedzialności, nerwów, ryzyka, odpowiedniego zachowania i w końcu też reprezentacji. Jest obojętnie gdzie jesteśmy czy będziemy..jest obojętnie z kim będziemy, ale zawsze trzeba pamiętać własne pochodzenie. To jest rzecz, którą nam nikt nie zabierze i zostanie z nami do końca życia. Możemy zapomnieć, ale ktoś inny będzie pamiętać. Możemy wyjechać, ale zawsze będzie ktoś, kto zaproponuje przyjazd. Możemy nie myśleć, ale zawsze będzie ktoś, kto nam przypomni.. Do każdego należy odpowiedź, czy własna polskość w tym państwie jest dodatnim czy ujemnym atutem? Dla mnie osobiście nie wszystko poszło łatwo i wiele trudnych decyzji mnie jeszcze czeka, ale napewno wiem jedno: jako Polak się urodziłem i jako Polak umrę. I nic i nikt to nigdy nie zmieni!

Jednak powracając do wczorajszego programu CT, to chociaż obaj Panowie ładnie czytają teksty im przygotowane i o wielu sprawach milczano, to program nie był aż takim paskudstwem o całym terenie. Każdy ma prawo do własnej wypowiedzi, może do przyszłości, by nie zaszkodziło, żeby autorzy podobnego programu umówili się na spotkaniu z miejscowymi historykami, względnie pasjonatami miejscowej kultury, a może i z przedstwicielami miejscowej ludności??


P.S:
Teraz mi przyszło do głowy, że moje myślenie o programie jest błędne. I że moje negatywne odczucia wypływają z nadużycia pryzmatu własnej polskości, którą przeobrażamy w polskocentryzm na naszym małym podwórku, chcąc mieć duży dwór. Może być Czechem z nad Ohří, to napewno inaczej bym odebrał cały program. Może by były pytania o polskie napisy, o ten dziwaczny język, którym się posługujemy na codzień.. może i o wpływy z Polski, o których autorzy milczeli... Nie wiem, trudno powiedzieć. Jednak jestem Polakiem i wiem, co czuję..

neděle 26. července 2009

Wycieczka na zamek w Kończycach Małych - 25.7.2009

Wczoraj my byli z rodzicami na wycieczce, chociaż my planiwali troche delszóm, ale pogoda nóm nie umożliwiła jechać dalej niż na zamek w Kóńczycach Małych. Dość nie przijemnie se rozpadało, więc musilimy wrócić. Jednak i tak było fajnie, se zajechać wspólnie..chociaż szkoda, że tylko na 2godziny..gdyby nie padało..mogło być fajniej:-)

sobota 25. července 2009

taková krakovská reminiscence...

kapky dešťě stékají po okně
a já se vrácím do míst,
kterému říkám můj domove

dvacet pět týdnů uvězněn v skořápce na kolech
hučící vesele po trati do měst
střídal jsem stěny jak ráno ponožky,
abych na večer si boty vyčistil u jiné rohožky

i když poznal jsem nové a zažil nečekané
vždy ale budu mít slabost pro chvilky známe

stal jsem se lovcem i lovnou zvěří
v džungli chaosu a byrokracie
chtěl jsem si dokázat,
že ovládnu mnohé

avšak bojovný pokřik nebyl zdaleka tak účinný
to jenom já jsem zjistil,
že nemám na velké cestovní činy

mám rád to svoje, pohodu a řád
nerad jsem ve víru něčeho nepoznán
a tak válčím o své místo v tomto kraji
chtějíc všem dokázat, že jako lahodný sýreček
konečně vyzraji

tyto sloky jsem napsal na poslední cestě z Krakova...19.6.2009..čili před víc jak měsícem..líbí??:-)

pátek 24. července 2009

Carlsbad - 5. teil - 6.7.2009

Poslední den v Karlových Varech:-(

Příjezdy a odjezdy jsou vždy na pobytu ty nejnáročnější, já jsme se rozhodl, že si ještě projdu centrum města s footaparátem. Výsledek můžete ocenit ve fotogalerii. Cestou mě napadlo, že bych mohl potěšit své nejbližší a koupit tradiční karlovarské oplatky. Jelikož jsem tušil, jak asi dopadne můj batoh v autobuse Studentagency, tak jsem se rozhodl koupit malé balení oplatků..a byla to i svým způsobem výhra, neb té náplně je v nich více:-) Doporučuji!!!

Avšak 12h se blížila a já veděl, že můj čas se na druhém konci republiky velmi krátí, rychle jsem dobalil zbylé a čekal na Ondru, který si přivedl další festivalovou návštěvu, jemnovitě Hanku. Oba dva mě doprovodili na Dolní nádraží a ujistili se, že jsem nastoupil na autobus a již nebudu mít možnost vystoupit vrátit se k nim:-)

Cesta byla v pohodě, sice se nepříjemně ochladilo, ale v Praze mi to bylo celkem jedno. Rychle jsem přestoupil, koupil si ještě bagetu na cestu..a uháněl jsem InterCity do Olomouce za svou milou. Počasí se však nijak nezlepšilo..v Olomouci začal poprchávat, ale měl jsem štěstí, tatínek byl velmi hodný a přijel s Míšou pro mně autem:-)

Následující dny jsem strávil ve velmi příjemném prostředí.


Ondro, i když jsem Ti děkoval osobně v den odjezdu, chtělbych i touto cestou Ti ještě jednou poděkovat za nocleh i společnost, kterou jsi mně obdařil..vážím si toho!

Carlsbad - 4. teil - 5.7.2009

Neděle nic podstatného se neděje. Tímto heslem jsem se rozhodl řídit... Se vstáváním jsem to nijak nepřeháněl..a tak před 10 jsem v pohodě došel do Muzea Jana Bechera na plánovanou prohlídku. Za studentské vstupné 50 Kč jsem obderžel 20min vyprávění hezké paní průvodkyně o historii becherovky a rodu Becherů, pak následoval 25min film o výrobě a historii Becherovky (trochu z jiného pohledu) a ochutnávka produktů - Becherovky Originál, KV 14 a Cordialu. A ke vstupence jsem obdržel 30kč slevu k nákupu Becherovky Originál v jejich prodejně, tuto nabídku jsem nevyužil.
Po prohlídce v podivném stavu :-) jsme se vydal do města k Thermalu. Cestou jsem se zastavil v Levných knihách a koupil si publikaci České Švýcarsko do kapsy. Sice do kapsy ta knížka moc není, ale doufám, že nám na dovolené poslouží dobře.
Na oběd jsem si zašel do Panoptika, dal jsem si pivo na žízeň a zeleninový salát k zaplnění bříška. Odpoledne jsme strávil opět v davu kolo Thermalu a na kolonádě. Chtěli jsme s Ondrou na Tobruk, ale to nějak nevyšlo..nemrzí mě to. Místo Tobruku jsem viděl Horáčka v převleku za růžového plyšového králička (viz fotogalerie). Podveče jsem strávil rozjímáním a četbou na kolonádě, abych se na 19h opět přesunul do Panoptika, kde jsme se tak všichni sešli a dali pivo. K nám se přidali i Ondrovi kamarádi, takže bylo veselo. S nima jsem pokračoval ještě do jedné hospůdku (název je vyfocen). Tam jsem ale nebyl spokojený..pivo natočila na jeden zátah a připlacení po mě chtěla o 2 koruy víc než měla na tabuli...a i když jsme ji na to upozorňovali, tak nám řekla, že se ji to nechce přepisovat. Fakt kráva..ale co, život je pes a takových lidí (velmi slušně řečeno) ještě potkám mnoho..
Do postele jsem se dostal kolem půl2.

neděle 19. července 2009

uff..czasu je mało..pisanio moc.. a dziyń mo ino 24 godzin... nasrat!

Wiym, żech je po zadku z artykulikami o filmfestovalu z Carlsbadu..ale jaksi nima na nic czas.. bo cały tydziyń żech z tatóm dach malowoł...a przez dziyń był rod, że dychóm, ażech se na słóńcu nie uparził, bo było fakt hnusnie ciepło. Dach je ale namalowany, tak se mogym zaś interesować innymi sprawami. Móm nadzieje, że se ku blogu w nejbliższym czasie zać dostanym... Jutro jadym na pore dni do Olmika za mojóm ukochanóm, ale nie myślcie se, że bydym ino se tak fakoł..bierym se robote..czyli zać jaksi pisani i czytani..tak bych móg aji cosi zrobić i od pracy fizycznej se odpocznyć niż se zaś chycym naciyranio dziadkowej garaży.

Wszystko mi jaksi uciyko..a jo se wakacje troche inaczym planowoł..no nic nima w życi taki, jak by se człowiek wyobrażoł.

Piekny dziyż Wóm wszystkim życzym:-)

úterý 14. července 2009

Carlsbad - 3. teil - 4.7.2009

Vstávali jsme poměrně brzo! Já zaskočil s Terezou do tesco-krámu pro snídani a následně jsme se vydali na horní vlakové, odkud nám jel vlak do Lokte. Cesta netrvala ani půlhodiny a byli jsme na místě. Prošli jsme si městem, částečně i s průvodcem (na jedné s fotek je vyfocen zády k objektivu s pejsek na vodítku), který rovněž podotkl, že město Loket má podle něj největší hustotu hospod na jednoho obyvatele (v Lokti mají 100 hospod a 3000 obyvatel:-)). Zhlédli i kostel sv. Václava, pokud se nepletu, a vyrazili ke hradu, který je asi zdejší největší turistickou atrakcí, nejen pro vodáky, kterých bylo na Ohři spousta. Prskli jsme na věž, do můčírny už všichni nešli. Terka, Pepa a Honza si koupili vstupenky na prohlídku hradu, my s Ondrou jsme se vydali blíž k nádraží na kus italského kulatého se čtyřmi druhy sýru žvance a tradičního českého zalatvého moku. O půl 2druhé nám jel vlak zpátky do Varů. Byl to fajn výlet..:-) Díky Ondrově skvělé organizaci a i načasování, vyšel parádně.

Ve Varech jsem skončili z místním pivovaru - Prokop. Pivo bylo dobré, ale museli jsme se rychle s Terkou rozloučit, neb se rozhodla děla chůvu několika harantům na táboře. Držme ji pěsti, aby to přežila. Ostatní se rovněž rozdělili, ale ne nadlouho. Sešli jsme se zase u Thermalu..a společně (vč. Ondrovy sestřenky s přítelem, kteří odpoledne v sobotu přijeli) jsme se vydali směrem do Poštovního dvora, kde byl ČEZfest (jednodenní koncert současných českých kapel a zpěváků). U vchodu jsme dostali podprdelníky nafukovací a i jednorázové pláštěnky. Jelikož mě vzal hlad kolem 22h a nechtěl jsem kupovat ty předražené klobásky za 50kč a pivo za 30kč, tak jsem se rozhodl vydatz zpět k Thermálu a tam si koupit něco lepšího k jídlu. Trochu mi překazilo plán, ten blbý déšť, neb jsem se chtěl zase vrátit zpět. Bohužel! Díky dešti a vzdálenosti, kterou bych musel být nucen absolvovat, jsem se rozhodl vrátit do Ondrova bytu a ulehnout spánkem unavených.

Byl to příjemné strávený den! Jen škoda toho deště..ale to počasí tam bylo takové hezky střídavé..

ps: seriál nekončí..v nejbližší době budu zase pokračovat... tak neodcházejte od svých internetových přijímačů:-) Hezký den Vám přeji!

pondělí 13. července 2009

Carlsbad - 2. teil - 3.7.2009

Byly 4 ráno. Ten den, 3.7.09, jsem měl odjíždět do Karlových Varů. Pln nadšení a natěšen, jsem po 4 hodinách spánku vstával. Cesta do Prahy nebyla až tak špatná, v Ostravě jsem bez problému přestoupil a na pražský hlavák v pohodě dojel. Rychle jsem zavzpomínal jak to bylo s přesunem na Florenc minule..a už jsem stál v metru. Na autobusáku mě překvapila jedna věc, která předloni zde nebyla..nová odbavovací hala..terminál, chceteli. Všude plno lidí, každý touží se dostat někam jinam a splnit si tak denní cíl, či životní sen odjíždějíc někam dál. Po 11 h jsme konečně vyjeli.

Cesta byla příjemná. Steward Luboš se o nás hezky staral. Teplý zdarma nápoj jsem odmítl (bylo neskutečně hnusně teplo), za to jsem si ale vzal noviny a sluchátka. Párkrát jsem zřejmě usnul, neb jsem sebou několikrát cuknul až mi jednou spadly noviny na podlahu autobusu. Nicméně ve 13:15 jsme dorazili na Tržnici v Karlových Varech. Na konci cesty, steward, vysbíral použité sluchátka a svázané je hodil do odpadkového koše..nějak jsem nepochopil tuto logiku, ale zřejmě si hrají na hygienické podmínky.

Na nádražíé mě už čekal Ondra, můj hlavní ubytovatel a průvodce. Dali jsme si panáka na uvítanou a zašli do hospody na oběd (po té půl denní cestě jsem měl docela i hlad). K mému překvapení měla dorazit i Tereza. Takže jsme se Panotpika, kde jsme mimochodem strávili porovnatelně času jako v Thermalu, přesunuli pěšky na horní vlakové nádraží. Po nekonečně konečné chvilce přijela, sice spařená vlakem, ale s úsměvem na tváři. Společně jsme se vydali do Ondrova bytu, ubytovat se a trochu opláchnout.

Následujících několik hodin jsme přímo strávili ve festivalovém dění a ruchu. Já si vyvednul vyhraný festival pass (ano, děkuji za ovace... vyhrál jsem festival pass..za deseti korunovou sms jsem vyhrál celotýdenní akreditaci), dali jsme si pivo a někteří i jídlo..chvíli poseděli a dívali se na koncert Jumping Drums. OD 18:30 byl promítán Nestyda, Odra už měl něco v plánu, takže jsme s Terezou vyrazili sami. Měli jsme štěstí, nějaká slečna nám dala zadara lístky, takže jsme nemuseli ani čekat ve frontě. Film se mi líbil i když jsem čekal opak:-) Po filmi nás Ondra zatáhl do sympatické podmostní stanové hospůdky, o kousek dál jsme si dali s Terezou prima bramboráčky (a já se tam kvůli ní a jim bouchl 2x do kolene..a dost to bolelo). Před 22h jsme se přesunuli i s klukama s Ondrovy bývalé třídy nad vodu před Thermal, kde měl začít velkolepý zahajovací ohňostroj. Byl sice v několika místech hezký, ale myslím si, že ho brzy uťali a v momentě kdy končil..já bych začal na plno (je to zřejmě jedno z mála míst, kde se dá ušetřit, ale podle mně úplně zbytečně). Po ohňostroji se konalo poslední pivko i s Pepou a jeho dvěma kamarády. Sice byla chuť se podívat na Míšu Davida, ale nabušená ochranka nás do Trettru nepustila, takže jsme šli spát.

Byl to úspěšný den. Všechno podstatné se zvládlo na jedničku. Já byl spokojen..a halvně taky unaven:-)

ps: pokračování samozřejmě bude, jenom jak zas najdu chvíli čas, ale nebojte, bude to brzy:-)

neděle 12. července 2009

Carlsbad - 1. teil

Jelikož jsem unavený..tak zde hodím jenom odkaz na fotogalerii z mého karlovarského pobytu..fotky vyšly hezky, některé jsem musel hodit do koše... mám nový foťák..a v té době ještě jsme nebyli stoprocetní kamarádi..takže se omlouvám, pokud některé fotografie budou mít horší kvalitu...

pondělí 29. června 2009

nowe boczni blinkry

Hledoł jo na netu ganz cosi innego..ale jak uż to bywo..znaloz jo cosi innego..przeźroczyste blinkry..a ty se mi na tyle zapodobały, żech postanowił, że se swój samochodzik..też tym upiększym:-)

przed zmianóm:



po zmianie:


znaleźliście różnice??:-)

Odcinek 76.: co chciałem, tego dokonałem i niczego nie mogę żałować!!!

Ani mi się nie chcę w to wierzyć, że już Erasmus mi się skończył. Podsumywując ostatni miesiąc i w końcu cały okres mej tułaczki krakowskiej, to muszę stwierdzić, iż nie było tak źle, jak myślałem. Chociaż wyjeżdżając na Erasmusa, pytałem samego siebie, dlaczego wymyślam takie szaleństwa? Czy mi nie jest fajnie wśród przyjaciół, rodziny, względnie obok mojej ukochanej? Nie wiem, nie umiem odpowiedzieć..albo raczej nie wiem, jak odpowiedzieć, ponieważ bawiac się w Krakowie na Erasmusa, brakowało mi wszystko, co mie dotychczas otaczało! Ale to oczywiste. Człowiek tęski, kiedy mu brakuję rzeczy i ludzi mu blizkich i znanych.

Kraków to miasto, które oferuje bardzo dużo! Nie ma sensu przytaczać, co takiego..bo wszyscy wiemy. Jestem rad, że miałem możliwość spędzić cztery miesiące w tym mieście. Dużo o sobie się nauczyłem, zapoznałem się w ramach możliwości z historią miasta, z historią murów obronnych (gł. dzięki dr. hab. M. Baczkowskiemu - jego wykłady, to była sama pasja!), odwiedziłem tyle muzei, galerii i wystaw, że mam na kilka miesięcy dosyć, bo nożki mnie za każdym razem bolały. (Dorobek ludzkości się z każdym dniem powiększa..więc chyba nasze dzieci będą zwiedzać dwa razy więcej i dłużej, niż my obecnie:-)).

Kiedy się decydowałem, że wogóle jakiś Erasmus będzie, to miałem w głowie tylko jedno..byle by wypocząć i wyjechać na chwile. Nie przeczuwałem, że w chwili wyjazdu będę się czuć inaczej.. Smutno mi było..bo za mną był kawał pracy..a ja sobie taki rak zodiakalny..nie lubie się żegnać, lubię swoje wody w rzece. Na początku miałem z tym problem, przyzwyczaić się.. ale myślę, że mi się udało. Jednak kiedy już się odjazd zbliżał, to było trzeba wymyśleć, jakieś lepsze powody wyjazdu..otóż:
- trzeba poprawić język polski
- zyskać materiały do pracy dyplomowej
- wypocząć i nabrać nowe siły..poprostu zrelaksować się:-)

Mogę szczerze powiedzieć, że mi się wszystko udało. Jestem zadowolony.. Erasmus był świetny.. Troszeczkę trudniejszy aniżeli by się wydawało, ale świetny. O ile będziecie mieć mośliwość wyjechać..zkorzystajcie z tej okazji.. naprawdę jest to wydarzenie, które na długi okres życia zostanie w pamięci..a w życiorysie taka notatka o staży edukacyjnej w zagranicy jest dużo warta!


Jest chyba ostatni odcinek na temat mojego Erasma w Krakowie, mam nadzieje, że się Wam cały seriał o moich przygodach krakowskich podobał. Dla mnie ten blog będzie miał za kilkanaście lat bardzo wysoką wartość.. Przypuszczam, że to nie był ostatni zajazd na Litwę..eeh do Krakowa:-), względnie do Polski. Trochę mi Krakowa brak..ale tak już bywa..

Dziękuję Wam wszystkim za wszystko! Kocham Was moi drodzy!

Díl 75.: erasmus..together forever..

Minulý týden jsem strávil v Olomouci..trochu odpočinkem, trochu i prací. Avšak nejdůležitější cíl jsem splnil. Odevzal všechny potřebná potvrzení a i v Olomouci na zahraničních stycích jsem s erasmem skončil. Ještě sice zvýbá vyplnit závěrečnou zprávu IRIS (http://iris.siu.no/iris.nsf/reportsbyinstitution), ale to už je prkotina v porovnání s poředešlým vyřizováním. Ale zatím mi ještě slíbený mail nepřišel.

Začátek prázdnin si úžívám skvěle..odpočívám..a pracuji, píšu..i tvořím.. prostě taková pohoda!

neděle 21. června 2009

Díl 74.: erasmus neskončil..erasmus trvá..

Cesta z města byla fakt příšerná..nemyslel jsem si, že to bude takové slzavé údolí, když budu opuštět město. Právě v momentě, kdy jsem si vybíral kaucji od refenrentky, tak začlo pršet..cestou tramvají se rozpršelo ještě více.. a když jsem vystupoval, tak byl pořádný slejvák.

Sice jsem čekal, že vlak bude lehce narvaný lidma vracejících se z práce, ale že až tak..tak to mě překvapilo. Drtiva většina vystoupila zhruba do hodiny od vyjetí z Krakova. Jelikož pořád pršelo, tak člověk nemohl mít ani otevřené okénko, neb ženské před náma na sedadlech si stěžovali na déšť. Mylím, že si umíte představit, jak asi bylo ve vlaku..velmi příjemně..

Po hodině mi došlo čtivo..a jelikož jsem měl zbytek v krosně..tak se mi nechtělo všechno vybalovat a zbylé dvě hodky do Czechovic Dziedzic, kde jsem přestupoval..jsem strávil čuměním z okna:-) Ve vlaku jsem si přisedl k jednomu týpkovi..koupil sitakovou malou ledničku carlsbergů v plechu...a do Petrovic, kde jsem vystupoval..tak to vyžehl..snad všech šest. Neuvěřitelný výkon, jak na hokejistu. Chtěl si povídat, ale já nějak neměl chuť. Byl jsem rád, že jsem za posledních několik dnů všechno zvládl..a udělal, co jsem chtěl..koupil, co jsem měl..a nezapomněl na pokoji nic..a těšil jsem se domů..a moc!

Zítra opět odjíždím z domova...čeká mě cesta do Olomouce...a konečné řešení erasmácké otázky. Měl bych to do středy všechno zařídit a pak..na mně čekájí už jenom samá pozitiva a sociální jistoty:-)

Mějte se krásně a v Olomouci na viděnou:-)

pátek 19. června 2009

Díl 73.: poslední den v Krakowě..úklid a vzpomínky:-)

Probudil jsem se před sedmou..a říkal jsem si ještě ne..ještě je čas. Ale usnout jsem už nedokázal..a přemýšlel, co všechno dneska a v jakém pořadí udělat nejlépe..aby to mělo hladký průběh.. Tak za prvé to chtělo sprchu..pak jsem si v klidu uvařil předposlední čaj a usedl ke snídani. Pustil jsem seriál..Byl jednou jeden čelověk..pokud si na to pamatujete..mám to ale jenom v polštině..a v celkem slušné kvalitě. Po snídani jsem odnesl povlečení do skladu. Skladník se točil kolem sebe..spěchal..takže jsem mu rozuměl každé druhé slovo.. a tady je trochu jiný systém při odhlašování z pokoje. Ve skladu nedostane žádné potrvzení..všechno jde přes komp..pak je třeba zavolat někoho z Rady Mieszkańców (taková instituce studentů pro studenty bydlících na kolejích), ten Vám napíše na kousku papírů, že pokoj je OK a můžete jít za refentkou odevzdat klíč a pro kauci.

Po skladu jsem si šel vyzvednout noviny do vlaku a zeptal se na poštu a následně jsem začal uklízet a balit si svých pět švestek. V průběhu balení jsem přemýšlel o mém zdejším pobytě..ale to je na samostatný příspěvěk, takže se této problematice budu věnovat v následujících dnech. Uklizení a balení mi zabralo to celkem dost času..ptž teprve těsně před 12 jsem skončil a volal do Rady. Zodpovědná osoba tu byla před chvílí, konstatovala, že pokoj je v pořádku..já se 3xpodepsal..na tři různé papíry..ale ať mají pěkně archivovaný můj podpis:-)

Teď už jen zvbývá vykonat nezbytné..najíst se, zajít za referentkou pro kauci, nasednout na tramvaj..z oknénka se rozloučit se školou..koupit si poslední "obwarzanki" na cestu domů a nasednout na vlak ve 14:45!

Krakow mi bude svým způsobem chybět..čtyři měsíce jsou čtyři měsíce...
Brzy naviděnou Přátelé!

Díl 72.: poslední procházka na Wawel..

Včera před šestou jsem dospal první várku příspěvků na blog. Na moji poslední procházku po Krakově jsem nechtěl jít v tom největším pařáku..a tak jsem se rozhodl jít až na večer. Slunce už tolik nesvítilo..ale nebylo, díky třicítkám přes den, ani moc zima..

Vybral jsem si celkem dobrou dobu..procházku..na Wawelu nebylo moc lidí..a i když bylo nábřeží naplněno lidmi..polehavajících na trávě.. odpočívajících na (doufám, že to není) protipovodňové zídce..a také lidmi od soundsystemů..ochranky a kolem trávníků linoucích se ochranných plotů a světelných věžiček. Krakow se připravuje na tradiční Wianky (nevím jak je to v češtině..každopádně, lidová slavnost pouštění po vodě spletených květů do věněčku..a také svíček..etc.). A letos to bude opravdu velká událost, už jenom proto, že vystoupí Lenny Kravitz, jako hlavní hvězda programu..a aby toho nebylo málo, tak program začíná už od 20h, Lenny je na pořadu od 22h a od 24h pořadatelé slibují velkolepý laserový a pirotechnický zážitek.

Takže kdyby jste měli náhodou o víkendu čas, tak se stavte 20.6 do Krakova na nábřeží pod Wawel..a o vstupenky se nemusíte bát..všechno je zdarma..i Lenny:-)! Jenom si sebou neberte takové obvyklé věci jako palné a bodné zbraně, psychotropní látky, pirotechniku a alkohol:-) Bude to určitě prima zážitek..na jednu starnu mě mrzí, že u toho nebudu..Lennyho mám rád..ale je mi jasné kolik lidí tam bude, zvlášť, když je to zadarmo.. A čtyři velkolepé obrazovky asi stačit nebudou, když podium je na druhé straně řeky:-)

Cestou jsem udělal pár fotek:

čtvrtek 18. června 2009

Díl 71.: ISO, foto, BIH UJ...

Dnešní poslední den šíleně rychle utekl.. ale o to víc byl zajimavý:-)

Ráno jsem ještě nafotil jednu knížku a utíkal do BIH UJ (neboli Knihovny katedry historie Univerzity Jagiellonské), tam jsem vrátil půjčené knížky a vyzvedl si rezervaci. S dobrým pocitem, že nebudu muset spěchat s dalším focením mé poslední vypůjčené knížky..jsem se vydal do ISO (neboli "kanceláře pro mezinárodní studenty"), kde jsem chtěl si vyzvednout všechna nutná potvrzení o absolvování erasma v Krakowě!

Měl ale štěstí! Zdejší koordinátor mě upozornil, že mi chybí potvrzovací razítko o vrácení všech knih právě z BIH UJ. Úplně jsem na to zapomněl! Takže asi v pěti vteřinách jsem přemýšlel, co teď. Jelikož jsem chtěl mít už zítřejší den klidný..tak jsem rychle spěchal na koleje..a fotil jak o závod! Za hodinu a půl bylo hotovo..a já se zase vydal stejným směrem..cestou si koupil tradiční, kulaté pečivo "obwarzanka", neb jsem měl už hlad..a v té době jsem měl podle předchozího plánu už dávno se krmiti. V knihovně to proběhlo bleskurychle..paní knihovnice..hezká, mladá ženská..mi oštemplovala index..a já s velkou nechutí jí opuštějíc..fakt byla hezká..se vydal z5 do ISO. A tam nastala muka..že jsem raději nepokecal s knihovnicí..předemnou banda uřvaných Italek..a trvalo jim to snad věky.. čekal jsem víc jak půl hodiny.. ale naštěstí se dočkal!

Všechno, co jsem chtěl jsem dostal..plus něco navíc! Nebyl bych to já, kdybych něchtěl něco extra..čímž mám na mysli všechny vydané dokumenty v angličtině..jsem rovněž o ně požádal v polštině..a to z důvodů, abych se měl jak prokázat při uplatňování nároku na extra stipendium. No a aby toho nebylo málo..tak jsem ty dokumenty chtěl i ve dvou datech vydání..důvod je prostý..abych měl pojištěné zadní vrátka..a nemusel se tu zybtečně vracet, kdyby potvrzení které bylo vydané dnes, bylo pro olomoucké zahraniční styky nepřijatlné..nebo na opak..s datem poseldního června.. Člověk musí myslet na všechno!

Ale vracejíc se k těm nafoceným knihám..tak dohromady mi to hodilo číslo 20 (z toho 16 od prvního do posledního písmene). To se to bude psát diplomku o prázdninách...:-)

Odcinek 70.: greenpeace ... give me some money..pls!

Wczoraj, kiedy z zakupioną koszulką wracałem przez Rynek na akademik, to mnie zaczepiła (otravovala) jedna dziewczyna w zielonej koszulce z napisem Greenpeace... i powiedziałem sobie, do licha..czego chce..

nie lubię, kiedy mnie ktoś obcy zaczepia na drodze... i od widoku jest jasne, że czegoś chce..

Wiedząc, żeby cudzoziemca (cizince) nie zaczepiła, to bym jej odpowiedział po angielsku, niemiecku, czesku czy po słowacku..ale bałwan ze mnie i jakoś tak automatycznie po polsku odpowiedziałem. No i potem musiałem sobie wysłuchać pięciominutowy autoreferat o tym, jak organizacja greenpeace jest dla naszej Ziemi pożyteczna... nie było możliwe jej przerwać..było mi jasne..jak piwo jest jasne, że chce jakieś pieniądze, ale robi to w sposób bardzo kulturalny, aniżeli bezdomni czy im podobni.. Gdyby wiedziała od zaraz, że jestem z Czech, to by chyba sobie tyle pracy ustnej nie robiła..ale niestety nie zapytała.. i tak po skończeniu jej wykładu z prośbą o darowizne 12złotych miesięcznie, musiałem jej powiedzieć, że żadnych pieniędzy nie będzie..że jutro wyjeżdżam z Polski na stałe. A na jej pytanie, czy posiadam polskie konto..też miałem negatywną odpowiedź.


Ale przypomniało mi to jedną rzecz, a to, że kilka razy mnie zapytano o polski numer komórki.. nie zrozumiałem nigdy dlaczego.. bo takich rzeczy przecież mi nie trzeba.. albo miałem mieć???

Odcinek 69.: koszulka ESN, której nie ma..


Przed miesiącem mi przyszła propozycja zakupienia koszulki dla Erasmusów. Myślałem sobie, że to będzie dobra pamiątka, jednak nie posiadam takiego ubranka:-(

Tak miała wyglądać:




A nie otrzymałem jej, chociaż zapłaciłem w terminiem, ponieważ ktoś o mnie zapomniał..że płaciłem..czy coś tam..poprostu chaos kompletny w całej organizacji (wg mnie), jednak mi nie należy sądzić..sami muszą wiedzieć, gdzie popełnili błąd i w odpowiedni zposób postąpić w całej sprawie. Byli ale szalachetni i pieniądze mi wrócili.

A ja sobie powiedzałem, nie mam takiej..to sobie kupie inną..no i z takim symbolem niby Calvin Klein, ale City of Kraków w ciemno niebieskim kolorze:-) fajniack..





Odcinek 68.: powrót z tarczą z ostaniego i długiego egzaminu..

Był wtorek..o 15 godzinie mialem mieć ostatni egzamin (Historia wojskowości europejskiej w XVII-XX wieku)..jak zawsze pełen emocji i pełny żołądek w gardle miałem..a jednak poszedłem.

Na korytarzu już czekało na naszego egzaminatora pięciu garniturowanych (v obleku) studentów. Dołączyłem do nie złej paczki (skupiny). Czekaliśmy długo! W między czasie przyhodzili następni studenci, że chcą z naszym doktorem habilitowanym (docentem) porozmawiać. No dobra, niechaj idą przed nami!

Było tuż przed pół czwartą, a dopiero teraz się zjawił..egzekutor!:-) Zanim się wszyscy wymówili ze swoich potrzeb duchowych i zyskali podpisy do swoich indeksów, czy co w jego kancelarii robili..było przed pół 4:-( mnie się już egzaminu nie chciało, ale widziałem, że muszę wytrzymać..a przedemną jeszcze cała piątka ludzi.. i tak się złożyło, że dopiero 17:21 wszedłem do jego gabinetu..porozmawialiśmy z pół godziny i wstawił mi ocenę. Było dobrze. Jak z mała egzaminów mam dobre uczucia..to z niego miałem. Trochę szczęścia, ale udało się. Już w zeszłym tygodniu, kiedy zapytałem jednego studenta, jaki on jest egzaminator, to mi powiedział, że zazwyczaj zadaje pytania z wykładu, na którym nie było się obecny. No i u mnie też tak było:-) ale podczas wikendu douczyłem się nieco.. no a drugie pytanie było z lektury (četby). W sumie na egzamin czekałem 2,5 godziny:-)

Po egzaminie poszedłem prosto na kolacjo-obiad czy obiado-kolacje..nie wiem, jak ten posiłek nazwać..nie mniej mi smakowało...filecik po francusku z frytkami i sałatką:-)

Odcinek 67.: męczy mnie walka z wiatrakami II

Pierwszą część tego artykuliku zanjdziecie tutaj: http://benjaminek.blogspot.com/2009/05/dil-55-uz-me-unavuje-boj-s-vetrnymi.html

12 czerwca 2009 wysłałem kolejny email nt. kaucji (ubytovací jistina). Miałem szczęście..z 7 osób, do których list wysłałem, mi tylko jeden odpowiedział. Odpowiedział mi na prawie wszystko, jednak już nie mam siły, by znów prosić o odpowiedzi od osób do tego kompetentnych..więc sprawę zostawiam, tak jak jest.. na pól otwartą, na pół zamkniętą.

Chociaż zabardzo nie rozumiem, dlaczego mi nie odpisali i tak właściwie arogancko się do całeł sprawy odnoszą, bo wystarczyło dać na strony internetowe i wywiesić, gdzieś na gazetce kilka szczegółowych inforamcji o kaucji..no i był by święty spokój..ale jak ktoś chce psa bić, to kij zawsze sobie znajdzie!!!

Odcinek 66.: pogoda..

No, pogoda .. to rozdział sam dla siebie! Nie ma powodu się zybtnio rozpisywać, wiec krótko i rzeczowo:

Już w zeszłym tygodniu pisałem, jak ładnie tutaj jest, kiedy z niczego nic zacznie padać deszcz:-) Za ostatnich kilka dni nie było inaczej.. Pogoda się wciąż zmnieniała i trudno było powiedzieć, jak będzie za 5min. Jednak już we wtorek było całkiem nie źle, chociaż popołudniu, w czasie czekania na egzamin, troche popadało..ale jak dotąd świeci ładnie słoneczko i jest gorąca..sam raz na opalanie:-) Lekki wiaterek dmucha..jest naprawdę przyjemnie..kiedy się siedzi, gdzieś w cieniu przy piwku:-) ..oby to jakiś czas wytrzymało (to słoneczko oczywiście:-))!