středa 24. prosince 2008
Yesterday in Cieszyn!!!
úterý 23. prosince 2008
Vánoce - svátky klidného neklidu!
pátek 19. prosince 2008
I tak się wszystko zkończyło!!!
středa 10. prosince 2008
Už nejsme Tajemníkem...
neděle 30. listopadu 2008
Ples KHI FF UP
Zvětšit mapu
„Muž, který pomohl porazit komunismus !“
„Létající“ papež Jan Pavel II. byl bezesporu jedna z nejvíce výjimečných osobnosti posledního půl století. Mohu bez skrupulí říci, že v době svého pontifikátu byl světově uznávanou autoritou, ať už politickou či morální. Byl prvním Slovanem, který zastával papežskou funkci. Kromě svého původu se lišil od svých předchůdců i věkem, byl zvolen jako nejmladší papež od r. 1846 ve svých 58 letech. K jeho dalším nej patří třetí nejdelší doba pontifikátu, bezmála 27 let.
Do historie se Jan Pavel II. zapsal jako jeden z těch, kteří pomáhali svrhnout komunismus. Volbou papežem někoho, kdo pocházel ze sovětské sféry vlivu, bylo samo o sobě riskantním krokem, ale Wojtyła nijak neskrýval svůj negativní postoj ke komunismu (ještě v době kdy byl krakovským metropolitou se zasadil o vybudování kostela v Nowe Huti, která měla být čistě ateistickým městem komunistického Polska, jak zamýšleli soudobí vůdci, avšak občané se dožadovali svatostánku). Hned v listopadu 1978 v Assisi symbolicky ujal role mluvčího utlačovaných církví, když na výkřik z davu: „Ať žije umlčená církev!“, odpověděl: „Umlčená církev už nemlčí, neboť mluví ústy papeže.“ Karol Wojtyła projevoval už jako kněz a biskup ve vztahu k totalitnímu režimu velkou pevnost a neohroženost a nehodlal komunistům ustupovat ani nyní. Jeho zvolení papežem znamenalo velkou vzpruhu pro katolíky v komunistických zemích a podnítilo novou touhu po svobodě.
Mnozí odborníci dokonce tvrdí, že patřil současně s Ronaldem Reagenem k osobám, kteří se zvenčí nejvíce přičinily k pádu komunismu ve východní Evropě. A jeho význam je dozajista stejný jako význam jiných osobností Evropy konce 20. stol., jako např.: Margaret Thatcherové, Helmut Kohla či Francois Mitteranda. Jeho význam tkví právě ve vlivu na politiku ve světě. A ač jsme nemuseli s papežem v mnoha věcech souhlasit (antikoncepce, eutanazie, rozvody, potraty apod.), jeho názory bylo zapotřebí vnímat a analyzovat.
4. března 1979 vydal Jan Pavel II. svou první encykliku „Redemptor hominis“ (Vykupitel člověka), zdůrazňující nejen vykupitelskou roli Ježíše Krista, ale také důstojnost člověka a jeho nezadatelná práva. Papežovy výzvy k respektování lidských práv, především náboženské svobody a svobody svědomí, podemílaly ideologické základy totalitních režimů.
O tři měsíce později zasadila těmto základům další ránu cesta Jana Pavla II. do rodného Polska, vůbec první papežská návštěva za železnou oponou.
Do historie se zarytě zapsalo jeho provolání „nemějte strach“, které povzbuzovalo v boji proti tlaku totalitní ideologie. První výsledky politiky Jana Pavla II. na sebe nenechaly dlouho čekat a záhy se projevily v jeho rodné zemi. Jeho návštěva následujícího roku po volbě v Polsku byla ohromným povzbuzením pro Poláky. Kdekoliv se ukázal, tam ho vítaly statisícové zástupy věřících. Jan Pavel II. navštívil i své rodné Wadowice, Varšavu, Krakov, Nowou Hutu, Osvětim, kterou nazval „Golgotou moderního světa“, a také mariánské poutní místo v Čenstochové - kde vystoupil s výzvou: „Také v mé vlasti by se měla respektovat lidská práva a měl by vládnout mír, jak na to mají právo všechny evropské národy.“ Na tato slova dav reagoval bouřlivým výbuchem souhlasu a spontánním zpěvem staré polské hymny svobody: „Bože, chraň naše svobodné Polsko.“ Generál Wojciech Jaruzelski se o jeho návštěvě později vyjádřil slovy, že „to byla rozbuška“. Ano, byla to rozbuška, která znamenala pro velkou část polského národa opětovné vzkříšení a dodala jim odvahu v boji proti utlačování komunistickým režimem. Vlivem jeho návštěvy se o rok později konstituovala nevládní odborářská organizace Solidarność. Vnitropolitická situace Polska od té doby začíná mít charakter dominového efektu. Ronald Reagan společně s Janem Pavlem následně vedli neoficiální kampaň proti totalitě, oba podporovali Solidaritu. Reagan finančně, papež duchovně.
Podobně jako v Polsku snažil se vyjadřovat podporu těm občanům Československa, kteří se snažili získat zpět svobodu a režim je za to postihoval. Ještě před pádem komunismu dlouhá léta všemožně podporoval, totalitní mocí pronásledovaného, kardinála Františka Tomáška. Příkladem poslouží, že po své intronizační mši svaté přijal k delšímu soukromému rozhovoru kardinála Tomáška a vlil mu do žil novou energii a odvahu, s níž od té doby takřka osmdesátiletý pražský arcibiskup začal vystupovat proti komunistickému útlaku církve i společnosti. Mezi komunisty v Československu vyvolalo pozdvižení pozvání kardinála Tomáška, aby se papež roku 1985 zúčastnil velehradské pouti k jedenáctistému výročí smrti svatého Metoděje. Přestože jednání o papežově účasti probíhala po celý rok 1984, režim nakonec na papežovu návštěvu, ze které měl ohromné obavy, nepřistoupil. Příliš si však nepomohl. Na velehradské pouti zastupoval Jana Pavla II. vatikánský státní tajemník kardinál Casaroli a kardinál Tomášek na ní přečetl papežův pozdravný list, který vzbudil velký ohlas. Komunistický ministr kultury Klusák byl naproti tomu vypískán. Statisícové zástupy převážně mladých věřících skandovaly hesla „Náboženskou svobodu!“ či „Papež do Prahy!“. Velehrad je proto možno označit za mezník, od kterého už komunisté ztráceli půdu pod nohama i v Československu. A jen pár dní před listopadem 1989 svatořečil Anežku Českou. To, že se konec totality blíží, už tehdy zřejmě tušil. Stará legenda vypráví, že po svatořečení Anežky Přemyslovny bude zase v Čechách dobře. Českoslovenští poutníci na svatopetrském náměstí svorně skandovali „Papež do Prahy!“ a Jan Pavel II. v tom viděl předzvěst toho, co mělo již brzy nastat. 13. listopadu v česky a slovensky pronesené promluvě řekl: „Jásejme a radujme se, protože pro církev, která žije v českých zemích, nadešel kýžený den.“ O čtyři dny později začala událostmi 17. listopadu „sametová revoluce“, která ukončila čtyřicetileté období komunistické totality. V dubnu 1990 už byl papež v Praze.
Závěrem bych rád poukázal na tři citáty, které vystihují každý svým způsobem osobu a pontifikát Jana Pavla II. Guido Knopp v knize "Vatikán: Moc papežů" píše o pádu komunismu ve východní Evropě těmito slovy: "Michail Gorbačov a Ronald Reagan na rovině velmocí, Jaruzelski a Wałesa v Polsku, Karol Wojtyła v Římě - každý z těchto mužů měl na onom historickém momentu svůj podíl.". Univerzitní profesor Tomáš Halík vzpomíná na Jana Pavla zase takto: "…se Svatým otcem jsem se setkal v listopadu 1989, v den, kdy padla berlínská zeď. Papež to se mnou sledoval v televizi a pak řekl, že je to konec komunismu, ať se připravíme. Ale já mu nevěřil..". A třetí citát pochází z úst jednoho z účastníků slavnostní inaugurace papeže, který později prohlásil, že "ve Vatikánu ani v okolním světě nebudou jeho pontifikátem nadšeni, ale rozhodně to bude pontifikát nevšední“. Čas ukázal, jak prorocká to tehdy byla slova.
sobota 22. listopadu 2008
Retroparty ... nie było moc retro:-)
čtvrtek 20. listopadu 2008
Terminologie politického katolicismu
V historii PK je používána celá řada termínů. Avšak na začátku bych se pokusil definovat základní pojem - politický katolicismus – tímto pojmem označujeme tu činnost katolické církve, která překračuje své náboženské působení a usiluje o posílení svých pozic v polit, sociál. a kult. životě společnosti; můžeme rozeznat dva směry:- první – jest nepřímá cesta, náboženské působení církve na vědomí věřících, které ovlivňuje chod a ideologii světské polit. a kult. organizace a instituce
- druhá – je tedy přímá cesta, což jest pronikání do polit.. a kult. života společnosti, vytvořením vlastních polit. struktur (strany, odbory, hnutí, mlad. ženské aj. organ.)
Nezanedbatelnou součástí PK je vliv skrze tisk a jiná média.
O některých dalších termínech spojených s PK se jenom zmíním, neb je všichni dobře známe a již delší dobu používáme. U jiných se zastavím a vysvětlím blíže jejich obsah.
Do té první skupiny bych zahrnul pojmy jako kurie, cezaropapismus, encyklika, apoštolský stolec, hierarchie, konkordát, stavovský stát, kurie, legát, monsignor, legát, nuncius, papež nebo Vatikán. Do druhé skupiny bych zahrnul pojmy jako:
- fundamentalismus – teologická pozice některých evang. směrů a konfesí v doslovném chápání bible. Dnes tento termín se přisuzuje všem silně konzervativním názorům v jakémkoliv náboženství (ať už se jedná o katolickou církev nebo islám)
- klerofašismus – pojem spojuje katolicismus s fašismem, nepřesně používán pro autoritativní režimy, nejvíce viditelný na Slovensku za II.WW
- ultramontanismus – myšlenkový proud v kat. církvi (hl. v 19. stol.), jenž usiluje o obnovení papežské nadvlády. V užším slova smyslu s nadřazením papežské autority nad místními autoritami jak světskými, tak duchovními. V politickém ohledu byli ultramontanisty nazýváni ti katolíci, kteří vždy poměřovali státní zákony a předpisy s církevními principy
- Pryč od Říma – hnutí německých liberálů a „Všeněmců“ R-U na přelomu 19. a 20. stol. V Československu po r. 1918 je takto nazývána silná protikatolická vlna, která měla kat. církev omezit v jejím vlivu na školství, kulturu a společnost vůbec. Byla spojena se snahou o odluku církve od státu
- kulturní boj – pojem pro protikatolické tažení, provázené snahou omezit vliv římskokatolické církve ve státě a společnosti (Bismarck, Hitler)
- sekularizace – v zásadě se jedná o zesvětštění, ale tento termín lze použít ve více významech
o převádění církevního majetku do světských rukou prováděné státní mocí (Josef II., Francie, Německo 19. stol, pozemková reforma)
o proces vytlačování náb. vlivu z jednotlivých oblastí lidské činnosti a nahrazování je institucemi světskými či ateistickými
o modernizace náb. (přechod z roviny institucionální do roviny individuální)
o odluka školství od církve
Zbývají mi ještě čtyři pojmy, které bych zde rád přiblížil o něco více a jsou to: křesťanský socialismus, křesťanský demokratismus, křesťanský solidarismus a klerikalismus.
- křest. socialismus – pojem používaný na přelomu 19. a 20. stol.; vedle toho lze použít lepší termín a to křesťansko-sociální hnutí; jde o směr, jenž se snaží využít křest. etiky pro řešení sociálních problémů; zdůrazňoval, že křest. náb. je východiskem sociální reformy, jež by vyrovnala spol. protiklady a smiřovala jednotlivé sociální třídy a vrstvy (bojuje za dílčí sociální požadavky – délka pracovní doby, výše mezd, pracovní úlevy ženám čí zákaz dětské práce); aktivita křest. socialismu vzrostla výrazně po vydání soc. encykliky Lva XIII. Rerum Novarum (vznikají polit. strany odbory); ve 20. stol. ještě někteří k.s. rozvíjeli – Emanuel Mounier – blízky kat. modernismu, což byl pokus o spojení křest., existencionalismu s některými prvky marxismu; v současnosti se objevují názory, že k.s. nebyl účelný, neboť dělnictvo bylo většinou odtrženo od náb.
- křest. demokratismus – je takto označován proud, který v polit. státním systému je nositelem pluralitní parlamentní demokracie; lze takto nazvat kat. strany v Evropě či v Lat. Am., jenž podporují pluralitní systém, bývají součásti vládních koalic a jsou odpůrci autoritativních režimů, zvl. pak totalitních
- křest. solidarismus – směr odmítající socialismus a liberalismus; připomíná si spol. dobu feudálně-stavovskou, kdy výrobní odvětví tvořila hospodářská jednotka pod církevními vazbami; orientovaný původně na střední vrstvy, které se brání před pohlcení kapitálem, ale i splynutí s proletariátem; v 1891 ho vyzdvihla encyklika Rerum Novarum, podle níž měla být úzká spolupráce a vzájemná pomoc mezi sociálními vrstvami a profesními obory; nejvíce výrazný byl v období po I.WW; v Českoslov. hlavní programový pojem, orientovaný na všechny společenské vrstvy a doplněný národními aspetky s důrazem na parl. demokracii; v době hosp. krize byly hledány nové cesty pro uplatnění k.sol., mimo jiné v pojetí stavovského státu (přispěla k tomu papežská encyklika Quadragesimo anno z r. 1931)
- klerikalismus – můžeme označit za polit. směr, jehož motivací je reprezentace církevních názorů a jejich prosazování ve státní politice, nebo směr upřednostňující v rámci církve duchovní na úkor laiků; jako klerikální se označují strany, které jsou přímo napojeny na hierarchie některé církve, již podřizují svou politiku, a u nichž se ve vysokých stranických funkcích vyskytují kazatelé a kněží; klasickým příkladem uplatnění k. je ČSL za 1. republiky; význam klerikálních stran prudce upadl ve 20. stol., jednak kvůli silnému poklesu polit. i morálního vlivu církve v západním světě (o východním ani nemluvě), ale také proto, že katol. církev, s níž byla spojena většina k. stran, začala od poloviny 20. stol. působení svých kněží v politice.
Kosmova Kronika Čechů
Níže psaný text je nutno chápat jako jednoduché zamyšlení nad textem, ale také způsob jak donutit čtenáře k vlastnímu uvažováni, neb tento text není a ani nechce být uceleným výkladem, ale pouze autorovou snahou o zachycení, dle jeho mínění toho podstatného.
Před víc jak osmi sty léty zemřel na Pražském hradě jeden z prvních zakladatelů české historiografie, byl jím Kosmas. Neproslavil se sice hrdinskými činy či svou nebojácností na bojovém poli, ale skutkem hodným paměti. Kosmas se stal autorem první latinsky psané kroniky z české provenience.
Jedná se o dílo, které Kosmovi zaručilo nesmrtelnost. Odvažuji se říci, že kdyby nebylo jeho Kroniky, stal by se v paměti historické elity národa pouhým kanovníkem pražským. Avšak jak vidno, podařilo se mu mistrovský kousek, i když ne v pravém slova smyslu, když v Kronice jsou obsažené četné chyby a nesrovnalosti, ale těžko říct, zda to jsou chyby Kosmy (ať už záměrné nebo nechtěné) nebo chyby v pozdějších opisech kroniky.
Je zcela jisté, že Kosmas byl při psaní českých dějin ovlivněn antickou četbou (patrně se s ní setkal v době studií v Lutychu nebo v jiném evropském městě), neboť pokud to text dovoluje, používá prvky z antických mýtů („… někdy si podřímne výtečný Homér“). Nebojí se ani přirovnání psaná v bibli (např. o knížeti Břetislavovi píše: „vynikal statečností nad Gedeona, tělesnou silou převyšoval Samsona a moudrostí předčil Šalamouna ....").
Dovolím si tvrdit, že v Kosmově textu můžeme hledat původ některých přísloví, které pro nás natolik zdomácněla, že se o jejich pravý původ ani nezajímáme. Nejlépe to je snad vidět na těchto dvou: „To nedovede ani Kazi navrátit.“ a „Dlouhé vlasy krátký rozum.“.
Chtěl bych se zde zastavit u jednoho aspektu, který mne zaujal. V první knize nastává moment, kdy kněžna Libuše musí rozsoudit dva sousedy, jenž nejsou schopni se domluvit, kde proběhne hranice jejich majetků. Avšak zvolením Libuše se porušila dlouhá tradice, podle níž pře mezi členy kmene přemyslovců rozsuzoval muž. Tudíž byla Libuše přinucena tuto tradici obnovit, tím že si vzala za muže Přemysla Oráče. Někdo by mohl namítat, že Kněžna opustila knížecí stolec ze strachu, ale já nejsme toho názoru. Právě naopak si myslím, že to byla rozvážnost a moudrost Libuše, neboť se zřejmě domnívala, že by ve vládě nad muži byla opovrhována a ženy by ji nerespektovaly.. Z textu je patrno, že netoužila po moci, ale po klidu uvnitř českého kmene. Ale když se podíváme podrobněji na tuto část textu, zjistíme drobné nedostatky (které jsou patrné i v jiných částech Kroniky – a tedy otázkou je, zda si jich Kosmas všiml, a pokud ano, proč je neopravil?). Např. zde, kdy Kosmas vkládá Libuši do úst tuto větu: „Jděte nyní domů, a koho vy si zítra vyvolíte za pána, toho si já vezmu za manžela.“, ale o několik řádků níže se setkáme s jiným textem („…Libuše označila místo, kde se tajil jejich budoucí kníže, i jeho jméno.“), který výše citovaný text podle mně úplně neguje a staví nás tedy před otázku (proč?), na kterou jen stěží nalezneme odpověď!
Ale abych dále pokračoval, je tady ještě další aspekt. Kosmova Kronika měla velký vliv na národní uvědomění, čerpalo z ní mnoho českých i zahraničních myslitelů a historiků.. Původně byla napsána hlavně pro český lid. Z opisů, které byly pořízené na církevních školách, se měl vzdělávat český národ (na druhou stranu, kdo tvořil středověky či novověký erudovaný český národ?). Je to dílo, které mělo především význam v době národního obrození, kdy pro Čechy byla zdrojem dějin a národního uvědomění. Ale dokud nebylo provedeno důkladné kontroly textu, tento zdroj dějin a národního uvědomění byl zaplněn nepřesnostmi ve jménech, datech atd. Do jisté míry na Kosmovu obhajobu můžeme říci, že vinni jsou přepisovatelé, ale jakou máme v tomto případě záruku, že to tak je? A tudíž jsem u dalšího problému této Kroniky: nespolehlivost údajů (čímž jsme nuceni údaje v Kronice obsažené korigovat s jiným dostupným materiálem z téže doby – jsem si samozřejmě vědom, že tj. podstata historikova řemesla).
Pokud si dobře pamatuji, tak jsem v ani jedné ze tří knih nezaznamenal jakoukoliv informaci o slovanské liturgii a pobytu Cyrila a Metoděje na Velké Moravě. Proč se o nich Kosmas asi nezmiňuje? Nevím, zda tyto informace opomíjí záměrně. Je možné, že byl odpůrcem slovanského ritu nebo také tyto informace mohl pozdější přepisovatel záměrně opominout, anebo důvodem chybějících informací může být Kosmova výchova pro kněžskou službu v západní církvi, také je možné, že odmítal dělat „reklamu“ tomuto náboženskému směru. Ovšem připustit musíme i možnost e), a to, že vysvětlení je prozaičtější, ale my ho neznáme.
Avšak nelze Kosmovi vytknout, že Kronika není čtivá, ba právě naopak. Ovšem až příliš často ve své kronice zdůrazňuje, že nechce psát o věcech, které napsal někdo jiný nebo, že o těchto záležitostech není nutné psát, že jsou v obecném povědomí, a že by se nerad opakoval. To je myslím škoda, když uvážíme, že někdy bychom rádi, aby se Kosmas opakoval (zvláště v první knize)! Závěrem by se jistě hodilo zvolání: „Byl první a tudíž měl nejtěžší úlohu!“. Na druhou stranu je tady to prokleté ale…
pátek 14. listopadu 2008
Co je nevědomost?
Ona
čtvrtek 13. listopadu 2008
Pasování 2008 - noch einmal, bitte!!!
středa 12. listopadu 2008
Pasování 2008
pondělí 6. října 2008
..a pokud slunce z nebe...
neděle 5. října 2008
Polskie więzi rodzinne
pátek 3. října 2008
Historia SAJu - 1947-2008
škola mi už začala:-(
pondělí 25. srpna 2008
Ze zmęczenia padłem na łeb!
Doczytałem książki: Wickham Steed - Diktatura a demkracie; Padraic Kenney - Karneval Revoluce. Střední Evropa 1989. Recenzja tej ostaniej pojawi się może w internecie na stronach http://cish.bloger.cz. Jednak ważnym wydarzeniem ostatnich dwu tygodni (i to było powodem tego, że proprostu nie miałem czas tutaj zajrzeć) była moja praca fizyczna na domu rodzinnym w Karwinie. Prace remontowe w sypialni i pokoju gościnnym były przez ostatnie dwa tygodnie na dziennym porządku. Mówiąc po naszymu..zeszkrobalimy stare malby, zafugowali dziury a praskliny a wymalowali. Może nam to trwało zbyt długo, ale w prawdzie byłem na większość robót sam.
Teraz już jednak jest wszystko wporządku i mieszkamy, jak przed remontem. Zostały jednak małe doróbki - jak obrazy powiesić, dywany nowe kupić itp.
W najbliższych dniach mnie czeka odjazd do Olomouca, gdzie zostane zapisany na pierwszy rok studiów programu magisterskiego historii, pobęde z ukochaną, no i w poniedziałem będę mieć wykład nt. roku 1938 na Zaolziu w ZG PZKO. Wszystich zapraszam!!!
úterý 29. července 2008
Best of Homer!!!
a v tom stejném si uvědomil, že "alkohol je můj životní styl".
:-) :-) :-) :-) :-) :-)
neděle 27. července 2008
Co je důležité pro lidskou společnost?
Mient-Jan Faber (holandský mírový aktivista 80. let)
středa 23. července 2008
Názor na komunistický systém
Paweł Kocięba
(Kenney, Paidrac: Karneval revoluce. Střední Evropa 1989. Praha 2005. S. 57.)
"Jíst krokodýla lžičkou"
Mirosław Dzielski, filozof
(Kenney, Paidrac: Karneval revoluce. Střední Evropa 1989. Praha 2005. S. 61.)
Stát II.
Hegel
Stát
Hegel (Dějiny filozofie)
"Každý premiér...
Henry Labouchere
Wypoczynty wróciłem do domu!
Ale abych powrócił do sprawy ze samochodym. Naszczęcie to tak drogo nie wyszło. Tyn klapot..jak jo go popisywoł tak był nie szkodny...była to jaksio rozbito klapka topiynio, czy co... Moc se w tym nie orientujym..ale głównie, że teraz uż je wszystko ok..a jo bydym móc bez starości jechać do Adrszpachów samochodzikym. W serwisie mi powiedzieli, że nimo synsu kwuli jednej souczastki to całe miynić (pono to kosztuje kolem 2000 kc), ale że z tym mogym jeździć inym mi to odpoji a jedyn czudlik na palubce nie bydzie funkcyjny..i za trzi sta móm super-czudlik-na gówno!!!
Od tego poniedziałku (21.7.08) nóm remontujóm okna..sice my se miynili na plastwindows zeszłym roku..ale zrobili to bardzo nie dbale..i po roku nom zaczła omitka odpadywać..strzylać..ale co se do robić, ino móm nadzieje, że dokóńca przyszłeho tygodnia uż zaś bydymy miyszkać. A tak na margnesie...furt mierzóm a mierzóm a domierzić se nimogóm:-)
čtvrtek 10. července 2008
Demokracie
Wickam Steed (Diktatura a demokracie, Praha 2004, s. 19)
středa 9. července 2008
Renault megane...klapot pod kapotóm!
Uż teraz se bojym..wiela to bydzie stoć. Za łożysko...kiere trzeba wymiynić, dóm trzi litry..a teraz eszcze to.
Ino móm nadzieje, że moc nie zapłacym..a bydym mioł dość forsy na wrześniowe Adrszpachy..z mojóm ukochanóm!!!!
pondělí 7. července 2008
Wiele w życiu się zmieniło!
ponownie po dłuższej przerwie jest trzeba coś napisać, by inni nie pomyśleli, że zapominam. Muszę się tego nauczyć (teraz przynajmniej raz w tygodniu, ponieważ kiedy wyjadę do Krakowa, to chcę pisać każdy dzień..ale znacie to, obiecanki cacanki:-)).
27 czerwca byłem z kolegami z ławy szkolnej na zakończeniu roku szkonego w gimnazjum w Karwinie...nie oczekiwałem, że aż tyle emocji będzie w mym sercu. Kiedy usiądłem do starej ławki, to jakby nie było tych pięć lat..strasznie fajnie było, jak w ten dzień, tak i w gimnazjum.
Właściwie od absolwowania ostatniego egzaminu nic nie robię ... :-) :-) :-) ... ale powoli zaczynam :-( :-( :-( Trzeba rozpocząć pisać pracę dyplomową, jakieś artykuły do czasopism itp. Jak by powiedzaił klasyk: "pracy sporo, czasu mało" !
Żeby dłużej nei wstrzymywać..idę pracować, badać..pisać!!!
neděle 15. června 2008
Fernet Stock 8000
Niedziel była chaotyczna..rano kupiłem sobie nowe buty (takie sobie outdoorowe) i popołudniu do Ołomuńca wracałem, ponieważ mnie cały tydzień brygadki czekały....a że się upracowałem..ale innym razem Wam o tym opowiem..a że jest, co mówić!!!
Praca - fizyczne wypoczynek intelekutalisty!
Czwartek 5.6.
Droga powrotna do domu!
Po delszej pauzie!
Tak po delszej pauzie znów piszę nowy wpis. Co więc działo się od mojego egzaminu państwowego?? Jednym słowem: dużo!
Zacznę od początku. W poniedziałek (2.6.) troszeczkę świętowałiśmy z kolegą Kubą nasz udany egzamin państwowy w ołomunieckim letnim kinie. Powracając do tamtego dnia, to było bardzo dużo emocji, czy zdołam czy nie! A jednak się udało, chociaż w pewnym momencie to wyglądało, że egzaminu nie będzie (powodów wiele, ale nie będę je tutaj tłumaczył), ale naszczęście kilka przytomnych zgodziło się by nas sprawdzić i ocenić. Ja właściwie świętowałem aż do wtorku wieczora, ponieważ Ewka zdobyła mgr prawa i to była następna okazja do świętowania. Fajnie było. Znów po długim czasie zeszliśmy się wszyscy moi najlepsi koledzy - Ewa, Baśka, Lucka, Radek i Ja. Było naprawdę wpsaniale!!!
Drogę powrotną opiszę w następnym przyczynku...
pondělí 2. června 2008
5-letka ukončena!:-) / Plan pięcioletni gotowy!:-)
Dneska jsem uspěšně dokončil moje "pětiletní" studium bakalařského programu oboru Historie! Já vím, není se moc čím chválit, že mi trvalo pět let než jsem získal titul, ale ne všechno jde v životě podle našich představ. Já jsem neskutečně rád a chtěl bych poděkovat z tohoto místa všem, kteří mi jakkoliv pomáhali či jakkoliv podpořili moje úsili. Děkuji Vám všem. Hrozně si cením všech přátelství, které mám!!!
Dzisiaj mi się udało dokończyć mój "pięcioletni plan" studia historii na stopniu licencjackim. Wiem, że nie mam się, czym chwalić. Jednak pewne trudności mi nie umożliwiły zyskać tytuł licencjata prędzej, ponieważ nie wszystko się zdarza, jak my chcemy. Jestem z tego powodu bardzo szczęśliwy i chciał bym tutaj podziękować wszystkim, którzy mi jakkolwiek pomagali i wspierali mnie w czasie studiów. Dziękuję Wam wszystkim. Bardzo sobie cenię każdej przyjaźni, którą mam!!!
sobota 24. května 2008
Śmierć zakochanego!
uczuciem zbędności
nie wiem, jak to wyraźić,
że nie jestem sam sobą
strzała Amora
w sercu złamana
boli mnie,
kiedy ją próbuję wyciągać
boli tak bardzo,
że krople deszczu słonego
z mych okien do duszy
spływają mi po twarzy czerwonej
a z mego serca,
jak lawa czerwona i gorąca,
wytryska ciecz, co do innej
jest nie podobna
walczę, lecz jednak umieram
umieram w beznadzieji
z uczuciem zbędności
proszę tylko o jedno
żadnej litości
dajcie mi pociągnąć
ostatni kieliszeki trafcie cel 9mm szeroki
Mniszek..
złocistą tarczą ku ziemi pochylony
patrzy...
gdzie te ścieżki węgielne
korytarze piekielne
dymiące kominy
szyby żelazne
górników twarze
dziatki bawiące się na hołdzie
wszystko mu znane...
lecz prochiem czarnego złota skroplonypłacze...
Stoletý stařec
sedí a divá se zpátky.
Stříbrným zrcadlem sleduje život,
své vlastní kroky minulosti.
Slaná voda po tvářích mu ztéká,
nostalgie ho přepadla.
Zbitý a zmodralý,
tak tam jen leží,
ale není sám…
Její krásné oči zná tolik let
a pořad je zkoumá.
Na kráse nikterak neztratila,
je stále kouzelná!!!
Anděl, co střežil ho ty dlouhá léta!
Slunce, které tak miloval!
Ta žena, co se k jeho ramenům přitiskla…
… je stejná!!!
pondělí 5. května 2008
Prelekcja
Dzisiaj jednak było spotkanie specyficzne, ponieważ miałem prelekcję na temat Wiosna Ludów 1848 i Śląsk Cieszyński. Myślę, że się wywiązałem ze zadania dobrze. Oczywiście mogłem lepiej przygotować referat, ale to byśmy jeszcze teraz siedzieli w salce posiedzen ZG PZKO :-) No, w każdym wypadku przygotowuje referat w taki sposób, by mógł być odrukowany w Głosie czy w Zwrocie..zobaczymy.
Inaczej zachęcam chętnych, 7.7.2008 od 15godz. w ZG PZKO w salce posiedzeń jest następne zebranie SHR. Warto przyjść i podyskutować o życiu ludu cieszyńskiego!!!
neděle 4. května 2008
Ogrodnikiem 1. klasy!!!
Kolejny wikend spędzam w domu. Postanowiłem popracować w ogródku, tu wyrównać teren, tam zasadzić kwiaty, tędy poprowadzić ścieżkę...bo fajnie jest ta pracować i odpoczywać. Człowiek nie musi myśleć na sprawy, które go gnębią i z uśmiechem na twarzy podnosi cebery jeden za drugim...cieżary ogromne....
Trzeba ale pamiętać, że to wszystko robi do siebie..do własnego drobrego samopoczucia, że kiedy będzie spędzał czas w swoim ogrodzie...to mu będzie miło, wesoło i przyjemnie...
Ciesze się, kiedy ogród już będzie w komplecie gotowy...ale jak tak patrze prez okno popryskane od deszcza, to nie wiem, kiedy to będzie...jest tam jeszcze dużo pracy!!! Ale tylko kiedy przestanie padać deszcz, wyruszam w podróż gliniastą, bawiąc się poraz kolejny na ogrodnika. Może to tak nie wygląda, ale to naprawdę super relax!!!
středa 30. dubna 2008
Ostravská exkurze olomouckých historiků
po delší odmlce způsobené mou leností se o5 hlásím ke slovu:-)
Ponděli a úterý t.m. a r. (28.-29.4.2008) jsem byl účasten odborné historické exkurze naší katedry v Ostravě. V pondělí byla část průmyslová (a na pořadu dne byl důl Michal, Vítkovice a vyhled z věže nové radnice), úterní část se věnovala Ostravě kulturní, kde nám prof. Hrabová ukázala ty nejznáměnější místa v centru Ostravy. Jako průvodkyně byla vynikající. Nesmím však opomenout historické dikuze u džbánku piva s ostravskými kolegy do ranních hodin:-) Myslím, že je zapotřebí diskutovat o prolémech v kteoukoliv hodinu (v den i v noci), a i když diskuze byly náročné na přemýšlení, neboť únava se začala vcelku brzy projevovat, tak je zapotřebí podotknout, že v některých případech byly i vcelku produktivní.
Úterní dopolední porcházka Ostravou byla velice příjemná, neboť naše paní profesorka, dokázala nejednou zaujmout svým poutavým výkladem plným vlastních zkušeností a vzpomínek svých blízkých.
Nebyl jsem u toho, když se rozhodovalo, že se po obědě už na Emmu Haldovou nepojede. Nevím proč? Možná byli všichni unaveni..z procházky, neúnavně pařícího sluníčka či nepříjemně vyhřátého autobusu... Stejně je to škoda...že jsme nepoznali hořící kotníčky slečny Emmičky:-)
Závěrem bych rád ještě jendou poděkoval organizátorům za skvělou organizaci, zvláště příjemný byl pohled na mapový boj našeho vůdce:-)
Díky a moc a už teď se těším na příští rok!!!
úterý 22. dubna 2008
Historický večírek!!! totalní pařba až do rána!!!
Člověk si ani neuvědomil, že se najednou muselo končit. 3 ráno. Everybody raus. Já jsem však byl spokojený, neboť jsem měl obavy jak to bude všechno vypadat, jak a co se nepodaří...atd. etc. A nakonec můžu hrdě prohlásit, že jsme slavili úspěch.
Na závěr celé noci jsem si ještě udělal takové malé intimní soukromé afterparty u jednoho piva...ale to už na mně dopadala únava...velice těžká byla i mluvit se mi už moc nedařilo...ale bacha! vožralej jsem nebyl!!! Takže po páte hodině ranní první tramvají jsme se svezl s pracujícím lidem na kolej...a o půl jsem zalehl a usnul jak malé dítě.
Už dlouho jsem se tak dobře nebavil! Díky všem, kteří se na celé akci podíleli jakkoliv!!!
Avšak ze všeho nejvíc, jsi mi na naší party chyběla Ty lásko...jsi můj andílek...a já Tě strašidelně miluji Míšo!!!:-* :-*:-*
úterý 15. dubna 2008
Ještě pár slov o knihovně!
Člověk si řekne: "přijdeš, vytahneš ajsika, nalistuješ správné stránky a mačkáš tlačítko copy". Jeden by si myslel, že na tom nelze nic zkazit, ale jak je někdo ňouma, tak oboustranně to okopíruje blbě..i to se stává. Horší je to v případě, když technika zklame a ty jak idiot přejíždíš ajsikem přes čtečku a ono se pořád nic neděje, i když má. Jsem ale trpělivý...a po desátem pokusu jsem konečně mohl začít kopírovat.
Tak si říkám, že právě takového typu služby by bylo zapotřebí zlepšit. Když už žijeme ve svět plný techniky na každém kroku, měli bychom se taky oni patřičně starat a podnikat vše proto, aby práce s ní byla bezproblémová. Ale když nejsou finance..tak to jde těžko..jsme děti 21. stol., tak bychom mli být patřičně vděční, že těch několik fungujících kopírek máme, když naší otcové museli vše přepisovat ručně...
hezký den!
pondělí 14. dubna 2008
Awaria komputera!!!
Wszystko było zapoczątkowane aktualizacjami, kiere se nie sciągneły..a komputery ni a ni se potym wyłączyć. Misioł jo na twardo komputer wyłączyć, nie lubiym tak robić, ale inaczej nie szło. Nastepnie więcej jak półtora godziny jo tu klikoł myszkóm, klawiszami, że by tego zesr***** doł do porzóndku. Móm nadzieje, że mi się udało. Narazie funkcjonuje bezbłędnie!!!
Nie znosze komputerów..lecz żyć z nimi muszę, kiedy mi prace ułatwiają!!!
Sportovní výkony na staré katedře!
Ale vyhrál jsem ... v celku zajimavý závod. Pokud Vás zajímá o co šlo, tak se mrkněte na http://cish.bloger.cz/ a rozklikněte si články o orientačním běhu. Bylo rovněž zvláštní se vrátit na starou katedru, lépe řečeno původní...ptz teď po vymalování vypadá nově. Vzpomínky, dobré i ty horší momenty studia se člověku hned vrátily...ale bylo poznat, že to není ta, studenty nabobtnaná, katedra, jakou jsme ji znali. Teď tam bylo ticho..klid...a všude jen bílo...a bez těch stolů, židlí, skříní..ta chodba byla najednou nějaká velká a smutná...zdálo se mi, že nebyl důvod KHI vystěhovat..ale teď si uvědomuji, že byl!!! Je NÁS hodně a místa tam bylo málo!!
hezký sportovní den přeji!!!
neděle 13. dubna 2008
Výběrová bibliografie k První světové válce
BENEŠ, Ctirad: Plukovník dr. Ladislav Beneš. In: Historie a vojenství, 1995, roč.44, č.2, s.97-117.
ČERNÝ, Jan: Nové Strašecí v době první světové války. In: Rakovnický historický sborník, 2001, č.2, s.25-59.
FUČÍK, Josef: Boje Britů s rakousko-uherskou armádou v roce 1918. In: Historie a vojenství, 2001, roč.49, č.3, s.507-554.
FUČÍK, Josef: K posledním bojům a rozpadu rakousko-uherské armády v říjnu 1918. In: Historie a vojenství, 1999, roč.48, č.1, s.27-51.
FUČÍK, Josef: Pražský pěší pluk na italské frontě 1915 – 1918. In: Historie a vojenství, 1996, roč. 45, č.4, s.16-59.
GALANDAUER, Jan: O struktuře české historické paměti. Zamyšlení nad vzpomínkou českého vojáka a zajatce. In: Historie a vojenství, 1996, roč.45, č.1, s.132-136.
GALANDAUER, Jan: Včera a dnes. In: Historie a vojenství, 1998, roč.47, č.5, s.61-82.
GALANDAUER, Jan: Wacht am Rhein a Kde domov můj. Válečné nadšení v Čechách v létě 1914. In: Historie a vojenství, 1996, roč.45, č.5, s.22-43.
GOMBÁR, Eduard: Blízky východ za první světové války. In: Historický obzor, 1998, roč.9, č.7-8, s.146-155.
GRAUBEROVÁ, Libuše – MACHÁČKOVÁ, Iva: Plzeňské školství za první světové války (1914-1918). In: Kultura, historie a současnost Plzně, s. 109-131.
HÁJKOVÁ, Dagmar: T.G. Masaryk a Charles Sarolea. In: Historie a vojenství, 1998, roč.47, č.6, s.37-57.
HOŘČIČKA, Václav: Rakousko-Uhersko a mírové jednání se Sovětským svazem 1917 – 1918. In: Historický obzor, 1999, roč.10, č.1-2, s.16-22.
KARNÍK, Zdeněk: Edvard Beneš a Maffie v nejtěžším období Velké války. In: Historie a vojenství, 1995, roč.44, č.6, s.3-22.
KLÍMEK, Antonín: Ženevská jednání čs. politiků na sklonku října 1918. In: Historie a vojenství, 1998, roč.47, č.1, s.3-24.
KLÍPA, Bohumír: Ardité z italské fronty. In: Historie a vojenství, 1991, roč.40, č.6, s.160-163.
KLÍPA, Bohumír: Československé legie v Itálii. In: Historie a vojenství, 1993, roč.42, č.1,
s.17-97.
KLÍPA, Bohumír: Vojáci ho zbožňovali… In: Dějiny a současnost, 1995, roč.14, č.4, s.25-28.
KOPÁČOVÁ, Helena: Válka našich dědů. In: Dějiny a současnost, 1998, roč.20, č.5, s.50-51.
KŘIVSKÝ, Petr: Expansivní cíle Itálie v 1. světové válce. In: Historický obzor, 1995, roč.6,
č.11-12, s.246-250.
MEESE, Alexander: Německý velvyslanec v Londýně a počátek světové války. Kníže Karl Max Lichnowsky. In: Dějiny a současnost, 1996, roč.18, č.3, s.36-39.
MIKULKA, Radek: Bitva o Jadran. C. a k. námořnictvo za 1. světové války. In: Historický obzor, 1999, roč.10, č.7-8, s.191.
MURPHY, Elizabeth A.: Od budování státu k jeho propagaci. Propaganda jako nástroj československé diplomacie v USA za první světové války a po ní. In: Dějiny a současnost, 1995, roč.17, č.5, s.16-20.
SKŘIVAN, Ivan: Sarajevo, 28. červenec 1914. In: Historický obzor, 1994, roč.5, č.7-8, s.146-150.
STELLNER, František: Německo – britská námořní bitva ve Skagerraku. In: Historický obzor, 1998, roč.9, č.7-8, s.189.
ŠEBEK, Jiří: Propagační tisk československého odboje v Americe za první světové války. In: Historie a vojenství, 1993, roč.42, č.2, s.126-130.
ŠEBEK, Jiří: Výtvarné umění na frontách světové války. In: Historie a vojenství, 1991, roč.40, č.6, s.95-117.
ŠEDIVÝ, Ivan: České lojalní projevy 1914 – 1918. In: ČČH, 1999, roč.97, č.2, s.293-310.
ŠEDIVÝ, Ivan: Rakousko-Uherská válečná propaganda 1914 – 1918. In: Historie a vojenství, 2000, roč.49, č.1, s.38-55.
ŠEDIVÝ, Ivan: Velká válka 1914 – 1918. In: ČČH, 1998, roč.96, č.1, s.1-25.
VESELKA, Miroslav: Historie srovnána se zemí. Po stopách československých legionářů na Bajkale. In: Dějiny a současnost, 1996, roč.18, č.6, s.24-29,38.
ŽUPANIČ, Jan: Polská otázka v politice ústředních mocností za 1. světové války (1. část). Cesta k vyhlášení polského království (1914 – 1916). In: Historický obzor, 1997, roč.8, č.5-6, s.105-112.
ŽUPANIČ, Jan: Polská otázka v politice ústředních mocností za 1. světové války (2. část). Politika hraběte Czernina. In: Historický obzor, 1997, roč.8, č.9-10, s.217-224.
Knihy:
BENEŠ, Edvard: Světová válka a naše revoluce, I.-III. Praha 1927.
FERGUSON, Niall: Nešťastná válka. (z ang. orig. přeložil Václav Viták). Praha 2004.
FISCHER, Fritz: Grift nach Weltmacht. Dusseldorf 1964.
FISCHER, Fritz: Krieg der Illusionen. Die Duetsche Politik von 1914 bis 1918. Dusseldorf 1969.
GALANDAUER, Jan: Karel I., poslední český král. Praha 1998.
GALANDAUER, Jan: O samostaný českoslovenký stát 1914-1918. Praha 1992.
HÁJKOVÁ, Dagmar – ŠEDIVÝ, Ivan: Korespondence T.G. Masaryk – Edvard Beneš 1914-1918. Praha 2004.
HART, Liddel B.H.: Z historie první světové války. (z ang. orig. přeložila Věra Vystavělová). Brno 2001.
HEŘTOVÁ, Yvone: Zákopová válka. Praha 1983.
HOBST, Leonard: Český důstojník na frontách monarchie: válečný deník. Brno 2003.
HORSFALL, Jack – CAVE, Nigel: Cambrai 1917: „pravý hák“ Hindenburgovy linie. (z ang. orig. přeložil Jan Kozák). Brno 2002.
JAROŠ, Karel – HAVEL, Petr: Z turecké armády do britského zajetí. Praha 1995.
JINDRA, Zdeněk: První světová válka. Praha 1984.
JOLL, James: The Origins of the First World War. London - New York 1992.
KEEGAN, John: První světová válka. (z ang. orig. přeložil Leonid Křížek). Praha 2003.
KŘÍŽEK, Jaroslav: Němci, Lenin a čs. legie. Praha 1997.
KŘÍŽEK, Jaroslav a kol.: První světová válka. Praha 1968.
KUČERA, Martin: Zprávy tajným inkoustem: kapitola z dějin českého zpravodajství za první světové války (1914-1918). Praha 2003.
KVAČEK, Robert: První světová válka a česká otázka. Praha 2003.
LAWSON, Eric – LAWSON, Jane: První letecká válka: srpen 1914 – listopad 1918. (z ang. orig. přeložil Martin König). Brno 1997.
LEDNICKI, Aleksander: Pamiętnik 1914-1918. Kraków 1994.
MAREK, Jindřich: Žraloci císaře pána: čeští námořníci na rakouských ponorkách 1914-1918. Cheb 2001.
ORT, Alexander: Dějiny světové politiky 1914-1945. Praha 1992.
PAULOVÁ, Milada: Dějiny Maffie. Odboj Čechů a Jihoslovanů na světové války 1914 – 1918. Praha 1937.
PICJLÍK, Karel: Bez legend: zahraniční odboj 1914-1918. Praha 1991.
PLESINGER-BOŽINOV, Miroslav: Vzpomínky na první odboj. Praha 1997.
PROKEŠ, Jaroslav: Světová válka 1914 – 1918. Praha 1933.
PROKŠ, Petr: Od monarchie k republice: Češi a Slováci v boji za společný stát 1914-1918. Jinočany 1993.
PROKŠ, Petr: Politikové a vznik republiky 1914-1918. Praha 1998
ROBBINS, Keith: The First World War. Oxford 1984.
SETON-WATSON, Robert W.: Sarajevo: studie o vzniku veliké války. (z ang. orig. přeložil Pavel Váša). Praha 1929.
SUHRKAMP, Hans-Peter: Das deutsche Kaiserreich 1871-1918. Frankfurt am Main 1995.
ŠEDIVÝ, Ivan: Češi, české země a velká válka 1914-1918. Praha 2001.
ŠEDIVÝ, Ivan: Za československou republiku 1914-1918. Díl 1. Praha 1991.
ŠEDIVÝ, Ivan: Za československou republiku 1914-1918. Díl 2. Praha 1993.
ŠVORC, Peter: Robíjali monarchiu (populárny slovník osobností českoslovenkého odboja 1914-1918). Košice 1992.
TOMÁŠEK, Dušan: Únos válečné lodě : odvážná akce českých námořníků za první světové války na Jadranu. Praha 2004.
TUCHMAN, Barbara W.: Srpnové výstřely: začátek první světové války. (z ang. orig. přeložil Slavomír Baběrad). Praha 2000.
VÁLKA, Zbyněk: Stíhací letadla 1914-1918. Díl 1. Olomouc 2000.
VÁLKA, Zbyněk: Stíhací letadla 1914-1918. Díl 2. Olomouc 2001.
VOGELTANZ, Jan – POLÁK, Milan: Československé legie 1914-1918, československá armáda 1918-1938: uniformy, symbolika, výstroj, výzbroj. Praha 1998.
WARNER, Philip: První světová válka. Ostrava 1997.
WESTWELL, Ian: První světová válka: den po dni. (z ang. orig. přeložil Jan Krist). Praha 2004.
WIEST, Andy: Obrazové dějiny první světové války. (z ang. orig. přeložil Karel Kopička). Praha 2003
WINTER, J.M. a kol.: První světová válka. (z ang. orig. přeložil Jaroslav Hrbek). Praha 1995.
ZAHRADNÍČEK, Tomáš: Jak vyhrát cizí válku: Češi, Poláci a Ukrajinci 1914-1918. Praha 2000.
ZECHLIN, Egmont: Krieg und Kriegrisiko. Zur deutschen Politik im Erseten Weltkrieg. Ausätz, Düsseldorf 1979.
ŽIPEK, Jaroslav: Válka národů 1914 – 1918 a účast českého národa v boji za svobodu, I.-IV. Praha 1921 – 1922.
ČESKÁ EGYPTOLOGIE VE XX. STOLETÍ
K rozvoji naší egyptologie velmi přispěl také vznik Československé republiky, jelikož prezident Masaryk pochopil důležitost oboru pro prestiž státu. Právě ve 20.letech vyšly Lexovy knihy o egyptské literatuře a náboženství, které jsou prvními československými egyptologickými odbornými pracemi. V r. 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář. A roku 1927 byl František Lexa jmenován profesorem egyptologie téže univerzitě. Díky Lexovi došlo v roce 1958 k velevýznamné události: k ustanovení samostatného egyptologického pracoviště-dnešního českého Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze a rok později v Káhiře, jehož prvním ředitelem se František Lexa až do své smrti (1960) stal. Nelze zde opomenout ani Lexovo životní dílo, Démotickou gramatiku-sedmidílnou mluvnici tzv. démotštiny a mnoho dalších.
František Lexa během svého odborného působení vychoval řadu skvělých žáků. Patřil mezi ně i Jaroslav Černý-velký odborník na hieratické písmo a tzv. novoegyptštinu. Jeho zájem o egyptologii se formoval již na gymnáziu. Roku 1917 začal studovat u profesora Bedřicha Hrozného dějiny Předního východu, v roce 1919 přešel na egyptologii. Na Lexovo doporučení se roku 1925 stal spolupracovníkem Francouzského ústavu orientální archeologie v Káhiře. Je spjat také s pracemi v lokalitě Dér el-Medína. Profesor Černý ve své profesní kariéře pokračoval po roce 1948 v anglickém Oxfordu, působil i v Londýně. Zemřel v Oxfordu roku 1970 (bylo mu odebráno československé občanství).
Dalším žákem Františka Lexy byl Zbyněk Žába. Byl velmi jazykově nadaný, začal tedy studovat klasickou filologii na Karlově univerzitě. Po skončení 2. světové války však přestoupil na studium egyptologie. V 60. a 70. letech minulého století vedl výkopové práce v Núbii a egyptském Abúsíru (lokalita nedaleko Káhiry). Je také autorem prací o egyptské literatuře, astronomii, historii a právu. Zemřel roku 1971. A jeho domácí knihovna přešla do rukou egyptologického ústavu. Momentálně knihovna obsahuje
Světový kredit československé egyptologie významně stoupl v 60. letech 20. století v souvislosti se záchrannými pracemi při budování asuánské přehrady v Núbii. Stavba přehrady měla svá pozitiva i negativa, pro nás je však důležité, že její stavbou došlo k ohrožení staroegyptských památek v této oblasti, které ukazovaly odrážení vlivů africké a egyptské kultury. Prioritou tedy bylo je zachránit v největším možném množství.
V roce 1960 tedy egyptská vláda a organizace UNESCO požádaly svět o pomoc při záchraně egyptského ( resp. núbijského) kulturního dědictví. Nedávno založený československý egyptologický ústav neváhal a využil šance, která se mu naskýtala, takže se v letech 1961 až 1965 do Egypta vydalo pět československých vědeckých výprav pod vedením profesora Žáby a jejich práce patřila k nejlepším. Mnoho cenných nálezů dostal československý stát od Egypta darem jako vyjádření vděčnosti za poskytnutou pomoc, čímž došlo k nezanedbatelnému obohacení sbírek pražského Náprstkova muzea (československé nálezy jsou k vidění i v muzeu v Asuánu a v Egyptském muzeu v Káhiře). Což však je důležitější, tento úspěch otevřel české egyptologii cestu k výzkumům v proslavené lokalitě Abúsír.
V r. 1975 se vedoucím (od r. 1981 ředitelem) ústavu stal MiroslavVerner, který jej vedl do roku 2000. V současnosti práci ústavu vede Břetislav Vachala. V roce 2000 vzniklo České národní egyptologické centrum pod vedením Ladislava Bareše. Cílem egyptologického centra je podpora bádání v České republice i příštích letech.
Dále bude pokračovat kolega.
Literatura:
- http://egypt.cuni.cz
- http://egyptologie.cuni.cz
- Vachala, B.: Staří Egypťané. Praha 2001.
Králova smrt I. (historický komentář)
Z přiloženého úryvku Rámájany se dovídáme o košalském králi jménem Dašaratha, který je si vědom svého stáří a přeje si, aby jeho nástupcem se stal jeden z jeho čtyř synů jménem Ráma. Jedná se o předvečer, kdy král chce vyhlásit nástupnictví Rámy. S tím úmyslem svolává celý dvůr a praví: „…v stínu slunečníku bílého jsem zestaral. Jhem vlády jsem unaven. Chci mít už klid. Ať syn se stará o zemi…“ Co měl král na mysli, pravíc o bílém slunečníku? Tento slunečník označoval vladařskou hodnost ve staré Indii. Svému dvoru dále vysvětluje důvody svého rozhodnutí, že již je starý a slabý, že si chce odpočinout a radosti a strasti při vládě o zemi chce tímto předat svému nejstaršímu synovi. Lidé, kteří vyslechli slova krále, mají radost a pochvalnými výroky oslavují příštího panovníka Rámu. Dále v úryvku je zachyceno slovy : „ …Je příznivý teď měsíc, jarní, kvete les; nuž k posvěcení Rámovu vše připravte!…“, prosba Dašarathy, aby kněží, tj. bráhmani – příslušníci nejvyšší kasty, připravili vše na korunovaci Rámy (oproti příslušníkům z jiných kast, bráhmani mohli studovat a vykládat posvátné védské texty a provádět náboženské obřady). První část této věty je dokladem, že i ve starověké Indii astrologie byla jedním z faktorů, která ovlivňovala život a důležitá životní rozhodnutí. Indové v 3.-2. stol. p. n. l., kdy byla napsána Rámájana, ještě používaly astrologii lunární. Zabývá se ona postavením měsíce mezi 27 nebo 28 nakšatry , tj. skupinami hvězd, kterými prochází měsíc. Dle mýtu o staroindické astrologii jsou nakšatrám podřízeny určité skupiny lidí, zvířat či dokonce rostlin. Teprve později se začala používat astrologie planetární a zodiakální, ale to až pod vlivem řeckým. Z další části tohoto úryvku vyplývá, jak král měl nepříjemný sen. Tento sen je zde rozveden na jednom řádku tj. „…jak v bouři divoké zřel klesat meteor…“. A následuje dvojverší: „… Tvrdili znalci též, že hvězdu života Mars ohrožuje mu a Slunce s Ráhuem…“. Jde o výklad znalců-astrologů o nepříznivé konstelaci hvězd pro krále, kde Mars představuje špatné znamení a Slunce s Ráhuem (dorůstající měsíc) jsou ,dle astrologů, události příznivé nebo nepříznivé dle okolností. Staří Indové věřili ve význam snů. Velký význam měl hlavně poslední sen, který se zdál. Takže pokud ten sen byl nepříznivý, měl se člověk snažit zpětně usnout a překrýt tento sen nějakým příznivým. Taktéž se nesměl nikomu zmiňovat o snu a měl konat očistné obřady. Dále si zřejmě bere slovo zase král, který věří, že jeho druhý nejstarší syn jménem Bharat nebude dělat potíže s nástupnictvím Rámy a praví: „… ať spravedlivý je a oddanosti pln, - vždyť mysl lidská je tak křehce nestálá…“. Mohli bychom si to vysvětlit slovy, že král se bojí, že po jeho smrti se může strnout válka o trůn, ale na druhé straně věří Bharatovi, že tak neučiní. Následující dva odstavce líčí radost obyvatelstva království, kteří se radují, tančí, zpívají a opěvují Rámovo nástupnictví.
Použitá literatura:
FILIPOVSKÝ Jan: Encyklopedie indické mytologie, Praha 1998, str. 189.
Kol. autorů: Dějiny Indie, Praha 2003, str.119-121.
Kol. autorů: Ilustrovaný encyklopedický slovník, Praha 1982, str. 721 a 776.
VÁLMÍKI: Králova smrt, I. In:Rámájana;(ze sanskrtu přebásnil Oldřich Friš, Praha 1957),
Historická pracoviště v okolí mého bydliště
- nalézá se v Chotěbuzi nedaleko Českého Těšína
- jde o výšinné bikulturní hradisko, doposud jedno z nejlépe zachovaných na našem území.
- hradisko a jeho akropole byla vybudována lidem lužických popelnicových polí v halštatském období 800 - 750 let před n.l. až 500 let před n.l.
- slovanská přítomnost zde je prokázána od poloviny 8. stol do třetiny 11. stol.
- už více jak dvacet let soustavná vědecká a badatelská práce přinesla velmi slušné výsledky s velmi vypovídající hodnotou, umožňující vytvoření relativně spolehlivé představy o původní podobě této významné památky naší minulosti.
- viz : Kouřil, Pavel: Slovanské osídlení cěského Slezská, Archeologický ústav AVČR a Muzeum Těšínka v Českém Těšíně, 1994.
- archeologické nálezy jsou vystavovány v Muzeum Těšínka
Muzeum Těšínka
- se sídlem v Českém Těšíně, jinak několik poboček po celém Těšínku
- Orlová (výstavní síň):
Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla pořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910. Muzeum měnilo často zřizovatele. V roce 1928 získalo díky starostlivosti Slezské muzejní společnosti a vedení Vítkovického horního a hutního těžířstva výstavní prostory v bývalé Závodní obecní škole na Kopaninách. Slezská muzejní společnost kromě budování muzejní sbírky také pořádala národopisné slavnosti, přednášky, výstavy, koncerty… Během 2. světové války byly sbírkové předměty převezeny do Městského muzea v Ostravě. Po roce 1945 nebyla činnost muzea obnovena. Na tyto muzejní tradice navázalo Muzeum Těšínska, které dne 1. 8. 1998 otevřelo další svou pobočku v Orlové na Starém náměstí čp. 74. Ve výstavní síni jsou pořádány 3 - 4 proměnné výstavy ročně. Předem ohlášeným návštěvám pracovníci muzea zajistí prohlídku ř. k. farního kostela Nanebevzetí P. Marie s gotickým kněžištěm a deskovým oltářním obrazem (konec 15. stol.), který představuje jeden z vrcholů gotiky na Těšínku.
Momentálně probíhá výstava: Obrazy ze sbírek Muzea Těšínska
- Karviná (Výstavní síň Interklub):
Muzeum Těšínska již řadu let prezentuje výstavy a expozice v samotném historickém jádru města Karviné - ve výstavní síni na Masarykově náměstí ve Fryštátě. Své první výstavní prostory získalo v roce 1985. Městský národní výbor Karviná přenechal tehdy Vlastivědnému muzeu v Českém Těšíně k dočasnému užívání místnosti v budově Městského národního výboru Karviná - Lotyhaus čp. 95. Pro výstavní a expoziční účely bylo muzeu dáno k dispozici 5 místností v přízemí budovy o celkové výměře 114,05 m2. Dočasné užívání nebytových prostor bylo stanoveno od 1. 2. 1985, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Budova byla státním majetkem ve správě MěNV Karviná. Výstavní síň tak byla umístěna v jedné z dominant Fryštátu - na zámku, který na přelomu 18. a 19. století získal empírovou podobu a který v posledních letech prochází návratem k původní podobě.
K 1. 1. 1999 se muzeum přestěhovalo s Lotyhausu do Interklubu. K řadě předchůdců, kteří využívali tyto prostory, patřili i dobrovolní hasiči z Fryštátu, kteří byli ustaveni již v roce 1874. Objekt prošel léty řadou stavebních změn v důsledku kterých získal současnou podobu. Počátkem roku 1999 byly zahájeny úpravy objektu, aby objekt splňoval veškeré požadavky provozu výstavní síně. Práce byly ukončeny v letních měsících daného roku. 2. září 1999 byla činnost nové výstavní síně slavnostně zahájena výstavou. „Tradice hornictví na Karvinsku“. Obrovský zájem o novou výstavní síň i hornickou problematiku dokládá fakt, že do 30. listopadu byla tato výstava navštívena více než 2000 návštěvníky.
Momentálně probíhá výstava: Z historie dolování uhlí na Karvinsku
- Petřvald (Technické muzeum):
Po několikaletém úsilí a rekonstrukci objektu bývalé fary u římskokatolického chrámu sv. Jindřicha v Petřvaldě byla zpřístupněna veřejnosti 5. prosince 1997 nová pobočka Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě.
Budovu vystavěl s největší pravděpodobností stavitel O. Kment z Těšína. Tato budova byla od počátku koncipována jako sídlo faráře, protože již v roce 1837 před započetím stavby fary bylo požádáno o zřízení samostatné lokálie v Petřvaldě. Na prosbu generálního vikáře Prutka převzal hrabě Jindřich Larisch-Mönnich také patronát nad farní budovou a zaplatil stavební náklady. Později v roce 1843 dal hrabě navíc ještě vystavět kapličky křížové cesty. Po konci 2. světové války sloužil objekt jako byt. V r. 1983 bylo v této budově nově zřízeno muzeum tématicky i obsahově shodné s jeho názvem „Hornické tradice“. V roce 1993 budovu zakoupilo Muzeum Těšínska a hned poté byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Tím začíná novodobá historie budovy.
Muzeum Těšínska ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně a řadou dalších institucí v tomto objektu vybudovalo expozici technického charakteru.
Tradice hornictva na Těšínsku (stálá expozice), Nejskromnější umění. Pohlednice s Petřvaldu a okolí a Od husího brku k PC
- Český Těšín (výstavní síň):
Budova v celkové rekonstrukci, ale výstavy jsou zpřístupněny.
Momentálně probíhá výstava: Obrazy z minulosti Těšínského Slezska (stálá expozice); Učitelé, vlastenci, historici… ;Ten vánoční čas
- Jablunkov (výstavní síň):
Muzejní tradice v Jablunkově sahají do pol. 19. stol., kdy díky místnímu tkalci, básníku a sběrateli Adamu Sikorovi, vzniklo rodinné muzeum, které veřejnosti zpřístupnil jeho syn Štěpán Sikora. Muzeum existovalo do roku 1938. V roce 1922 zde bylo také otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti v Jablunkově. Muzeum ukončilo svou činnost na počátku II. světové války. Poválečné pokusy o obnovení muzea byly již neúspěšné.
Teprve na prahu nového tisíciletí se Jablunkované, díky pochopení městských radních, dočkali muzea. Ve spolupráci Muzea Těšínska, MěÚ v Jablunkově a majitele objektu - pana ing. Zbyhněva Sikory, vznikla nová muzejní instituce, která je zároveň novou pobočkou Muzea Těšínska se sídlem v Českém Těšíně. K prezentaci dlouhodobých tematických výstav, jejichž problematika je bezprostředně spjata s městem a okolními obcemi, je určena výstavní síň. Stálá expozice je zaměřena na historii a lidové tradice města Jablunkova a jeho blízkého okolí.
Momentálně probíhá výstava: Z minulosti Jablunkova a okolí, Plícní sanatorium v Jablunkově
- Muzejní knihovna Silesia:
Knižní fond obsahuje několik ucelených knižních sbírek. Z hlediska regionálních dějin mají mimořádné postavení staré náboženské tisky, literatura a podrobná časopisecká produkce v Těšíně v 19. stol. Z poznámek na titulních listech lze usuzovat, že se součástí knihovny staly menší soubory knih vzdělávacích spolků, na konci 19. a počátku 20. stol. dokonce spolků hudebních. Po obsahové stránce je složení knihovny toto: statistické příručky, adresáře, kalendáře, noviny a časopisy jako historický pramen, historická literatura k dějinám Slezska, literatura ke kulturním dějinám a umění, beletrie, týkající se regionu, přírodovědná literatura.
Součástí knihovny je významná sbírka Třanovského tisků uspořádaných nebo přímo napsaných Jiřím Třanovským (1592-1637). Tento evangelický kazatel, původem z Těšína, má význačné místo v české humanistické kultuře. Jeho básnická, sběratelská, překladatelská i skladatelská tvorba překračuje rámec náboženské tvorby. Výrazně přispívala k zlidovění kultury i k udržení českého jazykového povědomí a to zejména zde na Těšínsku a na Valašsku. Pozoruhodnou sbírkou v Muzeu Těšínska je soubor kramářských písní, jež se šířily na Těšínsku z Moravy a měly většinou náboženský charakter a byly vytvořeny v duchu smíšené barokně romantické estetiky. Svědčí o tom např. rukopisný zpěvník z r. 1752. Tato umělá píseň se stala též odrazem společenských a sociálních poměrů. Obsáhlá je též sbírka tiskovin k česko-polskému sporu o Těšínsko.
- Havířov (výstavní síň Musaion):
V roce 1960 vzniklo z iniciativy MěstNV v Havířově a za odborné spolupráce Slezského muzea v Opavě v Havířově Muzeum socialistické výstavby. V nově založené instituci se měla soustřeďovat dokumentace o městě a okolí. V roce 1961 připravilo první stálou expozici „Léta, desetiletí, staletí města Havířova“. Záměrem autorů bylo poskytnout co nejvíce vlastivědných informací lidem přicházejícím z nejrůznějších oblastí republiky do nového města. V roce 1963 došlo k reorganizaci muzejní sítě v Severomoravském kraji a z okresních muzeí se staly Vlastivědné ústavy s okresní působností. K ústavu v Českém Těšíně byla nově připojena muzea v Havířově-Životicích a v Havířově-Městě. V r. 1973 došlo k opětovnému odloučení poboček, které připadly Muzeu revolučních bojů v Ostravě. V důsledku listopadových událostí roku 1989 Muzeum revolučních bojů zaniklo a tyto pobočky se vrátily opět pod správu českotěšínského muzea, které od roku 1990 nese název Muzeum Těšínska.
Momentálně probíhá výstava: Zima na Těšínsku
- Dále součástí Muzea Těšínska je Kotulova dřevěnka(postavena roku 1781, poslední stavba
tohoto druhu v Havířově) a Památník životické tragédie
- publikační činnost: Těšínsko, Studie o Těšínsku (periodikum), aj.
Státní okresní archív Karviná
K 1.1. 2004 SOkA Karviná eviduje více než 4 km archiválií, což představuje 122 776 evidenčních jednotek tj. úředních knih, kartónů spisů, listin a fotografií, map a plánů, mikrofilmů a jiných archiválií. Celkem se jedná o 1 014 archivních fondů a 402 archivních pomůcek.
K nejcennějším a zároveň nejstarším archiváliím patří pergamenové listiny a rukopisy městských knih, které se dochovaly ve fondech archivů měst a obcí již od druhé poloviny 14. století. Tyto listiny představují především privilegia měst, obcí nebo měšťanů, udílená nejen těšínskými knížaty, ale i císaři , králi a biskupy. Nejstarší je pak biskupská listina z 18. února 1377, která potvrzuje nadaci těšínského knížete Přemka farnímu kostelu ve Fryštátu. Mezi nejstarší dochované knihy patří Knihy počtů města Fryštátu a Těšína, které zachycují hospodaření těchto měst v období raného novověku. Významným pramenem k poznání dějin města Fryštátu je také Kniha kupů a smluv z let 1541 - 1818, kde jsou zapsány důležité smlouvy, majetkové převody, spory mezi měšťany nebo testamenty. Další úseky městské správy zachycují zápisy městských zastupitelstev a rad dokumentující správní, hospodářské a katastrální změny a také demografický vývoj.
Rozsáhlé společenské a ekonomické přeměny Karvinska, Bohumínska a Těšínska na přelomu 19. a 20. století lze sledovat ve fondech okresních úřadů bývalých politických okresů Fryštát, Český Těšín (Těšín) i Bohumín z let 1850 - 1938, zvláště v dobře dochovaných presidiálních spisech. Najdeme zde nejrůznější statistické materiály, spisy státoobčanské a domovské příslušnosti, živnostenské a stavební spisy. O hospodářském rozvoji vypovídají materiály o vzniku a rozšiřování šachet a jiných průmyslových podniků.
Informace k dějinám školství se objevují ve statistikách škol, výkazech o stavu žactva a učitelů, obsažených ve fondech měst a obcí, okresních úřadů, okresních školních výborů i jednotlivých škol.
Zpracované fondy Děkanství Fryštát a Karvinná a fondy jednotlivých farních úřadů poskytují řadu cenných informací, nejen z dějin katolické církve, ale také z dějin měst a obcí i školství.
Období německé nacistické okupace dokumentují spisy tzv. Landrátu Těšín, bürgermeisterů, amtskommissarů, německých spolků, které nás informují o transportech Židů do koncentračních táborů, o násilném poněmčování těšínského obyvatelstva apod.
Poválečné období lze studovat ve fondech okresních, městských a místních národních výborů, které podrobně zachycují územní i správní změny, školský, kulturní a hospodářský rozvoj obou okresů Karviná i Český Těšín. O zemědělském hospodaření, vzniku jednotných zemědělských družstev a státních statků, se dovídáme ve fondech okresního národního výboru, okresní zemědělské správy i v samotné agendě jednotných zemědělských družstev.
Bohatý spolkový život na celém Těšínsku se objevuje nejen ve spolkové agendě okresního úřadu a okresního národního výboru, ale přímo v dochovaných materiálech jednotlivých spolků kulturních, školních, náboženských, tělovýchovných, podpůrných aj.
Doplňujícím pramenem pro studium historie jsou archivní sbírky a pozůstalosti. Vznikají shromažďováním písemných či jiných památek. Mezi takové patří např. sbírka pečetí, pečetidel, razítek, plakátů, map a plánů. Jednou z nejvýznamnějších je sbírka kronik, kterou tvoří kroniky jednotlivých obcí a měst okresu, kroniky škol, spolků aj. Bohatým zdrojem informací je rovněž sbírka obrazového materiálu - fotografií, negativů a pohlednic. Nově byla vytvořena sbírka videokazet a multimediálních CD.
- výstavy ve foyer (každé půl roku – malby, fotografie, plastiky aj.)
- výstavní síň s výstavou na určité téma např. Rod Larisch-Mönnichů na Karvinsku nebo Vzpomínky na starou Karvinnou, První lázeňská sezóna, Příjezd prvního vlaku, Fryštát v archivních dkomuntech aj.
- Archiv poskytuje výpisy z archivních materiálů, týkající se:
věznění a perzekuce, prohlášení za mrtva, restituce, konfiskace, potvrzení zaměstnání, nucené práce, státoobčanské agendy, vyhledávání stavebních a kolaudačních protokolů.
- badatelna je zpřístupněná široké veřejnosti pouze v pracovní dny
- také vydavatelská činnost pracovníků vztahující se k výstavě a nejenom (např.: Pět let v nové budově, Rod Larisch- Mönnichů na Karvinsku, Zaniklý svět(Historie staré Karviné) aj.
Kronika jako pramen k poznání období 1. světové války
První z kronik nese název Kronika města Fryštátu a vztahuje se k létům 1914 až 1951. I když nejsem žádný grafolog, z textuje je patrné, že byla napsána 2 autory-kronikáři. První kronikář, který začal psát onu kroniku v roce 1933 s zprávami z roku 1932, byl zdejším učitelem a jmenoval se Rudolf Kowalik. Velice správně před vlastními kronikářskými záznamy sepsal v krátkosti svůj životopis. Do této kroniky zanesl léta 1932-1937. Druhý z kronikářů popisoval léta 1938-1951. Z poznámek před úvodem se mi podařilo zjistit jak se jmenoval – B. Hekl, ale to je vše, co o této osobě vím. V kronice nezanechal o sobě žádný jiný záznam.
Jak jsem napsal výše, kronika se začala psát až v r.1933. Kronikářské záznamy z válečných let 1914-1918 jsou zde pouze retrospektivně zaznamenány. Je to sice škoda, ale z druhé strany je jasné, že když došlo k zahájení válečných operací, takže taková triviální záležitost jako psaní městské kroniky šla stranou. Nabízí se rovněž otázka, zda před zhruba 90 let byli lidé ochotní něco podobného tvořit. Pokud ano, neměli k tomu zřejmě potřebné zázemí.
Retrospektivní záznamy o válce sepsal Rudolf Kowalik. Jeho odstavce vždy začínají slovy Jako všude. Záznamy jsou vedeny stručně. Jen zřídka se objeví delší souvětí. Rudolf Kowalik píše nejdříve o narukování občanů do armády, počáteční euforii lidu, dále o lístcích na jídlo, o nedostatku životních potřeb, nárůstu bídy. Také připomíná všemožné sbírky pro sirotky a vdovy po vojácích, vlny, kaučuku, válečných kovů (jako cín, zinek, měď, mosaz, aluminium), také vzpomíná o akci nazvané „Zlato za železo“ – bohužel nezmiňuje se přímo co mělo být cílem této akce. A svůj výčet končí všeobecnou touhou po ukončení války. V kronice je protokol ze dne 4.srpna r.1917 ze schůze městského zastupitelstva, která následovala po červencových nepokojích, které ovládly Fryštát a částečně i uhelný revír. V protokolu je poděkování c. a k. místnímu veliteli majorovi Emilianovi Pasternakovi za výtečnou obranu města při zástupu plenícího obyvatelstva. Dále se Rudolf Kowalik zmiňuje fryštátských železárnách, kde zhruba 2000 dělníků vyrábělo granáty a šrapnelové náboje. R. 1915 byla vybudována vojenská nemocnice pro 110 nemocných vojáků. R. 1918 řádila ve Fryštát španělská chřipka, která si vyžádala, dle Kowalika, mnoho obětí. Závěr informací tvoří výčet jmen padlých ve válce, zemřelých v nemocnici a pohřešovaných; jsou zde i jména těch, kteří zůstali pohřbení. U nich je uvedeno jméno, místo původu, datum smrti (nebo pohřbení) a místo, kde byli pohřbení.
Druhá kronika jenž nese název II. pamětní kniha města Karvinné je rovněž pro období 1. světové války napsána retrospektivně. Kronikář Fidolín Šlechta započal psát 1.ledna 1933. Kronika obsahuje retrospektivní informace z let 1268 (první zmínka o Karviné) až 1932, v letech 1933-1935 byly naspány vlastní kronikářské záznamy. I on o sobě zanechal informace v podobě životopisu. Jeho záznamy v porovnání s kronikou s Fryštátu jsou obsáhlejší, lze to vidět i na počtu stran, které věnoval tomuto období 1. světové války, tj. až 295 stran. Oproti tomu Rudolf Kowalik, i když také podával záznamy retrospektivně, použil k tomu pouze 5 stran.
Tato kronika mě velice potěšila, protože obsahuje informace, které doufám, že zúročím při psaní bakalářské práce (mám na mysli rozdělení Těšínského knížectví). Záznamy byly psány řádně a s evidentním úmyslem podat je budoucím generacím. Informace v kronice se trochu liší od výše popisované kroniky. Nejenže nalezneme záznam, ale také jeho vysvětlení, např. proč dané nařízení bylo schváleno a jaký cíl sledovalo. Dobře je to viditelné na problému s bankovkami, kdy obyvatelstvo se obávalo poklesu hodnoty. V té době obchodníci odmítali měnit drobné za papírové, a proto Rakousko-Uherská banka začala vydávat 2-korunové papírové bankovky, jejichž trhání na viditelné stejné části, byly přijímány jako korunové, 50-ti resp. 25-ti haléřové bankovky. Nato byly vydány jednokorunové bankovky a díly dvoukorunovek staženy z oběhu.
Z mého pohledu kronikář nic neopomenul a snažil se podat informace, tak jak byl informován a myslím si, že i prožil (i když o tom nevzpomíná ve svém životopise). V kronice dále píše o lístcích na jídlo, maximálních cenách, sbírkách kovů, ošacení, papíru, zlata za železo, o nedostatku petroleje, taky tabáků pro horníky(kteří začali nejen kvůli tomu stávkovat), dlouhotrvající chudobě atd.
Čtením této kroniky se dozvíme o životě ve staré Karviné, které bylo zajisté podobné do ostatních míst Rakouska-Uherska v téže době. Obsahuje cenné historické informace. Dalším rozdílem mezi oběma kronikami je fakt, že Fidolín Šlechta podává informace nejenom o Češích, ale co je pro mě důležité, také o Polácích, kteří zde žijí již dlouhé věky. Sice nepodává žádná čísla o počtu občanů, ale ta se dají zjistit. Zato o Židech či Němcích není žádná zmínka. Otázkou zůstává, zda to byl účel nebo nikoliv.
Noviny jako pramen k poznání období 1. světové války
Většina polských novin vycházela celkem pravidelně od konce 19.stol, například: Zaranie Śląskie, Robotnik Śląski, Poseł Związku Śląskich Katolików, Gwiazdka Cieszyńska nebo Głos Ludu Śląskiego. A pro naše období jsem si vybral noviny z r.1915 nesoucí název Kuryer Polski.
S německy psaným tiskem to bylo obdobně jako s polskými novinami. Taky vycházeli celkem pravidelně od 19.stol., jenom s tím rozdílem, že ty polské existovali i po 1. světové válce. Pro příklad jmenujme např.: Morgenzeitung und Handelsblatt, Der Kampf nebo Mittailunges des Bestunden Vereines aj. Pro náš úkol jsem si vybral Ostrauer Zeitung z let 1915 a 1918.
Z českých novin najdeme v Ostravě o mnoho více ročníků z 1. světové války a zcela logicky po 2. světové válce převládají česky psané noviny nad německými (které tady žádné již nebyly) a polskými (9.6.1945 vyšlo první číslo, jediných polských novin, Głosu Ludu, které vycházejí až do teď). Řada novin vycházela jen krátce, byl to noviny spolků, úřadů nebo také později přeměněné na stranické noviny. Jmenujme pro příklad: Ostravský kraj, Nová vesnice, Opavský týdeník, Karvinské noviny aj. Pro náš úkol jsem si vybral Ostravský deník z roku 1914 (druhá polovina roku).
Kuryer Polski byl deník, měl 6 stran formátu A3. K dispozici jsem měl říjen r. 1915. Články byly získávány prostřednictvím tiskových agentur a jiných novin (denně informujících o dění na východní frontě), byly to hlavně německé noviny jako např.: National Zeitung, Berlin Tagblatt nebo také anglický psaný Times či Reuters. Na titulní straně byly nejaktuálnější informace z právě probíhajících válečných, o problémech z válečnými potřebami (hlavně finanční) aj. Články nemají nijak výrazný charakter odsuzující jednu či druhou stranu, drží se čistě faktů, podávané informace nejsou dle mého názoru nijak ovlivněné. Po zprávách z fronty najdeme v novinách ekonomický servis (tyto články jsou koncipovány obecně pro celé Rakouské Slezsko), dále inzeráty, povídky, zprávy z Polska (většinou pro zdejší Poláky), vtipy (i když ne zcela vtipné) a každou neděli vycházela příloha – Dla rozrywki i nauki – povídky, zeměpisné a historické informace o různých částech Evropy (zvláště pak o městech ve východní části Evropy).
Ostrauer Zeitung vycházel dvakrát denně (ráno a večer), měl 8 stran formátu A3. Prohlížel jsem si první tři měsíce r.1915 a pak přelom 1917/1918. Články podobného rázu jak měl Kuryer Polski, byly převzaté či poskytnuté od zpravodajů, dále noviny obsahovaly články bez výrazného zaměření, inzeráty, povídky, odpočinkové texty, černá kronika aj. Počátkem r.1918 obavy z prohrané války, objevuje se černá kronika a literární příloha. Zprávy se fronty se omezují na minimální množství.
Ostravský deník jsem si prohlížel z roku 1914 a pak z r.1918. 29.6.1914 vyšel mimořádný výtisk z důvodu atentátu na Františka d´Este. V mimořádném výtisku články opovrhují nad vykonavatelem atentátu, popis činu, vyslovené domněnky proč atd. Následující den zprávy již podrobnější. Objevují se informace o zatýkání, cenzuře, smutku atd. Zprávy získávány od zpravodajců, ať už telefonicky či telegraficky. Dále se v novinách objevují inzeráty, nabídky, informace o koncertech a výstavách. Černá kronika se objevuje v pozdějších číslech. Z článků vyzařuje euforie autorů článků i samotných vojáků, jež si mysli, že válka bude rychle vyhraná. Ke konci války se počet zpráv zmenšuje, převládají články pro širší okruh veřejnosti.