neděle 13. dubna 2008

ČESKÁ EGYPTOLOGIE VE XX. STOLETÍ

S počátky české resp. československé egyptologie je spjato jméno pardubického rodáka Františka Lexy (narozen roku 1876). Lexa byl mužem různorodých zájmů. Jeho kariéra začala v Hradci Králové, kde působil jako gymnaziální profesor matematiky a fyziky. Zajímal se také o filosofii a psychologii, díky čemuž se dostal až k psychologii písma-jeho vzniku a vývoji. Bylo jen otázkou času, než se jeho odborná pozornost zaměřila na staroegyptské hieroglyfy. Byl tedy v podstatě samoukem. Později navázal kontakty s významným orientalistou Rudolfem Dvořákem a díky němu se seznámil s mnohými výbornými egyptology v Berlíně a Štrasburku.
K rozvoji naší egyptologie velmi přispěl také vznik Československé republiky, jelikož prezident Masaryk pochopil důležitost oboru pro prestiž státu. Právě ve 20.letech vyšly Lexovy knihy o egyptské literatuře a náboženství, které jsou prvními československými egyptologickými odbornými pracemi. V r. 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář. A roku 1927 byl František Lexa jmenován profesorem egyptologie téže univerzitě. Díky Lexovi došlo v roce 1958 k velevýznamné události: k ustanovení samostatného egyptologického pracoviště-dnešního českého Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze a rok později v Káhiře, jehož prvním ředitelem se František Lexa až do své smrti (1960) stal. Nelze zde opomenout ani Lexovo životní dílo, Démotickou gramatiku-sedmidílnou mluvnici tzv. démotštiny a mnoho dalších.
František Lexa během svého odborného působení vychoval řadu skvělých žáků. Patřil mezi ně i Jaroslav Černý-velký odborník na hieratické písmo a tzv. novoegyptštinu. Jeho zájem o egyptologii se formoval již na gymnáziu. Roku 1917 začal studovat u profesora Bedřicha Hrozného dějiny Předního východu, v roce 1919 přešel na egyptologii. Na Lexovo doporučení se roku 1925 stal spolupracovníkem Francouzského ústavu orientální archeologie v Káhiře. Je spjat také s pracemi v lokalitě Dér el-Medína. Profesor Černý ve své profesní kariéře pokračoval po roce 1948 v anglickém Oxfordu, působil i v Londýně. Zemřel v Oxfordu roku 1970 (bylo mu odebráno československé občanství).
Dalším žákem Františka Lexy byl Zbyněk Žába. Byl velmi jazykově nadaný, začal tedy studovat klasickou filologii na Karlově univerzitě. Po skončení 2. světové války však přestoupil na studium egyptologie. V 60. a 70. letech minulého století vedl výkopové práce v Núbii a egyptském Abúsíru (lokalita nedaleko Káhiry). Je také autorem prací o egyptské literatuře, astronomii, historii a právu. Zemřel roku 1971. A jeho domácí knihovna přešla do rukou egyptologického ústavu. Momentálně knihovna obsahuje
Světový kredit československé egyptologie významně stoupl v 60. letech 20. století v souvislosti se záchrannými pracemi při budování asuánské přehrady v Núbii. Stavba přehrady měla svá pozitiva i negativa, pro nás je však důležité, že její stavbou došlo k ohrožení staroegyptských památek v této oblasti, které ukazovaly odrážení vlivů africké a egyptské kultury. Prioritou tedy bylo je zachránit v největším možném množství.
V roce 1960 tedy egyptská vláda a organizace UNESCO požádaly svět o pomoc při záchraně egyptského ( resp. núbijského) kulturního dědictví. Nedávno založený československý egyptologický ústav neváhal a využil šance, která se mu naskýtala, takže se v letech 1961 až 1965 do Egypta vydalo pět československých vědeckých výprav pod vedením profesora Žáby a jejich práce patřila k nejlepším. Mnoho cenných nálezů dostal československý stát od Egypta darem jako vyjádření vděčnosti za poskytnutou pomoc, čímž došlo k nezanedbatelnému obohacení sbírek pražského Náprstkova muzea (československé nálezy jsou k vidění i v muzeu v Asuánu a v Egyptském muzeu v Káhiře). Což však je důležitější, tento úspěch otevřel české egyptologii cestu k výzkumům v proslavené lokalitě Abúsír.
V r. 1975 se vedoucím (od r. 1981 ředitelem) ústavu stal MiroslavVerner, který jej vedl do roku 2000. V současnosti práci ústavu vede Břetislav Vachala. V roce 2000 vzniklo České národní egyptologické centrum pod vedením Ladislava Bareše. Cílem egyptologického centra je podpora bádání v České republice i příštích letech.

Dále bude pokračovat kolega.


Literatura:
- http://egypt.cuni.cz
- http://egyptologie.cuni.cz
- Vachala, B.: Staří Egypťané. Praha 2001.

Žádné komentáře: