neděle 13. dubna 2008

Historická pracoviště v okolí mého bydliště

Hradisko Podobora
- nalézá se v Chotěbuzi nedaleko Českého Těšína
- jde o výšinné bikulturní hradisko, doposud jedno z nejlépe zachovaných na našem území.
- hradisko a jeho akropole byla vybudována lidem lužických popelnicových polí v halštatském období 800 - 750 let před n.l. až 500 let před n.l.
- slovanská přítomnost zde je prokázána od poloviny 8. stol do třetiny 11. stol.
- už více jak dvacet let soustavná vědecká a badatelská práce přinesla velmi slušné výsledky s velmi vypovídající hodnotou, umožňující vytvoření relativně spolehlivé představy o původní podobě této významné památky naší minulosti.
- viz : Kouřil, Pavel: Slovanské osídlení cěského Slezská, Archeologický ústav AVČR a Muzeum Těšínka v Českém Těšíně, 1994.
- archeologické nálezy jsou vystavovány v Muzeum Těšínka

Muzeum Těšínka
- se sídlem v Českém Těšíně, jinak několik poboček po celém Těšínku
- Orlová (výstavní síň):

Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla pořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910. Muzeum měnilo často zřizovatele. V roce 1928 získalo díky starostlivosti Slezské muzejní společnosti a vedení Vítkovického horního a hutního těžířstva výstavní prostory v bývalé Závodní obecní škole na Kopaninách. Slezská muzejní společnost kromě budování muzejní sbírky také pořádala národopisné slavnosti, přednášky, výstavy, koncerty… Během 2. světové války byly sbírkové předměty převezeny do Městského muzea v Ostravě. Po roce 1945 nebyla činnost muzea obnovena. Na tyto muzejní tradice navázalo Muzeum Těšínska, které dne 1. 8. 1998 otevřelo další svou pobočku v Orlové na Starém náměstí čp. 74. Ve výstavní síni jsou pořádány 3 - 4 proměnné výstavy ročně. Předem ohlášeným návštěvám pracovníci muzea zajistí prohlídku ř. k. farního kostela Nanebevzetí P. Marie s gotickým kněžištěm a deskovým oltářním obrazem (konec 15. stol.), který představuje jeden z vrcholů gotiky na Těšínku.
Momentálně probíhá výstava: Obrazy ze sbírek Muzea Těšínska

- Karviná (Výstavní síň Interklub):

Muzeum Těšínska již řadu let prezentuje výstavy a expozice v samotném historickém jádru města Karviné - ve výstavní síni na Masarykově náměstí ve Fryštátě. Své první výstavní prostory získalo v roce 1985. Městský národní výbor Karviná přenechal tehdy Vlastivědnému muzeu v Českém Těšíně k dočasnému užívání místnosti v budově Městského národního výboru Karviná - Lotyhaus čp. 95. Pro výstavní a expoziční účely bylo muzeu dáno k dispozici 5 místností v přízemí budovy o celkové výměře 114,05 m2. Dočasné užívání nebytových prostor bylo stanoveno od 1. 2. 1985, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Budova byla státním majetkem ve správě MěNV Karviná. Výstavní síň tak byla umístěna v jedné z dominant Fryštátu - na zámku, který na přelomu 18. a 19. století získal empírovou podobu a který v posledních letech prochází návratem k původní podobě.
K 1. 1. 1999 se muzeum přestěhovalo s Lotyhausu do Interklubu. K řadě předchůdců, kteří využívali tyto prostory, patřili i dobrovolní hasiči z Fryštátu, kteří byli ustaveni již v roce 1874. Objekt prošel léty řadou stavebních změn v důsledku kterých získal současnou podobu. Počátkem roku 1999 byly zahájeny úpravy objektu, aby objekt splňoval veškeré požadavky provozu výstavní síně. Práce byly ukončeny v letních měsících daného roku. 2. září 1999 byla činnost nové výstavní síně slavnostně zahájena výstavou. „Tradice hornictví na Karvinsku“. Obrovský zájem o novou výstavní síň i hornickou problematiku dokládá fakt, že do 30. listopadu byla tato výstava navštívena více než 2000 návštěvníky.
Momentálně probíhá výstava: Z historie dolování uhlí na Karvinsku

- Petřvald (Technické muzeum):

Po několikaletém úsilí a rekonstrukci objektu bývalé fary u římskokatolického chrámu sv. Jindřicha v Petřvaldě byla zpřístupněna veřejnosti 5. prosince 1997 nová pobočka Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě.
Budovu vystavěl s největší pravděpodobností stavitel O. Kment z Těšína. Tato budova byla od počátku koncipována jako sídlo faráře, protože již v roce 1837 před započetím stavby fary bylo požádáno o zřízení samostatné lokálie v Petřvaldě. Na prosbu generálního vikáře Prutka převzal hrabě Jindřich Larisch-Mönnich také patronát nad farní budovou a zaplatil stavební náklady. Později v roce 1843 dal hrabě navíc ještě vystavět kapličky křížové cesty. Po konci 2. světové války sloužil objekt jako byt. V r. 1983 bylo v této budově nově zřízeno muzeum tématicky i obsahově shodné s jeho názvem „Hornické tradice“. V roce 1993 budovu zakoupilo Muzeum Těšínska a hned poté byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Tím začíná novodobá historie budovy.
Muzeum Těšínska ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně a řadou dalších institucí v tomto objektu vybudovalo expozici technického charakteru.
Tradice hornictva na Těšínsku (stálá expozice), Nejskromnější umění. Pohlednice s Petřvaldu a okolí a Od husího brku k PC

- Český Těšín (výstavní síň):
Budova v celkové rekonstrukci, ale výstavy jsou zpřístupněny.
Momentálně probíhá výstava: Obrazy z minulosti Těšínského Slezska (stálá expozice); Učitelé, vlastenci, historici… ;Ten vánoční čas

- Jablunkov (výstavní síň):

Muzejní tradice v Jablunkově sahají do pol. 19. stol., kdy díky místnímu tkalci, básníku a sběrateli Adamu Sikorovi, vzniklo rodinné muzeum, které veřejnosti zpřístupnil jeho syn Štěpán Sikora. Muzeum existovalo do roku 1938. V roce 1922 zde bylo také otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti v Jablunkově. Muzeum ukončilo svou činnost na počátku II. světové války. Poválečné pokusy o obnovení muzea byly již neúspěšné.
Teprve na prahu nového tisíciletí se Jablunkované, díky pochopení městských radních, dočkali muzea. Ve spolupráci Muzea Těšínska, MěÚ v Jablunkově a majitele objektu - pana ing. Zbyhněva Sikory, vznikla nová muzejní instituce, která je zároveň novou pobočkou Muzea Těšínska se sídlem v Českém Těšíně. K prezentaci dlouhodobých tematických výstav, jejichž problematika je bezprostředně spjata s městem a okolními obcemi, je určena výstavní síň. Stálá expozice je zaměřena na historii a lidové tradice města Jablunkova a jeho blízkého okolí.
Momentálně probíhá výstava: Z minulosti Jablunkova a okolí, Plícní sanatorium v Jablunkově

- Muzejní knihovna Silesia:

Knižní fond obsahuje několik ucelených knižních sbírek. Z hlediska regionálních dějin mají mimořádné postavení staré náboženské tisky, literatura a podrobná časopisecká produkce v Těšíně v 19. stol. Z poznámek na titulních listech lze usuzovat, že se součástí knihovny staly menší soubory knih vzdělávacích spolků, na konci 19. a počátku 20. stol. dokonce spolků hudebních. Po obsahové stránce je složení knihovny toto: statistické příručky, adresáře, kalendáře, noviny a časopisy jako historický pramen, historická literatura k dějinám Slezska, literatura ke kulturním dějinám a umění, beletrie, týkající se regionu, přírodovědná literatura.
Součástí knihovny je významná sbírka Třanovského tisků uspořádaných nebo přímo napsaných Jiřím Třanovským (1592-1637). Tento evangelický kazatel, původem z Těšína, má význačné místo v české humanistické kultuře. Jeho básnická, sběratelská, překladatelská i skladatelská tvorba překračuje rámec náboženské tvorby. Výrazně přispívala k zlidovění kultury i k udržení českého jazykového povědomí a to zejména zde na Těšínsku a na Valašsku. Pozoruhodnou sbírkou v Muzeu Těšínska je soubor kramářských písní, jež se šířily na Těšínsku z Moravy a měly většinou náboženský charakter a byly vytvořeny v duchu smíšené barokně romantické estetiky. Svědčí o tom např. rukopisný zpěvník z r. 1752. Tato umělá píseň se stala též odrazem společenských a sociálních poměrů. Obsáhlá je též sbírka tiskovin k česko-polskému sporu o Těšínsko.

- Havířov (výstavní síň Musaion):

V roce 1960 vzniklo z iniciativy MěstNV v Havířově a za odborné spolupráce Slezského muzea v Opavě v Havířově Muzeum socialistické výstavby. V nově založené instituci se měla soustřeďovat dokumentace o městě a okolí. V roce 1961 připravilo první stálou expozici „Léta, desetiletí, staletí města Havířova“. Záměrem autorů bylo poskytnout co nejvíce vlastivědných informací lidem přicházejícím z nejrůznějších oblastí republiky do nového města. V roce 1963 došlo k reorganizaci muzejní sítě v Severomoravském kraji a z okresních muzeí se staly Vlastivědné ústavy s okresní působností. K ústavu v Českém Těšíně byla nově připojena muzea v Havířově-Životicích a v Havířově-Městě. V r. 1973 došlo k opětovnému odloučení poboček, které připadly Muzeu revolučních bojů v Ostravě. V důsledku listopadových událostí roku 1989 Muzeum revolučních bojů zaniklo a tyto pobočky se vrátily opět pod správu českotěšínského muzea, které od roku 1990 nese název Muzeum Těšínska.
Momentálně probíhá výstava: Zima na Těšínsku

- Dále součástí Muzea Těšínska je Kotulova dřevěnka(postavena roku 1781, poslední stavba
tohoto druhu v Havířově) a Památník životické tragédie
- publikační činnost: Těšínsko, Studie o Těšínsku (periodikum), aj.


Státní okresní archív Karviná
K 1.1. 2004 SOkA Karviná eviduje více než 4 km archiválií, což představuje 122 776 evidenčních jednotek tj. úředních knih, kartónů spisů, listin a fotografií, map a plánů, mikrofilmů a jiných archiválií. Celkem se jedná o 1 014 archivních fondů a 402 archivních pomůcek.
K nejcennějším a zároveň nejstarším archiváliím patří pergamenové listiny a rukopisy městských knih, které se dochovaly ve fondech archivů měst a obcí již od druhé poloviny 14. století. Tyto listiny představují především privilegia měst, obcí nebo měšťanů, udílená nejen těšínskými knížaty, ale i císaři , králi a biskupy. Nejstarší je pak biskupská listina z 18. února 1377, která potvrzuje nadaci těšínského knížete Přemka farnímu kostelu ve Fryštátu. Mezi nejstarší dochované knihy patří Knihy počtů města Fryštátu a Těšína, které zachycují hospodaření těchto měst v období raného novověku. Významným pramenem k poznání dějin města Fryštátu je také Kniha kupů a smluv z let 1541 - 1818, kde jsou zapsány důležité smlouvy, majetkové převody, spory mezi měšťany nebo testamenty. Další úseky městské správy zachycují zápisy městských zastupitelstev a rad dokumentující správní, hospodářské a katastrální změny a také demografický vývoj.
Rozsáhlé společenské a ekonomické přeměny Karvinska, Bohumínska a Těšínska na přelomu 19. a 20. století lze sledovat ve fondech okresních úřadů bývalých politických okresů Fryštát, Český Těšín (Těšín) i Bohumín z let 1850 - 1938, zvláště v dobře dochovaných presidiálních spisech. Najdeme zde nejrůznější statistické materiály, spisy státoobčanské a domovské příslušnosti, živnostenské a stavební spisy. O hospodářském rozvoji vypovídají materiály o vzniku a rozšiřování šachet a jiných průmyslových podniků.
Informace k dějinám školství se objevují ve statistikách škol, výkazech o stavu žactva a učitelů, obsažených ve fondech měst a obcí, okresních úřadů, okresních školních výborů i jednotlivých škol.
Zpracované fondy Děkanství Fryštát a Karvinná a fondy jednotlivých farních úřadů poskytují řadu cenných informací, nejen z dějin katolické církve, ale také z dějin měst a obcí i školství.
Období německé nacistické okupace dokumentují spisy tzv. Landrátu Těšín, bürgermeisterů, amtskommissarů, německých spolků, které nás informují o transportech Židů do koncentračních táborů, o násilném poněmčování těšínského obyvatelstva apod.
Poválečné období lze studovat ve fondech okresních, městských a místních národních výborů, které podrobně zachycují územní i správní změny, školský, kulturní a hospodářský rozvoj obou okresů Karviná i Český Těšín. O zemědělském hospodaření, vzniku jednotných zemědělských družstev a státních statků, se dovídáme ve fondech okresního národního výboru, okresní zemědělské správy i v samotné agendě jednotných zemědělských družstev.
Bohatý spolkový život na celém Těšínsku se objevuje nejen ve spolkové agendě okresního úřadu a okresního národního výboru, ale přímo v dochovaných materiálech jednotlivých spolků kulturních, školních, náboženských, tělovýchovných, podpůrných aj.
Doplňujícím pramenem pro studium historie jsou archivní sbírky a pozůstalosti. Vznikají shromažďováním písemných či jiných památek. Mezi takové patří např. sbírka pečetí, pečetidel, razítek, plakátů, map a plánů. Jednou z nejvýznamnějších je sbírka kronik, kterou tvoří kroniky jednotlivých obcí a měst okresu, kroniky škol, spolků aj. Bohatým zdrojem informací je rovněž sbírka obrazového materiálu - fotografií, negativů a pohlednic. Nově byla vytvořena sbírka videokazet a multimediálních CD.
- výstavy ve foyer (každé půl roku – malby, fotografie, plastiky aj.)
- výstavní síň s výstavou na určité téma např. Rod Larisch-Mönnichů na Karvinsku nebo Vzpomínky na starou Karvinnou, První lázeňská sezóna, Příjezd prvního vlaku, Fryštát v archivních dkomuntech aj.
- Archiv poskytuje výpisy z archivních materiálů, týkající se:
věznění a perzekuce, prohlášení za mrtva, restituce, konfiskace, potvrzení zaměstnání, nucené práce, státoobčanské agendy, vyhledávání stavebních a kolaudačních protokolů.

- badatelna je zpřístupněná široké veřejnosti pouze v pracovní dny
- také vydavatelská činnost pracovníků vztahující se k výstavě a nejenom (např.: Pět let v nové budově, Rod Larisch- Mönnichů na Karvinsku, Zaniklý svět(Historie staré Karviné) aj.
Okomentovat