úterý 31. března 2009

travel & party

To byl zas víkend..úplně na roztrhání těla:-).. ale nebojte, jsem v pořádku.. jenom to cestování mi dalo zabrat... jinak víkned byl báječný...není nadto být s někým, koho opravdu milujete..a jste šťastný, že můžete být právě s ní!!! Jenom mě mrzí, že můj olomoucký výlet byl takový krátký.. takže se omlouvám všem, které jsem stihl jenom pozdravit..a neměl s nimi příležitost více si podiskutovat.. mrzí mě to přátelé..ale noc byla krátká a mě povinnosti do Krakowa zpátky volaly.. někdy příště..slibuji, jako že jsem bývalý skaut!

Na večírek jsem se strašně moc těšil!!! Nevím, zda to bylo vidět nebo ne, ale měl jsem velkou radost, že jsem Vás zase viděl, přátelé...ten měsíc samoty a samostudia byl sice hezký, ale chyběl mi konakt s Vámi, takže načasování večírku nemohlo přijít v lepší moment. Ne žebych zde neměl nikoho s kým se můžu pobavit o všem možném, třeba dneska je erasmácká party, kde bych mohl být, ale já radši trávím večer na pokoji..s icq a Sealem a svým blogem. Nějak nemám chuť se vázat a tvořit něco, co nemá smysl.. Ale zpět k večírku. Byl úžasný..a já si ho moc užil!!! Fakt díky všem, že se ho zase podařilo zorganizovat..byl to velice příjemně strávený večer.. možná příště bychom si mohli i více zantančít, co Ty na to andílku?? Jsem rád, že jsi se mnou byla!!! 

Jen mě tak napadlo, že při těch tanečních vystoupeních převážně děvčat (tj. Sanniones a břišní tanečnice) jde čím dál, tím více o obnažování těla..a tak, zda to nepovede k objednání stritýzu na Historický večírek roku 2010?? nebo se toho ujme nějaká historička..v dobovém kostýmu(třeba sexy soustružnice:-) ), aby to bylo echt historické?? hezkých slečen na katedře je víc než dost..nebo se pletu??


pátek 27. března 2009

Odcinek 26.: drog powrotna i rodzące się nowe krakowskie niespodzianki..

Jestem w domu..wybieram się do Ołomuńca, a dopiero potem pojadę zpowrotem do Krakowa. 
Jednak muszę przynajmniej jednym zdaniem opowiedzieć o dzisiejszej powrotnej podróży do Karwiny. Jak poprzednio 6:30 byłem już  w pociągu, miałem jeszcze 23min zanim ruszymy wstronę republiki. Przedtem jechałem sam w cupeé, ale dzisiaj nastąpiła taka zwarta grupa Kanadyjczyków. Każdy po jednym kufrze na kółeczkach, plecak.. i jogurt na śniadanie. No nie było za dużo miejsca, wciąż między sobą gadali, ale co mnie zaskoczyło, było iż przynajmniej 6ludzi z jejich grupy widziałem ubranych w dres (tepláky). Nikdy nie słyszałem, żeby to był pewien znak czy tradycja narodowa:-) Ale inaczej droga przebiegała spokojnie..

Jestem ale ciekaw, jakie niespodzianki mi przyszły tydzień Kraków przygotuje. Przynajmnej wiem o dwóch. Na Rynku Głównym wczoraj, jak grzyby po deszczu, wyrosły takie małe drewanianne domki. I przypuszczam, bo coś mi mówi, że na takie targi wielkanocne się Kraków przygotowywuje.  O ile mam rację, to na Rynku będzie naprawdę duży tłok!!!

Drugą sprawą jest lodówka. Nowy współlokator mi wczoraj mówił, że jest jakaś lodówka do odkupienia za kilka złotych. Oczywiście się zgodziłem i mniejmy nadzieję, że jak przyjadę we wtorek w nocy, to lodówka, już będzie ustawiona!

Dozobaczenia w poniedziałek!!!

microUSB - jediné co nám zbude, ptž jinak šťávu do telefonu nenabudem!

V posledních Mobilitách (3/09) jsem četl, že výrobci mobilních telefonu se na letošní barcelonské přehlídce letošních inovací zavázali, že od roku 2012 budou mít všechny mobilní telefony jeden konektor pro nabíječku. A já si dávno už říkal, proč jsou takový idioti a použivají jiné nabíječky, nemluvě o různých druzích v rámci vlastních produktů. Jen by mě zajímalo, kdo s tím příšel dřív, resp. mě předběhl a shrábnul za to peníze, když to byl můj nápad:-)

(online verze článku:

čtvrtek 26. března 2009

Díl 25.: první měsíc s Mr. Erasmus

Aniž bych si to uvědomil, tak dnešní příspěvek je 25. v pořadí z mého pobytu v Krakově a já se rozhodl trochu bilancovat nad svým prvním měsícem stráveným v "cizině".

Za pravdu mi dají asi všichni ex-erasmáci, že počátky bývají pletencem euforie a strachu o vlastní bytí a exitenci na cizí univerzitě. Já na tom byl podobně. Těch několik prvních chvil, když jsem vystoupil z vlaku, bylo nádherných. Měl jsem pocit (a ten pocit prakticky přetrvává), že se můj život (z)mění. Samozřejmě po několika hodnách pobytu v Krakově na mě dýchla realita byrokracie a ta prvotní, nevinná euforie byla tatam!!! Nic však na tom němění, že jsem nijak onen měsíc nepromarnil (i když někdy jsem měl takový pocit). Rozvrh na Instytutu Historii mám celkem obstojný, sice každý předmět ukončený zkouškou, ale když si vyskakuji, že chci studovat v polštině, tak si nesmím stěžovat, že?:-) 

Samozřejmě být v takovém krásně historickém městě a nechodit po pamětihodnostech by byl hřích. Tudíž viděl jsem několik desítek expozic v několika muzeích, byl 5x na Wawelu, mé oči spatřily tolik kostelů z blízka i daleka, že bych mi nikdo nevěřil.. a v centru města jsem prakticky denodenně!!!

Jedním z cílů mého krakovského pobytu je sběr pramenů a literatury k diplomce, což podle dosavadních výsledků musím konstatovat, že vše probíhá v dobrém tempu, i když bych mohl přidat:-) ale jak říkávám, všechno má svůj předem určený čas!!!

Co se týče kontaku s ostatníma erasmákama, tak musím říct, že je za poslední 3týdny nulový. Naposled jsem je viděl na Welcome Meeting Party a připouštím možnost, že je do konce svého pobytu neuvidím, ale nikdy neříkej nikdy (nabídky na erasmácké akce mi stále chodí:-))

Taky jsem si koupil za ten měsíc koupil 5 knížek v antikvariátech. Těch a jim podobných obchodů je zde spousta, takže moje krakovská knihovnička se nejspíše ještě rozrostě o několik kousků (při tomhle tempu tak min o 15ks) :-)

Na jídlo si stěžovat nemůžu, v jídelně mi chutná. Tradiční krakovské obwarzanki jsem si také oblíbil a hladem zde netrpím, když polská kuchyň je podobná té české a obzvlášť mně je blízká. Co se týče cen v obchodech, tak to záleži od druhu kupovaného, ale jinak je všechno srovnatelné, takže i měsiční náklady na život v Krakově jsou prakticky stejné jako pro studenta v Olomouci (možná trošičku nákladnější je zde život, ale je to max v řádě desítek korun na měsíc).

No koleje jsou sice kapitola sama pro sebe, takže o tom se nemá smysl ani zmiňovat. Každé bydlení je o něčem jiném, soužití, návyky etc. 

Takže abych to nějak tak stručně shrnul:
- nebydlí se zde špatně
- jídlo je zde v pohodě
- škola mi zatím vyhovuje
- v knihovnách jsem našel zatím vše, co jsem potřeboval
- tak nějak jsem si zvyknul
- ale chybí mi domov i Olomouc
- ...

Já ten měsíc hodnotím kladně, i když přes ten počáteční boj o rozvrh..tak jsem zde spokojený (samozřejmě ne natolik..ptž nemám zde své Slunce života, rodinu, přátelé etc.).

Nechám se překvapit jaký bude následující měsíc...

středa 25. března 2009

Díl 24.: Den plný překvapení...

Dnešní den si pro mně nachystal spoustu překvapení. Začlo to prakticky už včera večer, když mě začlo bolet bříško..zřejmě změna prostředí, vydatného jídla po oslavě narozenin, málo spánku bylo příčinou, že bříško bylo bolavé a já se tudíž moc nevyspal. Ráno však už bylo všechno v pohodě a vyrazil jsem po krátké a lehké snídani do školy. Tam mně čekalo další překvapení, hodný a velmi erudovaný pan vyučující nám sdělil, že se v tomto semestru sejdeme ještě dvakrát, což je super (až na to, že musím načíst literaturu ke zkoušce:-( ). Po škole jsem se šel na oběd (palačinky s tvarohem a šlehačkou..mňamka:-)) a taky jsem chtěl si vyměnit knížky v univerzitní knihovně. O způsobu výpůjček jsem již psal, co jsem ale netušil a ani mě to nijak nenapadlo, že po půl2 bude v knihovně nával. Tudíž když jsem dorazil po výborném obědě do knihovny, byl jsem nucen se zařadi do 6m dlouhé kolony čekajících studentů na své objednané knížky, i když se mi zprvu zdálo, že kolono prakticky stojí v místě..tak po 15min jsem se dostal ke slovu. Vyměnil jsem čtyři kusy za čtyři kusy a vrátil jsem se na pokoj. Zde mě čekalo, další překvapení..jedna z knížek, kterou jsem si objednal, jak jsem později zjistil, má dvě části..no a já si k mé smůle objednal tu první a kapitoly, které bych si rád přečetl jsou z té druhé. Zmatek nad zmatky, sice v online katalogu byly dvě signatury, ale jak mám vědět, že se nejedná o stejnou knížku. Takže dneska jim půjdu poděkovat za jejich námahu:-) No ale den překvapení pokračoval, komunikoval jsme s Olomoucí. Bohužel nemůžu sdělovat podrobnosti, neb se to týká i třetích osob a mohli by se cítit poškození:-) Ale můžu napsat, že problém byl vyřešen k oboustranné spokojenosti. Takže i já jsem spokojený, že vím na čem jsem, neb jsem dlouho trnul, zda jsem něco neudělal špatně. Večer se nesl v duchu trochu monotonnosti poslední dnů, takže jsem se rozhodl k ráznému opatření a k mému vlastnímu překvapení (venku bylo pod nulou a kosa jak prase) jsem vyrazil do města na krátkou procházku (byla jednak podmíněna zimou, ale také tím, že můj Andílek se mnou chtěl skajpovat:-)) Takže jsem se kolem 9vrátil a po dvou hodinách jsem usnul únavou, avšak umytý a obelčený do pyžámka!!!:-)

úterý 24. března 2009

Díl 23.: The Mixture of Languages!

Než jsem přijel do Krakova, tak jsem již delší čas věděl, že se moje velmi dobrá kamarádka chystá ze studijních důvodů na výlet do Polska (a mj. i do Krakova). Minulý čtvrtek ta situace nastala, i když po předchozí diskuzi jsme se bohužel vidět neměli (z různých důvodů), ale náhoda je blbec a potkali jsme se na Wawelu. Prošel jsem se s jejich skupinkou až na náměstí a byl jsem rád, že jsme se potkali. Oni šli do kavárny a já na oběd, ale domluvili jsme se na večer. 

Nevím proč, ale myslel jsme si, že na to pivko půjdeme jenom my dva. A že si v klidu pokecáme, pač jsme se dlouho neviděli a nějak nebyl čas i jinými způsoby. K mému lehkému zděšení jsme na druhý pokus zapadli do klubu, kde kromě nás dvou byla i její spolužačka a šest Američanů. Hudba hrála dost nahlas, takže dorozumět to byl pro mě nadlidský výkon, ale zvládl jsme to. 

Nejvtipnější na celém večeru a asi i to nejpikantnější byly používané jazyky. Poslední dobou mě to nějak vysiluje. Nechci říct, že mluvím plynule v pěti jazycích (protože z němčinou to není tak žhavý a ta naše regionální řeč po naszymu není zrovna kodifikovaný jazyk), ale tak připustme, že bych se bez větších problému v Evropě domluvil (i když asi někdy i rukama a nohama:-)). To člověk asi hned tak nezažije, aby na něj v jeden večer promluvili úplně cizí lidé v jejich mateřštině. Nebo se Vám to stalo?  Zapadli jsme nakonec do klubu Carpediem, usadili a já se pokoušel navázat neformální diskuzi s Američanama (takže to máme angličtinu), nebylo to tak hrozný, ale Andrew mluvil strašně moc rychle a ne všemu jsem na poprvé rozuměl, ale tak nějak jsme se vždy domluvili, nejenom s ním:-) Pak s holkama z olomoucké judaistiky jsme se bavili v češtině (ale někdy i v angličtině, aby se zbytek stolu necítil, že je nějak vytlačujeme z pole působnosti), dále tady máme obsluhu + část osazenstva v klubu (takže polština), no a aby toho nebylo málo, člověk si myslí, že když si půjde odpočinout a provést odvodňovací proces na toaletu, že bude mít na chvíli klid od všech jazyků, tak dveře rozrazí žabožrout a něco na Vás mele a Vy mi rozumíte akorát to, že si k večeři dává s oblibou žabí stehýnka.

Takže pro mě totální jazykový zmatek či lépe řečeno guláš. Ale k mému údivu jsem to ustál, i když stále mi chybí to správné anglické myšlení při rozhovoru a než se přeorientuji na daný jazyk tak uteče několik sekund..ale stále doufám, že se to poddá a bude to lepší!


Udanego dnia/ Aż se dzisio darzi/ Příjemný den přeji/ Have a nice day/ Ich wünsche Ihnen angenehm Tag! :-)

Díl 22.: O posledním čísle v občance...

Už je to prakticky víc jak týden, co jsem zde napsal příspěvěk o své krakovské voyage. Ne že by nebylo o čem psát, to ani ne, ale spíš by ty zápisy nebyly příliš obsáhlé. 

Je zde však jedna záležitost, které jsem si všiml už na záčátku mého pobytu. Tak nějak se traduje, že poslední číslo na občance znamená kolik osob v republice je nám podobných. No ne že bych na to nevěřil či věřil, ale je to zajimavá myšlenka. Každopádně já tam mám číslo 9, ale zajímalo by mě zda v republice je ještě dalších devět lidí typově podobných mně, protože si celý svůj život myslím, jak jsem jedinečný a neopakovatelně krásný mladý jinoch :-):-):-) 

No ale proč jsem o to tady začal psát. Rád si všímám drobností, lidí, co mají oblečeného, jak vypadají, jak chodí etc. Tudíž po svém příjezdu jsem začal pečlivě sledovat své nové okolí a musím říct, že jsem byl i překvapený. Jou tady klasicky typově daný lidi, jako barbíny, šamponi, feťáci-skejtáci, sestry, mniši, studenti, bezdomovci, manažaři etc. Avšak kromě toho jsem si všímal i jejich obličejů, rysů tváře, velikost uší, nosů etc. A nevěřili by jste, kolik je zde lidí podobných, ať už to čímkoliv - rysem tváům, chůzí, mluvením etc. - několika mým známým, kamarádům a přátelům v republice. ¨

Možná je to moje přirození úchylka sledovat na lidech ony nepodstatné drobnosti, které se dají následně využít (ať už to k zahájení rozhovoru s dotyčnou/dotyčným nebo k prosté diskuzi o lidech) a tudíž přeměnit v hodnotnou záležitost. A věřte nebo ne, ono to funguje!!! Dva ze tří pokusů vyjdou:-) 

Nicméně závěrem bych chtěl dodat jenom to, že ony moje náhodné "sledovací akce" mi hodně připomenou vždy domov, protože si vždy vzpomenu na nějakou událost mající spojení se "sledovaným cílem"..a vždy je to přijemná vzpomínka, když si uvědomím, že tu prakticky nikoho neznám.

A jedna rada na závěr: zkuste to taky, tak nenápadně sledovat své okolí, všímat si nepodstatných detailů(náušnic, bot, vlasů, prstenů, přívěsků, brýlí, nehtů, oblečení etc. - je toho hodně)..ono se Vám to jednou vrátí a možná si vzpomenete, jak kdo vypadal, čím byl navoněný, jaká byla jeho oblíbená barva etc. To jsou vzpomínky, které si můžeme sami vytvořit a nikdo je nám už neveme..takže se to ho nebojte..

sobota 21. března 2009

Chcete znát přesný čas??

http://www.presnycas.cz

Co limituje istnienie narodu?

".. dopóty istnieje naród, póty przeszłość jego nieustannie poprzez teraźniejszość styka się z przyszłością."

Adam Mickiewicz (1798-1855; poeta, uznany za jednego z trzech wieszczów polskich)


Rożek, Michał: Zwycięstwo Jana III Sobieskiego pod Wiedniem. Echa wiktorii. Kraków 2008. S. 131.

Pamięć historyczna narodu..

"..naród bez pamięci narodowej nie jest narodem i jeżeli ta przestanie dla niego być świętą, i on przestanie zasługiwać na imię od ojców odziedziczone.."

Kazimierz Brodziński (1791-1835; historyk i teoretyk literatuty, publicysta, tłumacz, profsedor Uniwersytetu Warszawskieho)


Rożek, Michał: Zwycięstwo Jana III Sobieskiego pod Wiedniem. Echa wiktorii. Kraków 2008. S. 131.

pondělí 16. března 2009

Díl 21.: studenstké stravování...

Nevěděl jsem před obědem zda budu psát příspěvěk, ptž jsem dlouho přemýšlel o čem bych psal... ale jak jsem vracel talíř v jídelně, tak to příšlo samo..:-)

Ne že by to, co se stalo, vydalo na celý román, to bohužel ne..spíš to byla následná asociace s obrazem, který se mi naskytl..ale později jsem si řekl, že bych se mohl pozastavit nad zdejším jídlem.

Takže tak, že - hezký počátek věty, ne? - když jsem odnášel použitý talíř k okénku, zahlédl jsem zaměstnankyně oné jídelny, jak si něco ukazují v nějakém časopise.(Pro úplnost scény doplním, že hladový dav čekal, aby si mohl objednat - ale o systému níže) Zprvu jsem tomu nevěnoval pozornost, ale když už jsem talíř položil na okénko a odcházel jsem zpět na pokoj, uviděl jsem, že to nebyl časopis, ale katalog z avonu! A tu se mi vybavila už legendární povídka o bývalé sekretářce naší katedry, která si v pracovní době objednávala svetříky s benettonu. Tak mě to tak nějak pobavilo. U pultu plno lidí a ony si tam prohrabují avonkatalog:-)

Tak jist víte, či nevíte Polsko je v cenové relaci blízké Česé republiky. Jsou zde věcí dražší nebo naopak levnější, ale výrazně ušetřit se, podle mně, nedá. To stejné je i s jídlem, moc ušetřit se nedá, ceny jsou srovnatelné ve výsledku (jednotlivé produkty můžou být levnější, ale i dražší). Co se týče stravování v Krakově, tak s tím není problém. Cracow is big city! Takže na každém rohu na razíte na hospu, restauraci, pizzerku nebo v horším případě na kebab. Musíme si uvědomit, že Krakov je turisticky velmi atraktivní město a tudíž tomu odpovídají ceny v centru města. Při troše štěstí a hledání ušetříte pár zlotých, ale i tak se Váš oběd (polívka, hlavní jídlo, nápoj) bude pobyhovat kolem 170-250kč, což je přijatelná ceny, ale na koždodenní stravování finančně nemožné!!! Tudíže je zapotřebí hledat jiné cesty teplého pokrmu. Stejně jako v Olomouci a jiných městech existují jídelny, kde se člověk dobře nají a poměrně levně. A je tomu tak i v Krakově. Na kolejích jsou takové jídelny 2-jednu z nich jsem si velice oblíbil. Vaří dobře, porce jsou dostatečně velké a hlavně za přijatelné ceny v místě bydliště:-) V centru jsem také objevil podobnou jídelnu, tzv. Bar Mleczny, ceny jsou od té kolejní jídelny zhruba o 1-2zlaté větší, ale i tak se pořád najíte za příjemnou cenu, např. 60kč za kuřecí řízek, brambory a salát (v restauraci by jste zaplatili min jednou tolik). 

No ale abych se vrátil k té kolejí jídelně, alespoň několika málo slovy. Cesta je k ní klikatá, člověk by si myslel, že tam nikdo nevytřel už hezkých pár let, ale jakmile vstoupíte do místnosti, tak se rázem ocitnete v jiném prostředí. Výber jídel je velicé pestry..od polívek jako je např.: boršč, žurek, rajčatová etc. přes pirohy, lívance až po maso na různé způsoby..vepř. či kuřecí řízky, holoubky, játru etc. etc. etc. Nedílnou součástí polských jídel jsou saláty, na výběr je asi z 12druhů denně.  Do toho jsou ještě nachystána menička za necelých 60kč, což je vynikající cena. Takže nabídka je kvalitní a pestra. Sice se i zdá, že to v jídelně je trochu blbě řešeno s logistikou, ale to nemá smysl vysvětlovat. Důležité je, že když si objednáte a zaplatíte, dostanete se do tzv. lhůty čekací, nebo jak by řekl dr. Podolský..budete v očekávání :-) A to proto, že se ta objednávka musí nejdrív uskutečnit, ale nebojte .. netrvá to dlouho:-) po pár minutách dostanete svoje jídlo, pro které si zajdete k pokladně (takže trochu změna od většiny jídelen). Ale jinak příjemná atmosféra. Takže když budete v Krakově doporučuji navštívit: Jadłodajnia, ul. 3 Maja 5, 30-063 Kraków (1.patro budovy kolejí Żaczek, vchod z levé strany, dveře za vchodem do divadla Reduta, 15min chůze od centra).

Dobrouchuť:-)

W przededniu wojny zimowej...

Premier Finlandii Cajnander uznał za stosowne (26 listopada 1939) przestrzec rodaków przed zbliżającym się konfliktem ze Związkiem Radzieckim o to tymi słowami: "..musimy się nauczyć orać nasze pola z karabinem na plecach!".

(Kastory, Andrzej: Finlandia w polityce mocarstw 1939-1940. Kraków 1993. S. 51.)

neděle 15. března 2009

A jiný klasik zase řekl:

"... s holkama je to různý... každý den maj jinak blbou náladu.."

Odcinek 20.: kotlet schabowy po wysiłku wzrokowym:-)

Cześć moi kochani!

Dzisiaj był bardzo ciekawy, interesujący, zarazem nie zwykły, troche ponury (pogodą), ale inaczej wizualnie wyśmienity dzień. Po superekstra długim porannym prysznicu i serku podlaskim:-) poszedłem do chyba najciekawszego muzeum, w którym kiedykolwiek byłem. 

Otóż zwiedziłem Muzeum Czartoryskich (http://www.muzeum-czartoryskich.krakow.pl/). Jak pisałem poprzednio, to w niedziele mam większość tutejszych muzeu wstęp darmowy (no to się oczywiście przejawi nad ilością zwiedzających). O tym muzeum już słyszałem dużo wieści, dobry refenrecji i wiedziałem, że będzie dobra zabawa..ale było jeszcze lepiej. Nie ma sensu opisywać, co wszystko widziałem, bo tego naprawdę było dużo. Wiele cenionych przedmiotów sztuki, malarstwa, wojskowości itp. W muzeum jest podzielone na kilka pomiszczeń, chyba najciekawsze dla zwiedzających są ekspozycje starożytności oraz słynny Gronostaj:-) Choć mam pewne zarzuty do muzeum, bo niektóre eksponaty były mało opisane, czy wogóle (a szkoda, ponieważ niektóre były naprawdę ciekawe), albo w takim miejscu, że trudno było przeczytać. Panował w tych opisach taki mniejszy chaos..ale cóż, ja tego nie zmienie!!! - to się tyczy głównie pierszwej i częściowo drugiej części ekspozycji w muzeum. Ale tak generalnie rzecz biorąc, że chociaż spędziłem w muezum przeszło dwie i półtory godziny, to mnie się bardzo podobało!!! Namiam gorąco do zwiedzenia, nie zapomniane emocje. Przy niektórych obrazach stałem i kilka minut. Naprwdę świetne..dla kunsthistoryka, malarza, historyka to jest miejsce, które musi zwiedzić bawiąc się w Krakowie. Ponieważ sądze, że być w Krakowie i nie zajrzeć do tego muzeum, to jak by się było w Pradze i nie poszło by się na Rynek św. Wacława!!!

Drugłą część mej wycieczki wypełniło zwiedzanie grobowców wawelskiej katedry. Chyba jak dla kogo..ale nie wszyscy chyba nie zrozumią, jak ważne to jest miejsce dla milionów Polaków.. Również dla tych, co nie znają historię, tak te grobowce muszą być tylko kamieniem, marmurem czy też metalem skrzynie upodobnione i na podłodze osadzone. Niemniej jednak dla to było znów wielkie przeżycie, przechodząc obok ostatniego spoczynku takich ludzi jak Władysław Sikorski, Jan III Sobieski, Zygmunt IIi Waza, Władysław IV Waza czy też Józefa Piłsudskiego. Naprawdę wielkię przeżycie..więc jak będziecie mieć okazję zwiedzać Wawel, to kupcie sobie bilet (5PLN-ulgowy-łącznie dzwon, grobowce i muzeum).. nie są to wyrzucone pieniądze, ani zagubiony czas. Naprawdę warto!!!

No i w końcu mnie dopadł i głód, więc koło 14 wróciłem do akademiku i w tutejszej jadalni zamówiłem, bardzo smaczny kotlecik schabowy (vepřový řízek), ziemniaczki i sałatkę. Po tej wspaniałej wycieczce, to było wyśmienite danie..

Bądźcie silni i zdrowi, niech żaden smutek Was nie męczy. Cieszę się na wieczorek:-)))

...A Polska..

"... A Polska powinna trwać wiecznie..." 

Wincenty Witos (1874-1945) 
trzykrotny premier IIRP, czołowy działacz PSL "Piast"

Nowo kategoria blogu!

Potrzebowoł jo se wygooglić jednom informacje, a przy tej okazji naraził jo na fcipnóm adrese, a tak mie napadło założyć nowóm kategorie na moim blogu. Bydzie se nazywać: inteligencja tryska z pyska, a bydym do ni umieszczać gupoty, wcipne hlaszki i inne kóniny, kiere nóndym w internecie albo se z nimi spotków w realnym życiu.

No tak adresa,  o kierej jo spóminoł wyży:

sobota 14. března 2009

Odcinek 19.: wiosna za oknami a na Rynku turystów, że się szło tłokami:-)

Żeby się pozbyć długości dźwięków samotności, to po zporządzeniu fotokopii książki i po pysznych naleśnikach królewskich poszedłem na miasto. 

Postanowiłem, jak uprzednio przyrzekłem, zrobić kilka zdjęć krakowskiej dawnej drogi wawelskiej. Jak pisałem już o Erasmus Sightseeing Tour - Old Town, nie była zbyt dobra pogoda, to ani dużo zdjęć nie zrobiłem. Dzisiaj ale od rana świeciło słoneczko..i jak mi powiedział mój anioł ukochany, nie siedź cały dzień na pokoju..idź zwiedzać. OK! Pogoda naprawdę dzisiaj dopisywała, chyba wiosna się w Krakowie budzi..i to dobrze!!! Z tym słoneczkiem, jak już to bywa, ze swoich domów, hosteli, wynajętych mieszkań wyszli turyści, szkołne wycieczki etc. Na Rynku Głównym chyba nie było 2m kw. pustki..wszędzie tłoki, fotoaparaty, uśmiechy na twarzy i kulające się złotówki ... 

Początek drogi zacząłem u Barbakanu i Bramy Floriańskiej, gdzie są ostatnie widocznie ślady fortyfikacji Krakowa (ostatni mur i trzy wieże; dzisiejszy park Planty jest zbudowany w miejsu byłych baszt i bram miejskich). Ale jeszcze przedtem drogą ku bramie zrobiłem zdjęcie pomnika Mikołaja Kopernika (który mieści się przed budynkiem Collegium Witkowskiego, czyli Instytutu Historii). Następnie poszedłem Floriańską i Grodzką na Wawel. Na jednym ze zdjęć jest makieta już nie istniejącego Kościoła Wszystkich Świętych. Ono z tymi kościołami w Krakowie bywa różnie, ale istotne jest, że są na każdym kroku. Stary..nowy..obojętne..one są poprostu wszędzie, katolickie, ewangelickie, żydowskie etc. W głowie mi się nie mieści, że ich jest tu aż tyle!!!

Zakończenie wycieczki na Wawelu był wyśmienity pomysł, pogoda naprawdę dopisywała, więc kupiłem sobie bilet i poszedłem do katedry dotknąć dzwonu zygmuntowskiego. A ten widok z wieży..no super było! Nie zdążyłem wejść do grobowców, ale bilet jest stale płatny, więc jutro wróce. Wawel jest bardzo spokojne miejsce, kiedy człowiek usiądzie na ławeczce i zanurzy się do wałsnego siebie, to ani nie odczuwa, że wokół niego latają spłoszeni turyści:-) Więc o ile będziecie kiedyś w Krakowie, na dzień dwa..to napewno usiądźcie i wsłuchajcie się w samego siebie, jest to niesamowite miejsce..a te widoki..no szkoda mówić!!!

Na tym linku znajdziecie wszystkie fotografie z dzisiejszej wycieczki:
jednak przepraszam za jakość, nie zauważyłem i fotografowałem cały czas w najgorszym trybie jakości mego fotoaparatu (a niektóre z nich, aniż bym chciał, wyszły troche śmiesznie).

Narazie!!!

pátek 13. března 2009

Odcinek 18.: Biblioteka Jagiellońska

Sorry, za obszerność tekstu!!!

Mogło by się myśleć, że w Krakowie u mnie nic się nie dzieje, ale tak nie jest! Rozpocząłem korzystać ze zbiorów bibliotecznych tutejszej biblioteki uniwersyteckiej. Nie chcę być wulgarny, ale zkorzystam z tego słowa..poprostu tutejszy system jest na g****!!! Myślę, że już o bibliotece pisałem w kilku zdaniach, ale repetitorium est mater stusdiorum!

Nasza Zbrojnice funkcjonuje naprawdę świetnie (a w tym kontekście i inne biblioteki, z których korzystałem, czy miałem mośliwość do nich zajrzeć). Człowiek przychodzi, w katalogu w komputrze (tj. w kompletnym katalogu publikacji i czasopism) wybiera sobie pozycję i wg sygnatury idzie do pułki, gdzie zabiera..czyta, dowolnie kopiuje itp. No znacie system, więc nie muszę więcej pisać. 

Biblioteka Jagiellońska jest naprawdę dużą instytucją, porównywalną do którejkolwiek biblioteki narodowej. Mieści się w trzech piętrach i w dwóch budynkach (zob.: http://picasaweb.google.com/benpytlik/ErasmustripDay4270209#). Na parterze w nowym budynku jest szatnia, wypożyczalnia i punkt rejestracji czytelników. No i tędy się przychodzi, nadbytek ubrań i toreb trzeba zostawić w szatni. Następnie udowonić ochronie przy schodach, że jest się czytelnikiem z płatną kartą biblioteczną i idzie się na piersze albo na drugie piętro. Między pierwszym i drugim piętrem jest jeszcze w coś rodzaju piętra, gdzie nie można wejść, są to pomieszczenia tylko dla pracowników biblioteki, gdzie są w półkach książki! Człowiek nie znający środowiska pyta się pracowników w kółko jak idiot, co zrobić, żeby dotrzeć do półek z książkami..i tu się nagle okazuje, że jako czytelnik biblioteki mam zabroniony wstęp między półki (z 80%, są niektóre pozycje w czytelniach do użycia podręcznego, ale te nie można pożyczyć do domu:-/).

Żeby znaleźć jakąkolwiek pozycję w bibliotece, trzeba iść do pomieszenia zwanego Katalog, gdzie prócz komputerów z katalogiem dygitalizowanym jest również kilkudziesięcio tysięczny system kartkowy (a ten w dodatku nie jest w pełni digitalizowany..dlaczego???). Kiedy znajdziemy odpowiednią pozycję, trzeba się nalogować przez internet na swoje konto i przez różne okna książkę wypożyczyć: albo do czytelni..albo o ile to jest możliwe do domu, czyli do wypożyczalni na parterze budynku nowego (a z tym wg mojego doświadczenia bywa różnie..bo w internecie jest naprz. napisane, że książkę można wypożyczyć do domu, ale pracownik w wypożyczalni Wam powie, że w internecie jest błąd, że tylko można do czytelni...świński bałagan!!!). A nadodatek trzeba 1-1,5 godziny czekać niż książkę będzie można odebrać...aaaaaah!!!

Jak narazie nie korzystalem z działu czasopism bieżących, więc nie mogę powiedzieć, jak to działa, ale powiem Wam szczerze, że boję się tej chwili, ponieważ nie wiem, co mnie tam czego dobrego!!!

Następna sprawa jest ksero i fotokopia Waszej pozycji wybranej. Jest do tego przeznaczony cały jeden dział biblioteki. Nie wiem, jak dokładnie to funkcjonuje, ale przypuszczam, że sam nie mogę sobie książkę tam za nieść (wiąże się z tym przenoszeniem jedna przygoda, ale to później). Trzeba mieć na ksero pozwolenie pracownika biblioteki, nie wszystko idzie kserować (nie wiem narazie wg czego to mam rozpoznać), również trzeba mieć pozwolonie (otrzymałem tylko ustne) na robienie zdjęć (ale by tylko bez lampy błyskowej).

Powiem Wam, moi drodzy, że nie spotkałem się z czymś takim. Rozumiem, że biblioteka ma swoją tradycję, zbiory bardzo cenne..i trzeba to wszystko odpowiednio chronić..ale komplikuje to pracę twórczą człowieka. Jednak nie ma innego wyjścia, jak wszystkie te (wg mnie) nie dociągnięcia akceptować i nauczyć się z nimi żyć. Ale w kurza mnie...ogromnie!!!

No i nakoniec tego smutnego odcinka, jeszcze jedna smutna przygoda. Prócz idiotycznych godzin otwarcia są i idiotyczne godziny wypożyczenia (proszę zajrzeć na web: http://bj.uj.edu.pl). Więc! W środę późnym popołudniem przez internet zamówiłem kilka książek. Bibliotekę mam "dwa kroki" z pokoja. Przyszedłem przed 19, by wypożyczyć książki. Jak się okazało do dyspozycji były tylko trzy (jedna stale była w magazynie), a z tych trzech tylko dwie mogłem zabrać, bo ta trzecia nie była do wypożyczenia .. bo tylko do czytelni. Mówiłem OK, to więc ja przyjdę jutro do czytelni! Tak zrobiłem jak powiedziałem, w czwartek rano poszedłem zaraz do czytelni, ale tam mi pracownik mówi, żadną książkę Pan u nas nie ma..a kiedy Pan zamawiał? Ja jak idiot tłumaczę mu to i owo, poszedł sprawdzić jeszcze raz, ale znów bez rezultatu. To idę zpowrotem do wypożyczalni, tłumaczę całą sprawę a ten chłopak-dioptria przynosi mi tą, która wieczorem w środe nie była. No ludzie..nie wiem, albo ja mówie jakimś innym nie zrozumiałym w Polsce językiem polskim, bo naprawdę nie wiem. Po moim krzywym spojrzeniu, poszedł szukać jeszcze raz..i odnalazł. A żeby tego nie mało, to znów mi tłumaczy, że tą książkę nie można wypoczyć do domu. Powoli mi dym wychodził z uszy!!! Ale jednak się trzymałem mocno ziemi, bo chyba by dioptrie ztracił!!! Powiadam ok i czy moge sam zabrać książkę do czytelni?? Jego uśmiech i zdziwienie, co to takiego po nim chcę, było dla mnie tak zaskakujące, że nie byłem zdolny mu tych dioptri naprawić!!!:-/ Powiedział coś w tym sensie, że tak nie można, że za 10min będzie na górze. Z malejącym atakiem serca wróciłem do czytelni. I znów było trzeba bajkę powiedzieć pracownikowi:-/ Ale naprawdę po paru minutach mi książkę przynieśli, całe szczęście! Ale na tym się to szczęście skończyło. Żeby uzupełnić o jaką książkę chodziło: no, chciałem przeczytać sobie cokolwiek o prowadzeniu walki i strategii wojennej XVII-XVIII wieku (bez tego aby człowek znał autora czy książkę to trudno się wypożycza, nieprawdaż?). No ale kiedy otworzyłem książkę na spisie treści, to ją w tejże minucie zamknąłem. I zwróciłem:-) A dlaczego? bo tam coś o matematyce i obliczeniach stratregiczynych na polu walki..a mnie to kompletnie nie interesowało i nie było to w moim zamiarze czytać.

No i co z tego wynika?? Że na książkę czekałem przeszło 12godzin a w ciągu jednej minuty stwierdziłem, że mi do niczego. A tak to funkcjonuje! Niż człowiek stwierdzi, czy ta pozycja jest odpowiednia, straci tym dużo cennego czasu!!!

God, please, bless this library!!!

čtvrtek 12. března 2009

Podsumowanie wojny polsko-bolszewickiej w 1920r.

"Gdyby Karol Młot nie powstrzymał inwazji Saracenów zwyciężając w bitwie pod Tours, w szkołach Oksfordu uczono by dziś interpretacji Koranu, a uczniowie dowodziliby obrzezanemu ludowi świętości i prawdy objawienia Mahometa. Gdyby Piłsudkiemu i Weygandowi nie udało się powstrzymać triumfalnego pochodu Armii Czerwonej w wyniku bitwy pod Warszawą, nastąpiłby nie tylko niebiezpeczny zwrot w dziejach chrześcijaństwa, ale zostałoby zagrożone samo istnienie zachodniej cywilizacji. Bitwa pod Tours uratowała naszych przodków przed jarzmem Koranu; jest rzeczą prawdopodobną, że bitwa pod Warszawą uratowała Europę Środkową, a także część Europy Zachodniej przed o wiele groźniejszym niebezpieczeństwem: fanatyczną tyranią sowiecką."

lord D'Abernon

(Davies, N.: Boże Igrzysko. Historia Polski. Tom II. Od roku 1795. Kraków 1991. S. 503.)

Jeden klasik jednou řekl:

"Na životě nejvíc miluji tu rozmanitost... Kazdej den mě nasere někdo jinej..."

středa 11. března 2009

Odcinek 17.: ranking polskich akademików - TOP TEN!!!

Drogą na zajęcia zabrałem ze stolika na korytarzu czasopismo, nie zwracałem zbytnio uwagi, co to takiego, ponieważ mi się spieszyło. No i przedchwilą przyczytałem to tutejsze czasopismo studenckie. Nie wiem, czy mogę to porównać do ołomunieckiego Žurnálu UP, ale swą treścią jest to bardzo podobne.

Otóż zaciekawił mnie jeden artykuł, pt.: "Akademiki UJ w czołówce" autorstwa Beaty Kiełbasy :-). Piszę się w nim, iż pewna orgnizacja przeprowadziła sondaż pomiędzy studentami, pracownikami na różnych stanowiskach w akademikach i wyciągnęła z tego ranking 100 najlepszych akademików (domów studenckich) w Polsce. Ja teraz, państwu, przedstawie TOP TEN THE BEST OF:-)
1.   Limba - Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego w Warszawie
2.   I DS - Uniwersytet Medyczny w Poznaniu
3.   X DS "Olimp" - Uniwersytet Łódzki
4.   DS "Żaczek" - Uniwersytet Jagielloński (tutaj teraz przebywam!)
5.   VI DS - Uniwersytet Warszawski
6.   Szpital - Uniwersytet Śląski
7.   VI DS - Politechnika Łódzka
8.   DS "Nawojka" - Uniwersytet Jagielloński
9.   II DS "Balbina" - Uniwersytet Łódzki
10. DS "Babilon" - Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej

No jak widać UJ ma dwukrotne zastąpienie w czołowej dziesiątce. No nie wiem, czy to wygrana dla mnie, że mieszkam w akademiku, który uplasował się na czwartym miejscu, ponieważ mam poważne zarzuty, co mieszkalności na pokoju! Prawdą jest, że jestem w Krakowie trzeci tydzień, ale już na pierwszy rzut oka, wchodząc do pokoju, można porównać standard, na jaki człowiek przyzwyczaił się w Ołomuńcu. Zaplecze akademiczne w Żaczku jest porównywalne i może w niektórych wypadkach lepsze niż w Ołomuńcu, ale znów bez przesady! Wszystkie akademiki mają coś lepszego, coś gorszego..trudno sprostać wymaganiom wszystkim, trzeba iść po drodze kompromisów!!! Ale generalnie rzecz biorąc to lodówka, lampka na stole i łączność z szybkim internetem, to podstawy dobrego mieszkania, a mnie nie jest wszystko w stu procentach dane:-/

Ale trochę z innej beczki. Czytając ten artykuł, to zaciekawiło mnie jak by taki sondaż wyglądał po czeskiej stronie? Może by wartało, coś podobnego zorganizować?? Co Wy na to??

úterý 10. března 2009

Odcinek 16.: żebym się na prawdę już przyzwyczaił??

Myślę, że ostatnim odcinkiem z mej wyprawy krakowskiej ani o tym myśląc, udowodniłem sobie, że się w tym dużym staroświeckim architektonicznie studenckim mieście przyzwyczaiłem. Nie chcę jednak jeszcze napisać, że się zżyłem, bo to napewno jakiś okres czasu jeszcze potrwa, ale właściwie dzisiaj, wychodząc z uczelni, uczułem się tutaj jak w domu. Choć oczywiście mi dużo rzeczy brakuje..począwszy od rodziny, do której jestem mocno przywiązany.. przez moją "koleżankę", którą bardzo kocham..przez moich kumpli, z którymi żaden kufel piwa nie jest ztraconym czasem..po tą swobodną swojskość bycia na Zaolziu czy w gruncie rzeczy w Ołomuńcu.

Wczoraj też pisałem, jaki ze mnie nie jest matador biblioteki uniwersyteckiej. Ale okazało się, że nie aż tak wielki. Książki można wypożyczać tylko w godzinach od 10(po)/9(wt-pią)-19(po-pią)/14(so). Na tym by nic dziwnego nie było, gdyby nie godziny otwarcia od8-20:20(po-pią)/15(so). Też się dziwicie, dokładnie jak ja. I wogóle nie rozumiem, tego idiotycznego czasu zamknięcia biblioteki w dni powszechne o 20:20. Ale napewno to ma swoje logiczne wytłumaczenie. Więc dopiero dzisiaj odebrałem książki z wypożyczalni. Dwie z nich sobie nafotografuję, żeby zbytnio nie obciążać portfelu za kopie:-) Ono wogóle jest z biblioteką ciekawa sprawa, ale nie chcę mi się tego wypisywać, więc jeśli chcecie to pytajcie w komentarzu pod tym artykułem, z chęcią na wszystko odpowiem.

Miałem też dzisiaj piersze posiedzenie na temat Historii wojskowości europejskiej XVII-XX w., na który się zapisałem. Było fajniacko. Dr. hab. M. Baczkowski wykładał z taką pasją (ale po czesku mi bardziej odpowiada, že přednášel z takovým zanícením), która może brakuje na czeskich uczelniach. Swój "referat" miały w dość prosty zposób ułożony, ale za to bardzo doskonale obmyślony i student sobie dużo mógł odnieść z lekcji. Jestem bardzo zadowolony, że tak dobrze wybrałem zajęcie. Zobaczymy jak mi pójdzie podczas egzaminu.

Szerokość geograficzna Małopolski, Kraju ołomunieckiego i morawskośląskiego jest mniej więcej taka sama. Więc przypuszczam, że i w Karwinie czy w Ołomuńcu jest podobna pogoda. Dzisiaj to słoneczko się drapie przez chmurki, ale te chmurki czasami dają słońcu w kość i pada deszcze i tak na zmianę jest cały dzień. Ale jak w przypadku Ołomuńca jest w Krakowie wietrzno..chyba ze wszystkich stron:-) Ale jest do ołomunieckiego wiaru przyzwyczajony, więc mi to nie przeszkadza, bo i tak jestem rad, że wiosna się zbliża, choć nie lubię ani jednej pory roku, bo zawsze coś jest obrzydliwego, że ani pies z budy nie chce wychodić!!!

Jak miawiał czeski meteorolog na końcu prognozy pogody na ČT1..Słońce w duszy, przyjaciele!

pondělí 9. března 2009

Díl 15.: change is life..

Zajisté jste si všimli, že jsem se na několik dnů odmlčel... ano, nemýlíte se! Bylo mi trochu smutno po domově, tak jsem se na víkend vrátil do republiky:-)

Nemůžu říct, že jsem se do Krakova těšil, rozhodně méně než před dvěma týdny, když jsem byl pln pocitů zvědavostí, ale i obav, jaké to tady bude, ale prostě jsem jel, když zde mám teď studovat:-) Cesta byla v pohodě, až na jednoho ožralu, kterého vyvedla Straż Ochronna Koleji (je to prostě nádražní ochranka - nechce se mi to překládat - každopádně to v Čechách chybí a určitě by se uživili). Po 10h jsem konečně dojel do Krakova, šupky dupky na kolej (a zas u automatu otravoval ten stejný cikán, co minule:-x). Na zastávce jsem zastal také početnou skupinku asijských studentů (nechci psát jejich národnost, pač kdo se má v nich vyznat), ale naštěstí se nevlezli do tramvaje a čekali na další:-) Bydlí na stejných kolejích jak já! Na pokoji jsem rychle vybalil a utíkal do školy.

Dalé mě na pokoji překvapilo několik věcí. Jednak bylo vytřeno, prohozené stoly s mikrovlnkou, nová konvice (a já si jak idiot táhnu svoji:-x) a co je asi nejhrorší..tak ten třetí,kterého jsem nepoznal - už nepoznám - odstěhoval se (asi mi to zlomí srdce), tudíž na jeho místo pošlou jiného solventního adepta. No jelikož nemáme na buňce ledničku..tak jsem si hodil na parapet tašku s jídlem a přivázal k oknu:-) Takže né, že tu přijedete a budete mi z okna vyjídat..

Ve škole se od minulé přednášky moc nezměnilo..jen se vyučující ve výkladu posunul o 2roky..k volbám v roce 1930. Ale zas nejhorší to nebylo..

Jako "zkušený matador" jsme si objdenal pár knih z univerzitní knihovny, takže si dám večeři a půjdu si je za roh vyzvednout..

středa 4. března 2009

Díl 14.: jak jsem se skoro ztratil v univerzitní knihovně...

Tak dneska jsem se konečně urval a zašel se podívat do univerzitní knihovny a zjistit, jak se věcí mají, jak to tady vůbec funguje. Jak jste si zajisté všimli, tak knihovna má celkem velkou budovu. No měla by být jedna ze dvou největších v Polsku. Sice nevím, co je na tom pravdy, ale nijak mě to nevzrušuje.

Hned jak vejdete, tak si musíte odložit (nemyslím úplně všechno, ale ani brašnu na noťas si vzít nemůžete), násdledně Vás zkontroluje místní ochranka (chce vidět platnou kartu) a teprve pak můžete schodištěm do druhého patra, nikam jinam se nedostanete. 

V Olomouci jsem byl zvyklý si knížku najít sám, nejdřív katalogu a pak na poličce. Tady mají zcela odlišný systém. Totálně debilní, ale bohužel zcela funkční!!! Ke knihám samotným se dostanete až na konci..mezi regály Vás nepustí a jediné co si můžete procházet jsou desítky tisíc lístků v kartotéce (ale nemyslete si, že to nemají online zpracovaný). Takže když si najdete onu hledanou položku, přes web si ji objednáte do některé z místností chcete nebo si ji necháte zaslat do přízemí k vypůjčení. Na zkoušku jsem si objednal pár, to jsem ale ještě netušil, že existuje nějaká čekací lhůta (1-1,5h něco jak si objednáváte ve Zbrojce ze skladu, jenom stím rozdílem, že tady čekáte tak na každou knížku). Tudíž jsem byl přinucen odejít z nepořízenou a vrátit se za hodinu a půl (onen čas jsem vyplnil předešlými příspěvky).

No aby toho nebylo málo, tak když už s nadšením jsem šel k "okénku" pro knížky, tak jsem se musel zapsat,nechat kartu (ani nevím proč..jak říkám totálně debilní systém). Příjde mi to až příliš zkomplikované..a to jsem vyzkoušel jenom jednu z mnohá funkcí, byl jenom ve třech místnostech pro čtenáře z celé budovy a instituce.

Nemám rád, když si knížky nemůžu procházet sám mezi regály, podle toho jak mě zaujmou. Vadí mi když mi to tak prostě servirují, je to velká ztráta času... když čtu, tak někdy mám chuť se podívat, odkud vzešla ta a ta citace..a teď to bude s hodinovou prodlevou.. (víceméně to stejně funguje i v archivech, taky nikdy nevíte co Vám přinesou, zda králíka na smetaně nebo kuře kung-pao, ti méně šťastní z nás dostanou bavorskou sekanou v podobě neuspořádáných kartonů)

Bude mi na to težko zvykat...myslel jsem si, že bude uvnitř trochu lidský přístup. Chápu, že jejich fond čítá nepřeberné množství velmi ceněného materíálu, ale knížky vydané za posledních 30let by mohly být volně k dispozici..

Díl 13.: kolečko a trojúhelník:-)

Tento příspěvek pouze pro otrlé, v příspěvku se vyskytují slova vulgární a slova povahy nepříliš valná!!!


Taky jstě měli vždy problém vykonat potřebu v Polsku a vůbec jste nevěděli, zda máte si vybrat dveře s kolečkem nebo trojúhelníkem??? 

Abych se Vám přiznal, odjíždějíc do Krakova jsem na to ani nemyslel. (Teď zasvecení se zasmějou!) Předpokládal jsem, že Polsko je již civilizovaná země, opojená McDonaldy, Evropskou unií a dalšími kravinami kosmopolitního v duchu demokracie rozvíjejícího se světa, kde v místech, kde se to hodí se používá označní WC. Bohužel. První návštěva na Instytutu Historii mě nějak vrátila zpět do klasické byrokratické reality Polska. 

Když vznikla ona potřeba upustit nadbytečné tělesné tekutiny, tak jsem hledal na zdejší katedře záchod. Po chvilce jsme zahlédl ony známé znaky: kolečko a trojuhelník. Jelikož jsem (jako obvykle při pobytu v PL) netušil, které dveře si mám vybrat, tak jsem čekal, zda někdo nevleze či nevylez ven. Naštěstí se tak stalo a já mohl konat:-)

Nežli se dostanu k dnešní záchodové epizodě, tak bych Vám rád vysvětlil proč zrovna takové označení polských záchodů. Rozpomněl jsem si, že k tomu se vážou dvě teorie o stvoření tak zajimavého označení. Jedná je více logická než druhá, takže přijměte tu, která se Vám bude zdát více logická!
- První teorie hovoří, že označení vzniklo jak důsledek tvaru odlišného zařízení, které dámy a pánové použivají k vykonání potřeby (te tekutější:-)). Tudíž dámy záchodovou mísu a pánové pisoár.
- Druhá teorie hovoří, že označení vzniklo jako grafické znázornění ženských a mužských genitálií. Myslím, že popisovat to nemusím, jen dodám (což jsem nezmínil), že ten trojúhelník je znázorněn směrem dolů (čili ne na hraně, ale na "úhlu") a kolečko na své kulaté hraně:-):-):-)


Mno, ale zpět k dnešní záchodové epizodě. Po skončení výuky, která neměla konce a já už musel:-)  jsem rychlou chůzí vešel na záchody Instytutu Historie. Měl jsem sluchátka na uších, ale že tam byl stísěny prostor, a abych slyšel přichazející, tak jsem si odšpuntoval uši. Dělat jsem to neměl. Je fakt, že jsem nevěděl, že zdejší záchody, jsou tvořeny jednou místností předělenou na půl pro dámskou a pánskou část. Když jsem tak konal potřebu, najednou jsem slyšel dívčí hlas. Nejprve jsem si myslel, že si spletla dveře, ale bohužel .. no asi lépe by bylo napsat, že se tak nestalo (aby nevznikly určité neopodstatněné asociace). Hlas byl slyšet za tenkou zdí. Kdyby šel slyšet jenom hlas, tak by to bylo v pohodě..ale já slyšel úplně všechno... a to byl takový kultruní šok, že nevím, zda na tento záchod ještě někdy půjdu. možná si říkáte, že je to přirozená potřeba, já odpovím ano, ale ne za tak tenkou zdí. Celou dobu jsem litoval, že jsem si ty sluchátka sundal...


Doufám, že tento příspěvek Vám pomůže při budoucích cestách vybrat ty správný dveře k uvolnění:-)

Díl 12.: rozdíly mezi vyučujícími, výukou atd...

Dneska byl úspěšný den, hlavně co se týče rozvrhu! Složitost krakovského systému vyučování na zdejší katedře nemá cenu popisovat (vč. kreditního hodnocení), neb sám tomu nějak nerozumím a jsem rád, že jsem si udělal takový rozvrh, jaký mám. Pro zjednodušení budu operovat raději slovem "předmět. Tudíž mám 4 předměty a každý z nich ukončený zkouškou (k mému údivu, každý je jinak bodově hodnocený???). Avšak je tu ještě jeden zádrhel. 3 z těch mnou vybraných předmětů končí zhruba v polovině dubna (zní to sice hezky, ale..), a to proto, že začali už v zimním semetru a mají to tady fakt divně rozvrženo - prostě na 40h, a tudíž končí už v polovině dubna. No a teď to ale.. To "ale" je tady proto, že si musím doplnit látku i za zimní semestr. Požádal jsem jednu krasavici, aby mi půjčila zápisky z toho období..no je toho hodně..ale doufám, že to zvládnu, alespoň si vzpomenu jak se správně učit a nebudu se jen tak povalovat v krakovských ulicích při návštěvě památek a vysedáváním v univerzitní knihovně četbou knih, které mě zajímají.  Takže by to mohlo být i pro mě užitečné z hlediska látky, kterou musím se naučit.

A jaké že to předměty mám?? Dobrá otázka:-) V pondělí dopoledne, jak jsem již možná psal, mám předmět s názvem "Vláda a společnost v meziválečném Polsku". Na úterý jsem si domluvil "Dějiny vojenství XVIII.-XX. stol." No a ve středu mám dva hned za sebou a aby toho nebylo málo tak ve dvou budovách. První z nich je "Jak se změnila politická a národnostní mapa Evropy a světa ve XX. století"  a druhý středeční předmět je "Sovětské impérium. Zahraniční politika 1917-1991".

Na tom úterním předmětu jsem ještě nebyl (je to až příliš složité proč ještě ne:-)). Ale i tak si můžu dovolit srovnat úroveň krakovských vyučujících a olomouckými na úrovni vedení předmětu. U nás relativně všichni chodí na čas (nebo aspon snaží), tady člověk čeká i 10min,ale dopohody. Vstoupili vyučující (co jsem měl možnost poznat v Olomouci a v Ostravě) do učebny, tak prohodí nějakou vtipnou hlášku či se zeptá jak to jde atd. V Krakově, až na jednu světlou vyjímku, vyučující zahájil ihned předmět. Žádný vtípek na prolomení bariéry po zkouškovém a uvolnění atmosféry ve třídě. Nic. Ale bacha, samozřejmě, to nemůžu nijak kategorizovat, že v Olomoci jsou takoví a v Krakově makoví. Ono to asi opravdu záleží od "osobnosti", která učí. Takže to neberte příliš vážně. Jednu věc si ale vemte k srdci a to by si měli přečíst snad všichni na naší katedře. Tady když je vyučování..tak NIKDO zbytečně nešustí papírama, už VŮBEC nemluví, nejí a nepije (ono je zákaz brát do učeben jídlo a pití), chová se slušně, neodchází na záchod nebo předčasně z výuky (kromě nadměrného přetahování samozřejmě) a celou dobu pečlivě naslouchá a děla si poznámky!!! U nás je to mnohdy obráceně, že jo?:-) Asi ten největší rozdíl, který jsem zatím zaznamenal, byl v tom že učebny nejsou (jako u nás povětšinou) otevřené, ale právě vyučující přináší klíče a pouští studenty dovnitř (někdy se to stane i u nás, ale to jsou dle mého názoru jenom vyjímky nebo se pletu??)

No ale ještě zpět k vyučujícím. Měl jsem zatím tři hodiny. A můžu s rukou na srdci říct, že všichni tři jsou chodící encyklopedie..doslova!!! Co dneska na "změně mapy" dr. Patek dokázal skloubot do svého velmi poutavého výkladu, mě až zaráželo. Hovořili jsme o skandinávii ve XX. stol., ale bez jakéhokoliv problému odbíhal i do daleké historie středověkých Vikingů, hanzy, všech personálních unií. Chrlil ze sebe data panování jednotlivých králů, věděl, co a kde se stalo tehdy a tehdy, co bylo příčinou, co tomu předcházelo a jaký to mělo pak následek, samozřejmě se všemi souvislotmi, které k tomu patří. Někdy jsem nevěřil vlastním uším a sám sebe jsem se ptal, budu taky kolem 50 takový přeborník?? Trochu mi moje historické ego spadlo dolů.. 

To byl jenom příklad, ale každý z těch 3předmětu probíhal podobně, neuvěřitelné znalosti, co mají mě až zarážely hluboko pod základy 600 let staré budovy. Prostě historici par excellence!!! Taky bych rád někdy takovým byl, snad se mi to jednou povede!

Nechci teď nijak nikomu na naší katedře ublížit, či chráň bůh se jich nějak dotknout, takže nebudu jmenovat, ale (možná se pletu) těžko mi je najít někoho s kým bych je srovnal. Ono to asi ani nejde. Každý má své přednosti v něčem jiném...každý svým způsobem mě dokáže ohromit svým rozhledem a znalostmi, jak se mi to stalo dneska. Takže, prosím, berte poslední řádky s reservou:-) Díky...

úterý 3. března 2009

Díl 11.: Old Town and time-table..

Dneska stojí počasí za.., mno je prostě pod psa!!! Moc se mi nechtělo vstávat, ale když jsem se včera zapsal na dnešní mini výlet po pamětihodnotech Starého města Krakova, tak jsem se nějak odhodlal vstát. Po prima chlebíku s pomazánkovým paprikovým máslem jsem se vydal na místo srazu - Barbakan. Bylo 10:05 a furt nikde nikdo, tak jsem oslovil plynnou polštinou jednoho mladíka, shodou okolností to byl student historie, který jak se později ukázalo byl naším průvodcem. Píšu naším, neb na místo srazu přišel ještě jeden Němec. Takže jsme byli tři hezouni:-) a vydali jsme se městem na Wawel. Výklad byl v angličtině, problém mi nedělal, všemu jsem rozuměl. Jedině, co bylo na škodu celé procházky, byl nepříjemný sychravý déšť. "Pršelo" víc jak hodinu, ale byla to příjemná procházka, zase jsem něco dozvěděl z historie Krakova. Avšak jak bude víc času a počasí bude tomu přát, tak si to obejdu ještě jednou a udělám pár fotek. Dneska jsem nafotil, pro fajnšmekry, jenom zbytky opevnění a zmíněný Barbakan. Šerost Krakova dnes opravdu nepřála fotografům. Omlouvám se za rozmaz některých fotek, ono se dnes fakt nedalo moc fotit ( http://picasaweb.google.com/benpytlik/ErasmustripDay8030309#).

Odpoledne jsem se prošel na zdejší katedru a zkusil pohnout s mým nekonečně nedokončeným rozvrhem. Po chvilce čekání a napětí jsem se dostal ke slovu a s velmi příjemným dr. hab. M. Baczkowskim jsem se dohodl, že můžu navštěvovat jeho kurz Dějiny vojenství XVII-XX. století. Takže tak, že jsem spokojený:-) Rozvrh se rýsuje, což je jenom dobře!!!

Ještě si dovolím jednu malou příhodu dnešního dne - jak je Polsko byrokratická země! Jsem dnes tak si postával na katedře a slyším jak se zdejší studenti baví o výjezdu na Erasma. Už předtím jsem si všiml vývěsky o možnostech vycestovat - nabídka je vážně pestrá - od Irska až po Řecko. Když jsem se přihlašoval na Erasma loni, vystačil jsem si jenom s motivačním dopisem a životopisem. Tady v Instytutu ale nijak nelení a chtěji, aby student doložil (jestli jsem správně pochipil) až 7 dokumentů. Kromě motivačního dopisu a životopisu, také referenční dopis vyučujícího, vlastní žádost k pobytu v zahraničí, refenční dopis místní studentské historické organizace (něco jak náš Cech, ale s větší tradicí), dokument o potřebě stipendia a konečně průměr známek za poslední dobu studia. No je to mazec! A moc jim to papírování nezávidím Stejně to nikdo nečte, kromě domovských koordinátorů..tak proč taková námaha??? 

pondělí 2. března 2009

Odcinek 10.: Erasmus Welcome Party in Cień Club

Zpoczątku mi się za bardzo nie chciało, ale jak już to bywa..to dobrze się nakoniec bawiłem. Poznałem dużo nowych ludzi, choć imiona nie pamietam:-) Przyszedłem punkualnie na 20, jak pisano w programie, ale zastałem tylko jedną szwarną Litwinkę i dwóch Francuzów. Zaznajomiliśmy się i pogadali chwilę. Następnie przyśli dalszi i dalszi, więc zaczynał być tłok, ale nie źle było. Wszystkim rozumiałem, a kiedy nie, to się przypytywałem (muzyka grała głośno i do tego angielski:-)). Rozmawiałem z Szwedem (jak Forsberg wyglądał z profilu), co ma polską dziewczynę. Poznałem człowieka, którego rodzina, to mieszanka różnych narodowości. Sam się urodził w Pradze (i miał taki wspaniały prażski akcent), żyje w Norwegii, dziadkowie pochodzę ze Słowacji. No zupełny miszmasz. Byli Węgrzy, dużo Turków i dwie Niemki (jedna piękniejsza niż druga). Niemiec, co mówi po polsku. Były dziewczyny ze Słowacji... No było ciekawie, dobra muzyka, ale chyba w odpowiednią porę opuściłem całe to towarzstwo internacjonalne..

Co mie jednak w kurzało, to cena piwa..7PLN za kufel bez piany z kolorowaną wodą! Co jednak miałem robić, kiedy to najtańszy trunk był?? Dla tych Szwedów, jak mówili, to tanie, bo u nich piwo kosztuje 4EUR.. Ja rozumiem, że większość studentów Erasmusa pochodzi z krajów bogatszych niż Polska, Czechy czy Słowacja, ale dlaczego taka drożyzna? Ludzie jest kryzys finansowy!!! Myślę, że w Krakowie napewno się znajdzie inny klub, gdzie alkohol tańszy (przynajmniej o trochę).

Miałem pewne obawy, co do mojego angielskiego, ale niektórzy to byli gorsi, więc aż tak źle ze mną nie jest. Mam nadzieję, że z większym kontaktem się więcej osłucham i poprawie angielski..

Odcinek 9.: pierwszy wykład i 2godziny angielskiego...

No..i szkoła się zaczęła! Nadal nie mam całego rozkładu gotowego, ale w tym tygodniu już muszę sprawe załatwić. Brakuje mi 4 kredytów:-( O 11:30 miałem pierwszy wykład w Instytucie Historii UJ. Wykład w chodzi w kurs "Władza i społeczeństwo w Polsce międzywojennej". Profesor, siwizna na głowie, okulary, biała brodka. Bardzo przyjemna pan. Jego wykład na temat wyborów parlamentarnych w r. 1928 był ciekawy, ale wg za długi i wystarczyło powiedzieć sprawy podstawowe, a nie rozgadać się na godzine i pół.

Od 13-15 godz. było pierwsze spotkanie studentów Erasmusa w Auli Główne Collegium Novum. Bardzo przepiekne pomieszczenie. Obrazy królów polskich na ścianach, krzesła duże drewnianne z niebieskim płótnem na siedziskach, na ścianach czernwone płótno ze znakiem UJ. Nie brakowało ani audiowizualnej techniki, więc człowiek oddychał przeszłością w całym pomieszczeniu, ale widział, że nie z tych czasów pochodzi. Pierwsze odczucie z tej sali jest coś nie doopisania. Musielibyście tam być!!!

Wykłady czteru różnych osób po angielsku. Jeden mówił gorzej, drugi lepiej,ale co ważne w 90proc. im rozumiałem. Spotkanie zagaił dyrektor International Students Office, takie pół oficjalne, nie powiedział nic do życia przydatnego, ale dobrze się słuchało. Następną osobą był tutejszy koordynator erasmusu, zaapelował by po isic karty przyszli do jego kancelarii. Trzecią osobą z rzędu była (nie zbyt piękna) dziewczyna (mała, szczupła, długie kręte włosy-nic za czym bym przepadał). Przedstawiła się jako prezydentka Erasmus Students Network Kraków. Powiedziała (no raczej mówiła strasznie głośno do mikrofonu) parę słów o całej organizacji krakowskiej i co nas Erasmusów czeka w tym tygodniu i poszła - całe szczęście! Cztwartym rzecznikiem nie był Polak, ale z pochodzenia Anglik. Miał ciekawy, wg zbyt interaktywny, wykład nt."Cultural shock and cultural differences". Były czasami chwile, kiedy nie rozumiałem co mówi, ale nie było tak, żebym w ogóle nie wiedział o czym mówi. Ucieszyło mnie, że rodzimemu anglikowi (native speaker) rozumiałem. Usiadła obok mnie taka jedna dziewczyna, wciąz sobie paznokcie gryzła, a ciągle zaczepiała i pytała, a w dodatku nie była piękna. To kiedy było to tylko możliwe odpowiadałem jednym słowem..ale myślę do teraz, że nie zrozumiała, że nie mam ochoty rozmawiać z kimś, kto sobie publicznie paznokcie gryzie. Kiedy się i jego wykład zakończył to poszedłem do szatni (tak na rektoracie - Collegium Maius- mają własną szatnię, gdzei trzeba kurtki zostawiać, oczywiście darmowo), zabrałem kurtkę i poszedłem się zgłosić na jutrzejsze zwiedzanie Starego Miasta.

Wieczorem jest w klubie Cień zaplanowana Welcome Meeting Party for Erasmus Students. Samotnemu mi się zabardzo nie chce iść. Nie chcecie przyjechać:-) Przeczuwam, że będzie dobra zabawa...

neděle 1. března 2009

Odcinek 8.: pokojowa imprezka..

Był wieczór czy noc (22:21)?, ze swoim Słońcem mego życia rozmawiałem przez icq, kiedy nagle wpadli kumple mojego współlokatora z flachą wodki żołądkowej. Nie była zła:-) Rozmawialiśmy o różnych sprawach, oglądaliśmy zdjęcia na jakimś serwerze, pili..bawili się dobrze. Tłumaczyłem jak to ze mną i moimi polskimi korzeniami, jak tam akademiki w Ołomuńcu wyglądają. Dużo rzeczy dowiedziałem się też o Żaczku, o ludziach na portierni, o nocowaniu na pokoji kumpli, gdy się nie ma gdzie w Krakowie.Generalnie rzecz boriąc było naprawdę przyjemnie. Myślałem, że kiedy ten litr wódki się wypije to odejdą..no nie stety! Dzwonili następnemu, żeby się zatrzymał w nonstopie i kupił jeszcze litr. No dobra..była 3 rano, a ja w końcu mogłem iść spać. Namawiali mnie bym z nimi jeszcze poszedł do klubu Łubu Dubu, ale byłem po wczorajszym dniu muzealnym zmęczony, to odmówiłem. Kto jednak nie wytrzymał napór wody żołądkowej, był mój współlokator, śpił się i zasnął po paru kieliszkach:-) 

Mam tylko nadzieję, że kiedy przyszły raz przyjdą, to albo mnie nie będzie, albo będę miał powód nie być na pokoju!!! Tym oczywiście nie chcę powidzieć, że mi się nie podobało. Była to dobra zmiana w odpowiedni czas, bo już się tu czuję zbyt samotny.. Ale jutro się szkoła rozpocznie, to poznam znów nowych ludzi!!!