neděle 13. dubna 2008

Senátorské iluze o knihovně

Ve středu po velikonocích jsem se vrátil do Olomouce…koupil jsem tulipány své milované a spěcham na kolej vybalit, jen abych mohl být co nejrychleji se svým andílkem. Když tak čekám na výtah, tak jsem si všiml nějakých povědomých tváří přilepených na skle….
No nedalo mi to a začal jsem číst rádoby volební kampaň politologů. Trochu mě to rozesmálo. Nevěděl jsem se, že člověk může kandidovat i s tak v pravdě populistickým programem o veřejné studentské knihovně. Z mého pohledu, jejich program nebude mít úspěch na jejich zvolení. Osobně je volit nebudu. Jsem historik.
Co se mě týče, tak knihovna pro mně představuje instituci, která svůj prioritní úkol spatřuje ve spravování knižních fondů, jejich vypůjčování atd. To, že se časem v knihovnách začínaly objevovat časopisy, noviny a jiná média je v pořádku. Stejně tak je v pořádku, že knihovna, jakou je Zbrojnice, disponuje přiměřenou konektivitou k internetu.
Lpějme ale na pořádek! Nejdříve pár slov k červeným proužkům. Prostor jaký nabízí knihovna k posezení je dle mého soudu dostatečný, samozřejmě mohly by být pohodlnější židle, ale knihovna není obývací pokoj. V knihovně se čte, studuje, popř. vznikají zde různehodruhu práce. Kvanta uskladněných knih v ragálech a ve skladě nám, studentům, nabízejí možnosti, o kterých ani sami nevíme (leckdy jdeme raději na pivo s přáteli než do Zbrojky si číst). Chápu, že pro někoho to je utrpení sedět několik hodin v knihovně a číst knížky s červeným proužkem, ale je třeba mít na paměti, že je to blahovůle knihovny, která nabízí knihy s bilými proužky k vypůjčení. Vůbec by tak nemusela konat. Kniha nejsou levnou záležitosti. Podle průzkumu Češi čtou a tím pádem kupuji i víc knížek než Němci. Děkujme všem bůžkům, že jako studenti máme obrovské výhody. Můžeme jít do Zbrojnice, existuji katederní knihovny, hned u fildy je městská knihovna a kousek od Horního nám. máme k dispozici i Vědárnu. Tolik možností a my si ještě dovolíme štěkat a vyhlašovat tady programy za boj proti červeným prožkům.
Jsem toho názoru, že kdo chce, tak si knihu veme z regálu a přečte si ji. A pokud je někdo liný nebo se mu v kniuhovně špatně čte (znám takové lidi, ale nemužu to pochopit - když v knihovně je krásně), má přeci možnost zkusit štěstí ve Vědárně. Ten červený proužek má jednu základní vlastnost, aby daná kniha byla vždy k dispozici pro čtenáře.
A teď ta konektivita připojení k internetu ve Zbrojnici. Dámy a pánové, já chápu, že zhruba každý druhý z Vás má notebook (i tento článek vznikl díky této moderní technologii). Ale naše generace, co se ji naskytla možnost vlastnit různé výstřelky techniky, tak trochu zlenivěla. Teď by nejraději všichni chodili do knihovny s notebookem, psali si do něj své poznámky a jiné práce. Vzpoměňme na naše rodiče, Ti viděli první počítač (který nebyl větší jak jejich obývak) zhruba na poč. 90. let. Předtím existoval jen psací stroj, když se spletli, začali od začátku. A my? Honíme za informacemi, celé dny sedíme u internetu, místo toho, abychom se snažili přečíst zajimávý článek nebo nějakou odbornou knihu. Nám se to teď pracuje nad seminárkama, když máme internet a počítače. Naši rodiče si všechno psali na papír a troufám si říci, že šetřili životní prostředí více než my.
Je v pořádku, že v knihovně existuje připojení k internetu. Dle mého soudu dostatečný počet. Nevidím důvod proč navyšovat počet kabelových připojení. Když už je ta potřeba, nechť se zprovozní opět Wi-Fi ve Zbrojnici, pouze v místnostech nikolov na nádvoří a kdyžani tak pomocí šifry, tzn. přistupového klíče.
Já být na místě oněch kandidátů, raději bych se postaral o větši množství kopírovacích stroju, ale také o stroje vyšší kvality. Ono např. skener bych také v knihovně uvítal či automaty na jídlo, ptz si myslím, že to je jediná věc, která chybí na většině akademických budov. Kávomaty jsou všude, ale když dostanete v sedm večer v knihovně na něco chuť, tak nemáte šanci. Nejbližší obchod je Váš pokoj.
A proto nebojujme proti tomu, co funguje dobře, bojujme proti všem, kteří nám ztěžují práci!!!
Okomentovat