pátek 2. října 2009

71 let uplynulo od vstupu polských jednotek do Československa

Čas utíká rychleji než sami chceme...

Při psaní mé diplomové práce, která se zaměřuje na rok 1938, mi včera večer došlo, že právě před 71 lety Zaolzí se stalo novým územím tehdejšího Polska. Celá Evropa byla ponořena do strachu a obav před novou válkou. Sudetští Němci byli čím dál drzejší ve svých požadavcích. Neočekávali, že by jim Beneš vyšel nějak vstříc, chtěli pouze vyvolat konflikt s mezinárodním rozsahem. Ve své podstatě se jim to i celkem podařilo. A ačkoliv "koaliční" partneři míru se snažili dozvědět něco o postavení Polska a jeho zamýšlených krocích, tak se jim jednoznačná odpověď na dané téma nikdy nedostavila.

I pro Polsko to nebylo jednoduché na konci meziválečného období. Z obou stran se na ní tlačil jeden medvěd vetší než druhá orlice. I když s oběma státy měla podepsané smlouvy o neútočení, ale doby od Piłsudského se změnily a nastalá politická situace v Evropě už byla ovlivněna pachem krve ve vzduchu. Polsko se, i když nechtě, muselo rozhodnout zda zůstane pasivní a přijme snad odkaz Mnichovské konference a nebo bude aktivní, a bude se snažit předejít výsledku konference čtyřky.

No a jelikož Poláci vždy měli pocit určitého mesiášství a nikdy nebyli pasivním národem, tak jejich reakce se i dala celkem očekávat. Do jisté míry využili utlačovaného postavení Československa, bojíc se, aby Zaolzí nepřipadlo III. Říší, ale myslím si, že karty na zeleném hracím stole byly již dávno předtím rozdané. Polské ultimátum přišlo jako rána z nebes. Tento krok byl Polákům vytýkán, nicméně nezměnil běh dějin, které směřovaly k masivní válce. A i když Chamberlain vykřikoval už na letišti, po příletu z Mnichova, že přivezl mír, tak vlastně přivezl peklo, protože když hada si na prsou krmíš, jednou i Ty se potravou staneš! Peklo se rozpoutalo, prakticky hned po Mnichovu, jak uvnitř odstoupených územích (vč. Zaolzí), tak i vně II. republiky.

Situace na Zaolzí, jako na odstoupeném území, byla poněkud jiná, odlišná od sudetských žup. Nastal zde obrat v národnostním cítění, a co je horší, taky v utlačování - nucené vystěhování, vyhazování z práce, bytů. Neočekávaný přísun polské inteligence z "nové vlasti" a jejich okamžitá aklimatizace a převzetí úřadů, které chtěli převzít místní. Byl to nepoměr, který se odrazil především na sousedských vztazích obou etnik.
Okomentovat