neděle 5. února 2012

C10 - Krakovský odjezd


Asi jako odjezd bych to nenazval, spíše to byl úprk z města:-) Cesta to však nebyla lehká.. ráno jsem vstával kolem půl 8, abych si dobalil zbylé věci, pouklízel, vyzvedl si kauci (do 10:00), koupil si oběd na cestu a abych měl dostatek času zamknout pokoj, pokochat se posledním pohledem na vzdálený Wawel a před 11:00 odevzdat klíč od pokoje..
Vlak mi jel 11:55 z Krakowa do Katovice (příjezd 14:20), odtud jsem měl pokračovat EC v 15:08 do Bohumína a v 16:44 mi odjížděl z Bohumína osobní vlak do Karviné. Vynikající plán ČD! Na tramvajovou zastávku jsem vyrazil se zančným předstihem. Měl jsem vyhlídnuté 4 odjezdy tramvají, takže jsem si byl jist, že v případě přílišného návalu lidí, nebudu se muset strachovat, zda stihnu či něstihnu vlak. 

Ale jaksi jem si nedal dohromady, že 2+2=4, protože den předtím hlásili, že vlaky můžou mít díky vysokým marzům zpoždění.. a mě jaksi nedošlo, že by to mohlo mít vliv i na tramvjová spojení.. a taky že mělo. Nejbližší zastávka, místa, kde jsem bydlel, se jmenovala Univerystet Pedagogiczny, a tak již z návzu je patrné, že na zastívce bylo kvantum studentů, kterým začalo zkouškové období. Z mých 4 tramvají přijela jenom jedna.. a já věděl, že musím se do ní dostat, jinak se z Krakova nedostanu a moje místenka na EC propadne. Byl to boj, ale podařilo se mi do tramvajky nacpat. Hlavou se mi taky honilo, že pojedu taxíkem a možá jsem i měl..:-)

Obvykle cesta na nádraží trvá 7min, my jsme jeli 20min. A to především díky mrazu, debilním cestujícím, kteří nebyli schopni pochopit, že trmavaj má určité omezení kolem dveří, a že jak je přeplněno, tak dveře se příliš zavrat nechtějí. Oněch 20min jsem stál na jedné noze (pravé) opírajíce se jednou rukou (levou) o tyč a okno, pod nohama obří cestovní taška (kufr na kolečkách je ve vlaku zhovadilost - hrozně překáží a velký se nikam nevleze), batoh na zádech a notebook v ruce.. 

Nebyl jsem ze tsavu věci nijak nadšen, ale musel jsem vydržet, ke všemu to byla ještě stará trmavaj bez elektronických tabulí, tak jsem věděl prd, kolik je hodin.. samozřejmě byl i problém se zorientovat, na které zastávc zrovna stojíme - okna byla zamlžená a zamražená :-), takže nervozita úměrně stoupala čekáním na zavření dveří a popojetí o další zastávku.. asi na třetí či čtvrté jsem to nevydržel a okřiknul nastupující lidi, ať vypadnou, že už tady není místa.. dostalo se mi odpovědi, že oni taky musí jet.. fakt nakopat zadek, debilům, viděli přece, že už není místo, ale oni ne.. banda jedna.. museli se ještě vtlačit..

Když už jsme dojeli na moji cílovou zastávku, tak jsem bleskurychle vyskočil z trmavaje.. ani nevím jak:-) a snažil se běžet ze všech sil na nástupiště.. připomínám, že pořád jsem nevěděl kolik je hodin... cetou do podchodu jsem srazil asi 3 lidi, z čehož jeden spadnul na zem, omlouvál jsem se, ale jediné, co mě v tu chvíli zajímalo bylo, jestli stihnu vlak nebo ne.. nic jiného se pro danou chvíli nepočítalo.. 

Bylo zhruba -20°C, já se nestihl nasadit rukavice a běžel jsem asi 800m na nástupiště. Druhou polovinu tratě jsem prakticky spíše šel ve rzychleném tempu než běžel.. tuhly mi svaly.. skáplo pár slz, chtělo se smrkat a já pořád měl tu vidinu, že skejsnu v Krakově.. 

Stihl jsem to nakonec, zbývalo 5min do odjezdu vlaku. Když jsem si našel místo, tak jsem byl šťastný, i přesto, že malíček levé ruky byl dost promrznutý, jenom o něco více, než celá dlaň a i přesto, že jsem se ve vlaku nedokázal pořádně nadechnout a měl jsem pocit, že jsem plíce nechal v tramvaji.. díky tomu mrazu, hnusný pocit!

Ve vlaku do Katovic jsme si odpočinul, vyluštil pár křížovek, prospal a v pohodě do jel do Katovic, kde jsem skoro 50min čekal na EC z Varšavy. No nebylo to tak hrozné, ačkoliv je katovické nádraží v žalostném stavu i přes probíhající rekontrukci. Cesta EC už byla o něčem jiném než v osobáku do Katowic. Byly i noviny, takže jsem si celou cestu četl. Utklo to rychle, 16:25 jsme překročili hranice a zastavili v Petrovicích u Karviné mimo nástupiště. 

Myslel jsme si, že to bude jen na pár chvil, ale nakonec z toho bylo skoro 20min a do Bohumína jsme dojeli 16:49.. Řekl jsem si, to je ale pech... blbé 4min.. Prohodil jsem si peníze z peněženek a zašel si koupit kafe, vyšel ven, byla zima.. vypil kávu a následujících 50min jsem čuměl na display v hlavní hale cucajích si lizátko. Další vlak domů jel až 17:44 :-( s tím ale nejde nic udělat.. jenom si říct, nasrat!

Do Karviné jsme dojeli těsně před 18:00, maminka zrovna parkovala vůz, když jsem vyšel z budovy. Doma jsme byli do 15min. Byl jsem rád, že jsem doma a při pomyšlení, že jsem ještě o půl12 netušil, zda stihnu vlak, tak jsem byl přímo šťastný..:-)


pokračování příště

Žádné komentáře: