středa 8. dubna 2009

Díl 33.:o tom jak mi skončila škola, drobných v peněžence a o připravovaném návratu ztraceného syna...

Dneska v noci se mi dobře spalo..sice jsem šel pozdě..ale když chce člověk trhnout rekord ve skype´ovaní, tak spánek musí jít stranou, že jo andílku??:-) Už jsem psal minulý týden, že mi školy začíná úbývat..a dneska mi skončila další přednáška( s tématikou změny politické a národnostní mapy Evropy a světa ve 20. stol.). Sice budeme mít 22.4 ještě jedno setkání, ale podle slov vyučujícího, to bude spíše schůzka informativního charakteru než klasická výuka. Řekne nám něco o zkoušce, můžeme se ho pak zeptat nacokoliv k probrané látce etc. Takže celkem férový přístup. Co se školy týče, tak doplním pouze jedno, že do konce semetru mi zbývá pouze jedna přednáška z dějin vojenství..sice rychlost, jakou nám vyučující chrlí své myšlenky je někdy vražedná..a stíhat si psát poznámky je za trest. Ale jde to a nejsou to nijak promarněné minuty:-)

Ještě před obědem jsem se rozhodl jít nakoupit na večer a zítra na snídani do vlaku, mamka taky chtěla jeden druh klobásy (kiełbasa wiejska) - strašně dobrá, doporučuji. Takže důvodů proč jít do obchodu bylo dosti, k tomu se přidal i můj osobní názor, že kolem poledne nebude moc lidí. Omyl. Bylo narváno:-( Pokladny praskaly ve švech a u masa a salámu fronta jak na banány v 80.letech! Ale co, když člověk něco chce, tak musí překousnout různé věci, i když nejsou moc příjemné a bolí to!!! Mně bolely nohy..když jsem čekal až na mně příjde řada dobrých 15min, ale dočkal jsem se a požadoval jsem 1kg toho to velice chutného masného výrobku. Ale abych se dostal k původní myšlence tohoto minitématu. Jistě víte, že v Polsku mají mince: grosze, počináje od 1grosza, pak 2, 5, 10, 20, 50, 1zlotý, 2, 5 a papírové 10zlotých, 20, 50, 100 (na tom asi konče, neviděl jsem větší hodnotu, což ale neznamená, že neexistuje!). Aby jste si uvědomili hodnotu, tak kurs české koruny za zloty je 6:1, takže prakticky v peněžence nosíte jenom samé drobné, při větším štěstí máte i papírové prašulky. Je velmi nepříjemné a já vždy proklínal i české haléře, když se nakupili v peněžence. Tady je to ještě horší, už jsem přemýšlel o nějakém sáčku či pytličku:-) bylo by to asi jednorušší na nošení. Faktem ale je, že pokud české mince mají svojí rozměrovou posloupnost, tak bohužel polské jsou neprakticky navržené, a i když jsem v Krakově už nějaký pátek, stále si nemůžu přiviknout na tvar i velikost, ale začínám pomaličku je rozlišovat (takže když budu odjíždět, bude ze mně matador, ale bude mi to na nic:-)). Když jsem v tom obchodě zaplatil, cestou na kolej jsem si uvědomil, že nemám v peněžence žádné drobné. Na jednu stranu jsem se utěšil, peněženka není tak težká, ale na druhou jsem si uvědomil, že nemám drobné na tramvajovou jízdenku a ani na oběd, takže jsem se obával, že mě všichni zabijí. Plaťte 6Okorunový oběd 300stovkami? nebo 2jízdenky v hodnotě 15korun papírovou měnou v hodnotě 120kč. Já být tím obchodníkem, tak střílím. Je to strašně nepraktické, ale naštěstí žiji a aspoň mám ponaučení do příště: víc přemýšlet a používat peníze rozumně:-)

Nevím, zda jsem o tom již psal, ale na zítra na kolejích chystají nějakou dezinfekci či co. Nevím, nerozumím, nejsem odtuď:-) Každopádně je vyvěšený zákaz pobytu na pokoji od 8-20h, což je fakt drsný!!! Naštěstí jedu zítra ráno před 7domů vlakem. Takže budu mít krásné 3hodiny se sluchátkama a Stalinem*! Domů se těším..budou svátky:-) A když budete hodní, tak se na Vás přijedu podívat, Přátelé!;-)



*RAACK, Richard C.: Polska i Europa w planach Stalina. Warszawa 1997.
Okomentovat