středa 22. dubna 2009

Díl 35.:dějiny austrálie a oceánie, proč je důležité je znát a proč je my Evropané neznáme?

Dneska jsem byl na velice zvláštní přednášce o dějinách Austrálie a Oceánie ve XX. stol. (AO). Asi sami si položíte otázku, co mají AO společného s námi? Proč bych měl/a znát jejich dějiny, vždyť je to (teoreticky) na konci světa. Taky jsem se sám sebe ptal, proč zrovna toto téma. Byl jsem lehce udiven, že se tímto tématem chceme celých 90min zaobírat, ale právě postupem oněch minut jsem pochopil, že (zase) všechno se vším souvisí a nic není tak, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Do dnešního dne byla pro AO velice vzdálená oblast, o které jsem věděl, že tam žijou klokani, lidi umí dobře plavat a hrát rugby, tam někde žijí Aborigéni, na Novém Zélandu se točil Herr der Ringe a vůbec, že hlavně oceánie je takový ráj na zemi. A ono túdle:-) Ráj to je pro turisty, pro domorodce peklo! Všude samý puč a snaha získat větší podíl na moci a vládě. Stovky jazyků, stovky rozvášněných kmenů..no prostě mischmasch jak se patří. 

I když nepatřím mazi zastánce použivání číselných hodnot, tak někdy se tomu nelze vyhnout. Věděli jste například, že obyvatel AO je "jenom" 3x víc než v ČR a že plocha, kterou obyvají vč. vody je 70mln km2 (z toho 9/10 je jenom voda)? zdrcující čísla.

Nejvíc mě pobavilo, když přednášející, mladý doktorand (který se tomu věnuje už sedm let a přitom nejsou k tomu dostupné v PL prameny ani literatura, takže zřejmě furt lítá do Sidney, někdo se to má:-)) začal vysvětlovat, jak to bylo s účastí ozbrojených složek z 1. a 2.SV. Vysvětloval to slovy, že vojáci šli bojovat za svou "rodnou zem", za svou "matku" neboli za GB a za královnu. Trochu zarážející, ale je to pocit, který my nikdy nebudeme mít (teda minimálně já nebudu mít - já to nemůžu srovnat s mým podívným občansko-národnostním statusem, který byl uměle vytvořen vyšší moci ve Spa 1920r.). Zřejmě to nikdy nepochopíme, kvůli své nacionalní minulosti evropských dějin, která ovlivnila vývoj myšlení na dlouho dopředu. 

Tudíž se dostávám k těm otázkám v názvu příspvěku. Ta důležistost znalostí spočívá ve způsobu odlišného chápaní života a světa (např. zákaz vývozu a dovozu jakýchkoliv rostlin na Nový Zéland), k málostoletému civilizačnímu rozvoji (i když studie tvrdí, že život v Austrálii již byl před 60 000 lety), vybudovanému na "vlastní pěst" s pomocí větších bratrů a matek. My žijeme na kontinentě, kde došlo za posledních 2000 let k takovému malému kulturnímu tsunami. Jsme v centru dění (teď už sice méně, ale povětšinu let tak bylo), zbytek se pouze vzoroval. Tam si všichni žili a žijí podle těch stejných pravidel, jen čas od času se změní lord protekor(obzvláště po 1.a2.SV) či proběhne legálně nelegální puč (např. a doufám, že to napíšu správně: Austrálie vyrábí tanky pro Indonézii, které jsou používany proti západním Papuáncům, kteří by se radi spojili se svými "bratry" na východě a vytvořili tak jeden stát, avšak politicky Austrálie se k tomu konfliktu nijak nevyjadřuje..ach ta neviditelná ruka ekonomiky..prachy jsou prachy, že?). 

Odpověď na druhou otázku je velice jednoduchá. Nikdy jsme neměli potřebu znát dějiny Chile, tak proč se zaobírat historickým vývojem např. Kiribati. Pro nás jsou to zbytečné a do jisté míry nepotřebné záležitosti, i když samozřejmě měly vliv (svým způsobem) na chod světa. My jsme naučení evropocentrismu, neumíme se dívat na svět jinak, jenom přes prizmat evropských dějin. Je mi jasné, že už to asi nijak nezměníme. AO bude pro nás stále oázou klidu a poslední ráj na zemi, ale abych nekončil tak smutně..tak musíme si uvědomit, že v kosmu nejsme sami!:-) a že jsou na světě lidi, kteří se čas od času v průběhu dne ocitnou pod hladinou moře a jejich rodná země vlivem zvašující se hladiny oceánů, tak nějak si s nimi hraje na schovku a příjde soudný den a rodná zem zmizí...



Jen několik slov na závěr. Kdybys jste měli potřebu a chuť se tímto témate zabývat nebo by Vás jen prostě zajímal, tak odkazuji na stránky http://www.azora.org (ještě nejsou k dispozici, ale jak bylo řečeno na dnešní přednášce..coming soon!!!).
Okomentovat