středa 22. dubna 2009

Díl 34.: několik slov k velikonoční panice, kapánek nostalgie u piva, pořezaném prstu a návratu do Země zaslíbené:-)

Na úvod bych se rád omluvil, že jsem víc jak týden nic nenapsal na můj blog. Ale byla to velice zajímavá doba a ne, že bych něchtěl..jen jsem prostě nenašel inspirační chvilku, jak tomu, "my", spisovatelé říkáme:-) 

Byl to chaos rodinné pochody, cestování a utrácených peněz, které ale nebyly nijak promarněny, ba naopak. Já jsem šťastný..ptž si uvědomuji, že mám kolem sebe užásné lidi a jsem jim v mnoha věcech vděčen a vím, že Ti lidi jsou báječnými Přáteli!!! 

No jak už bývá rodinnou tradicí velikonoce jsou svátky dobrého jídla a rodinné atmosphéry. Ani letos tomu nebylo jinak. Sice jsem hodně času strávil prací na zahradě, když jaro začíná bujet, tak bylo potřeba každé schopné ruky, aby se dílo po zimním spánku podařilo. Ale na druhou stranu jsem zase nechodil spát s rukama svěšenýma jak opice, takže to bylo v pohodě. Velikonoční pondělí je den legálního bití ženských, kdy Vás policie nezatkne a nevyvleče na 10dní z domu, ba naopak, máte možnost zaklepat i na jiné dveře, kde nemáte trvalou adresu:-)

Ještě v pátek před velikonocemi jsem si koupil nové pneu pro svého miláčka, tím nemyslím Míšu:-) ale moje krásný pětidveřový autíčko. Dostal jsem slevu 32% na každou gumu, tak nekupte to a já už pneumatiky potřeboval, hrozně moc!

Další příhoda, která má určité spojení s kolama, ale fakt jenom s kolama, byla ve velikonoční pondělí, kdy jsme se s rodiči domluvili, že se pojedeme projet. Vážení já na kole nebyl víc jak dva roky!!! sic nechápu jak se to mohlo stát, neboť ve svém mládi jsem hodně jezdil na kole. Dokonce jsem i závodil, sice jenom s auty na silnici, ale dalo to pěkně zabrat:-) Byla to velice příjemná vyjížďka:-)

Avšak na jeden den jsem se těšil obvzlášť..na středu:-) Byl jsem totiž v Olomouci! Strašně moc jsem se těšil na svého anděla strážného!!! No a u té příležitosti jsem nemohl vynechat návštěvu katedry. Viděl jsem konečně dvorek..klaním se Vaší práci..vypadá to moc dobře..a budu jen rád až se celá záležitost dotáhne dokonce a bude to útulné místo, které nám ostatní katedry budou závidět:-) A když jsem už byl na KHI, tak jsem se i mrknul na schůzi Cechu, avšak hlavním cílem večerního programu byla připravovaná konference historiků v Kameném šenku, kousek od katedry. Kde do pozdních nočních hodin jsme probírali současné otázky chápáná dějin ve vývoji lidské společnosti ve středoevropském prostoru, pod tlakem pohybujících se prsních svalů a za přítomnosti jedninečného hosta Jana Bechera z Karlových Varů! Avšak pro další konfernci bych zvolil jiný lokál (obsluha byla fajn, ale nějak mi to tam nevonělo). Kdybych měl možnost zhodnotit atmosphéru na konferenci, tak bych řekl asi toto:"Přednášející měli velmi zajímavé a podnětné příspěvky, které následně vyvolaly rozzsáhlou diskuzi o referovaném tématu. Jen ten staropramenný černoch zbrdil trochu ovace, ale Jan Becher svým jedinečným příspěvkem v pravý čas rozprodil krev v žilách!". Byl to moc krásný večer, ani neumím slovy napsat, jak jsem moc rád, že jsem měl kolem sebe své nejbližší a milované:-)

Následujících několik dnů jsem strávil prací, u níž došlo pořezání prostředníčku pravé ruky. Ujma a bolest byla veliká, teď se už to zdá výt v pohodě, ale kus prstu mi chybí a bude to asi doživotně, ale kdoví, možná se to spraví:-) Práce vypadala nevinně, jmenovala se: "Najdi si svůj kámen a postav třeba zeď!" a právě když jsem hledal svůj kámen, tak jsem se dost nešikovně pořezal, zprvu jsem to necítil, ale pak mi to začlo i krvácet..a to byl konec! Štestí, že pohled na krev mi nevadí!!!

Dějství vrcholí a následuje prudký pád k závěru vysílání Rádia svobodného Bena! (pokud se najde nějaká, která má byt, auto, konto na kajmanech, tak prosím nechte vzkaz:-))


Návrat domů byla strašně velká rychlovka. Teď mám pocit, že jsem tam ani nebyl! Jen jsem stihl vyřídit si novou občanku..koupil jsem altán na zahradu a večer jel do Krakova. Cesta ač se zdála, že nebude taková dlouhá (jenom 3:46min) tak se nějak táhla a neměla konec. Ale do Krakova jsem dorazil před desátou, hupsnul na tramvaj a dojel s celou apanáží i bagáží na kolej:-)

Welcome to second home, my little sweet beer!
Okomentovat