Ale začneme pěkně popořadě. Omlouvám se za délku...!
1) Cesta
Jak jsem psal v minulém příspěvku, cestu jsem zahájil busem z domova 5:20, vlak z Karviné mi jel 5:55. První překvapení mě čekalo hned u tabule odjezdů, vlak měl zpoždění - sice 4 min, ale nijak zvlášť mě to nepotěšilo, když jsem byl nucen přesednout v Bohumíně na vlak do Czechowic Dziedzic v 6:21. Zpoždění se nakonec ukázalo, jako pohodové..no nebyly by ČD, aby vlak neměl alespoň chvilku zpoždění. Nicméně v klidu jsem nasedl a vybalil svačinu nebo snídani??:-)
Cesta Do Czechowic byla příjemná, ve vlaku PKP bylo hezký teploučkou a krásné polstrované a pohodlné sedačky - i když na nohy pro lidi mých
rozměru trochu malé. Bohužel i zpoždění poslkých vlaků je celkem obvyklé, takže do Czechowic jsme dojeli asi s 10min skluzem.
Nádraží nic moc, pokud jste byli někdy v nějakém provinčním městě, tak asi tak vypadá Czechowické nádraží. Dvě pokladny, malá hala, informace a "bezpečné" přecházení přes koleje. Nicméně 7:40 (přesně!) jsem dalším vlakem vyrazil do Krakova. Cesta byla o něco horší, sedačky ač s hezkým potahem, byly tvrdé a špatně se sedělo. Budiž.
Cestou přistupovali pomalinku cestující až se vlak kompletně zaplnil, teda minmálně můj vagón. V Krakově jsme byli k mému velkému údivu na čas, něco málo po 10.
Trochu jsem byl zmatený, kudy tudy vede cesta napovrch mezi civilizované lidi z podzemní chodby. Takové menší pražský hlavák. Avšak východ jsme poněkolik málo vteřinách našel a vdechl čerstvý krakovský zasněžený vzduch.
Další prima zážitek, který mě čekal a já ani nevěděl, byla cesta tramvají. Už předtím jsem si zjistil, která to tramvaj jede až ke kolejím, takže výběr byl zcela jasný.
Zbývalo tedy najít správný směr jízdy a hlavně koupit jízdenku. To bylo o poznání horší, jelikož jsem nějak cestou na zastávku nenarazil na nějaký ten Kiosk (čti trafiku), tudíž jsem pátral po nějakém přístroji k výdeji jízdenek. Ne že by trafiky v PL neměli, mají hezké zelené, ale já jsem u zastávky žádnou neviděl. Nejdřív jsem si šel zjistit, v kolik mi to jede a odkud a pak začal velmi příjemný boj s automatem.
V Olomouci máme takové hezké žluté štíhlé jehličkové automaty, zato v Krakově mají
důmyslnější systém. Což mě velice příjemné překvapilo. Automaty jsou robustní, s velkým dotykovým displayem, mno spíš monitorem :-) a co je příjemné, kromě otvoru na mince, zdejší automaty berou i bankovky a když nemáte ani ty, tak čtečka bankovních karet je na všech:-) Slevová jízdenka pro jednu jízdu pro studenty stojí 1,25 PLN=7CZK. Ten méně nepříjemný zážitek byl, když jsem kupoval jízdenku, tak ke mně přistoupil takový malý cikánek a žebral prachy...a já si blahové myslel, že je aspoň tady neuvidím..a tudle!!!
2) Ubytování
Zvenku budová vypadá impozantně (foto dodám v dohledne době). To se ale nedá říct o vnitřním interiéru. Historie budovy, kde jsem ubytovaný - Dom Studencki "Żaczek" - sahá až do poloviny meziválečného období, tudíž všechno tak nějak tou dobou dýchá. Vlastní ubytovací proces proběhl rychle, zaplatil jsem kolejné(50PLN za únor, jinak 300PLN=1800CZK) a kauci (150PLN=950CZK) a šel si vyzvednout klíče a formulář k připojení na net na vrátnici. Co se týče vlastního hledání pokoje..to byla kapitola dnešního dne sama o sobě! Ještě je zapotřebí dodat, že v 1995 roce proběhla rekonstruce budovy, kdy také vznikla nová část, kde jsem ubytovaný. Vtipné, ale je že jsou zde asi 3pokoje s číslem 114, k druhým dveřím pokoje 114 mi seděly klíče:-)
Ale trvalo mi asi 25min se zorietovat ve složitém a spletitém okruhu bludištní budovy. Pokoj jsem našel, otevřel a předemnou další chodbíčka:-), bydlím v buňkovém systému 1+3+sociální zařízení. ZLATÉ VÁCLAVKY!!!
Na pokoji jsem s kmenovým studentem Jagiellonské univerzity a
jedním erasmákem, který se prý na pokoji moc nevyskytuje. No a na té samotce bydlí jedna slečna, ještě jsem ji neviděl..
ale snad ráno se střetnem v koupelně:-) Tak nevím, zda to je chyba logistiky nebo postele pro holky došly, mě to ale nevadí. Hlavně, že mám sprchu na pokoji a ne jak 60% studentů na chodbě!
Když jsem si vyházel věci z báglu, zašel jsem si pro povlečení. Jak mě instruovala hodná paní u zápisu na kolejí, modrým výtahem do sklepa. Tak jsem sjel dvě patra a div jsem nezakopl a hromady prádla válejícího se po zemi (samozřejmě špinavého:-)). Hezký polsky jsem požádal o vydání všeho potřebného a utíkal jsem raději do mého azylového holobytu v prvním patře. Co mě zase zklamalo, jako při výměně prádla na václavka..oni ty prostěradla se nenaučí dělat delší a nenaučí..zas to mám na 3/4 postele!!!
Když jsem se tak rozhlížel po pokoji, tak jsem nenarazil ani na telefon (i když mi tvrdili, že tady má být a dali mi číslo na pokoj,
ani na varnou konvici, ani lapmpičku na stole a už vůbec ne na nějakou starou bzučící ledničku, ale mám aspoň na pokoji mikrovlnu..budu si asi dělat celou dobu párky, pizzu a popcorn:-)) Řekněme, že výbava pokoje nic moc a rozvržení nábytku..no o tom raději budu mlčet!!! ZLATÉ VÁCLAVKY!!! Net je samozřejmě registrovaný, to byla moje dnešní priorita:-) A zvládl jsem to bleskurychle, za což jsme rád, neb normálně zprovoznění prý trvá až tři dny!
Po krátkém obědě jsem se vydal úřadovat! (bohužel zapomněl jsem foťák, takže dodám později)
3)International Students Office and Erasmus Students Network
Obě krásné názvy sdílejí jedno, jsou tu pro nás, erasmáky, ale záleží jak, kdo k nim přistupuje. Registrace jsou více méně povinné. Milý mladý pán na ISO mi pověděl, ve stručnosti asi toto, "jsme (univerzita) rádi, že jste přijel, ale je na Vás, jak budete studovat, jelikož chcete mít přednášky v polštině, tak si musíte pomoci sám". No já to beru, ale jsem tu chudáček sám a první den, nemusel být na mně hned tak hrrr! Hned přes cestu je Colegium Novus.. pokud se nepletu, velice zdařila architektonicky budova, co Vám při prvním pohledu vyrazí dech a když vstoupíte, tak pocítíte starobylost oné instutuce. ESN sídlí in the basement, klikaté schodiště a vstoupíte do místnosti o něco větší než podolského-millerův kabinet, kde je bordel a nikdo nic pořádně neví..a všichni všechno hledají:-) něco mi to připomnělo, takový menší chaos..jako nazačátku každého akademického roku v Olomouci. Požádal jsem o vydání ESN Card, za 15PLN, jsem obdržel kus plastu s mým (obstříhaným - karta je příliš malá na naše pasovky) obličejem. Naplněn pocitem blaha a častečného uspokojení jsem se odevzdal cestě zpět na kolej.
4) Nakupování
Chvíli jsme si odpočinul, sdělil mamince přes skype své prvotní zážitky ve zkratce a
vydal jsme se zřejmě do největšího nákupního domu v centru Krakova.
Do Galerii Krakowskiej. Tato fotka představuje jenom tu kratší stranu, představte si fotbalové hřistě Sparty a bude to dokonalé. No kromě tuny oblečení, bot a kosmetiky, tam nebylo nic zajimavého. Obchod s jídlem jsem hledal asi 25min, je pravda, že jsme nespěchal, ale i tak, 3patra plné něčeho, co se dá koupit za peníze.
Cestou do toho nákupního střediska jsem se rozhodl, že si pořídím nějakou lampičku na stůl a jelikož už delší čas jsem přemýšlel o led lampě k noťasu, tak volba byla jasná. Za 22PLN jsem si pořídil prima věc, heč!!! Pak jsem si koupil jídlo a toaletní papír:-) a vrátil se na kolej.
Tak to byl první den! Jsem zvedávý, co mě čeká v následujících dnech a týdnech..takže neodcházejte od Vašich obrazovek, seriál bude pokračovat a slibuji, že v kratším znění..berte tento článek jako takový seriálový pilot..úvodní díl:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat