šeptem jsem procházel
kolem Tebe
jenom úsměv na rtech jsi měla
težko si teď dokážu představit
žít bez Tebe
jsi můj letní vánek za studeného večera
přál bych si teď být s Tebou
objímat Tě a hladit
mám pocit tísně uvnitř svého těla
bolí to
a srdce mi puká
protože dlouhá odloučení
jsou pro mně muka
okno otvírám dokořán
dívám se na měsíc
a Ty jsi tam
hvězdička ze všech nejkrásnější
chci Ti být na blízku
alespoň přes nebe
jsi tlukot mého srdce
a to srdce netluče bez Tebe...
Žádné komentáře:
Okomentovat